Víkendář: Evropa se připravuje na dávno skončenou válku a prohrává v té nové

NATO se připravuje na špatnou válku. Disponuje 10 000 tanky a 3 miliony vojáků, ale v bitvách zítřka mu tato síla podle Elisabeth Braw z Politico moc platná nebude. Nepřátelské země totiž mažou hranici mezi válkou a mírem a zaměřují se na schopnost provádět hybridní útoky. To znamená, že jdou za hranice běžné armády, což ovšem členské země NATO hrubě podceňují.

Evropské země jsou podle Politica naprosto nepřipraveny na hybridní války, které vznikají po celém světě. Minulý měsíc vrchní velitel britské armády Nick Carter varoval, že Velká Británie není schopna udržet krok s Ruskem a je tak vystavena kybernetickým útokům, které by mohly vybrat „vysokou daň na jejím civilním životě“. Tempo nejsou schopny udržet ani Spojené státy a podle některých expertů by mohly v kybernetických válkách prohrát jak s Ruskem, tak s Čínou.

Politico za dobrý příklad ohrožení považuje energetickou soustavu. Například Německo má asi 2 000 elektráren. V dnešní době je namísto konvenčního útoku mnohem pravděpodobnější, že na ně bude proveden útok kybernetický. Ten by vyřadil zemi z chodu dávno předtím, než by propukla skutečná válka. Potenciální hackerský útok na přenosovou soustavu by znamenal pád do tmy, problémy s dodávkami vody a řadu dalších potíží.

Julian Lindley-French z National Defense University tvrdí, že nepřátelské síly jsou schopné paralyzovat Spojené státy dříve, než by skutečně zaútočily. Stačí jim k tomu navíc relativně levné a nenáročné kybernetické metody, jejichž použití lze ale jen s obtížemi predikovat. Jednoduchým cílem mohou být podle Politica i podmořské kabely, které každý den přenesou finanční transakce v hodnotách pohybujících se kolem 10 bilionů dolarů. Kdyby došlo k jejich sabotáži, v mnoha zemích by nastal ekonomický chaos.

Celá situace je paradoxem: NATO a jeho spojenci se mohou chlubit ohromnou vojenskou silou, jejich nepřátelé se tak uchylují k rozdílným přístupům k boji a pak tvrdí, že kybernetické útoky vlastně nejsou skutečnou válkou. Je to podobné, jako kdyby vám někdo házel kameny do okna z nějakého skrytého místa za plotem. Moderní válka není o invazi na vaše území, ale o rozložení domácí společnosti a zastavení života v zemi.

Dánské ministerstvo obrany bylo například v letech 2015 a 2016 předmětem hackerského útoku ze strany „ruských státních subjektů“, které tak získaly přístup k e-mailům zaměstnanců ministerstva. V posledních měsících se zase ruské ponorky často pohybují v blízkosti komunikačních kabelů v severním Atlantiku. A podle Politica Rusko v letech 1992–2006 způsobilo 55 přerušení dodávek elektrické energie.

Otevřená společnost se podobným skrytým útokům bude vždy bránit jen s obtížemi, ale může zvýšit svou odolnost. Náklady nemusí být vysoké (alespoň ve srovnání s budováním tradiční armády). Ale bylo by třeba spolupráce vlády, ministerstev, soukromých společností i občanských organizací. Dobrým příkladem je v této oblasti dánský systém obrany. V jeho rámci vláda každoročně pořádá cvičení podle různých scénářů možných útoků. Poslední z nich pracovalo s možností teroristického útoku na klíčové vládní cíle.

Vlády by také měly informovat společnost o tom, že klíčové služby, jako jsou dodávky elektrické energie či vody, by byly útokem ohroženy, a zejména města by měla své obyvatele na takovou možnost připravit. Švédsko zase v lednu ohlásilo, že vytvoří novou instituci, která bude bránit erozi demokratických hodnot a pomáhat v psychologické ochraně obyvatel. V novodobých válkách připomínajících házení kamenů do okna se již nemůžeme spolehnout na jeden subjekt, který nás má chránit. Musí se zvýšit odolnost celé společnosti.

Zdroj: Politico