ČNB: Koruna bude pod hranicí 25 CZK/EUR již v druhém čtvrtletí (komentář)

ČNB podle očekávání jednomyslně zvyšuje repo-sazbu na 0,75 %. Současně centrální banka pokračuje v rozšíření rozpětí mezi svými sazbami. Diskontní sazba zůstává na dosavadních 0,05 % a lombardní sazbu ČNB navýšila o půl procentního bodu na 1,50 %.

Nejnovější prognóza ČNB se nijak výrazně neliší od té listopadové, pokud jde o výhled inflace, ale i HDP nebo úrokových sazeb. Základní rozdíl oproti minulým prognózám spočívá především v tom, že ČNB začala už konečně znovu (po více než 4 letech) zveřejňovat prognózovanou trajektorii devizového kurzu koruny vůči euru. A právě proto, že devizový kurz sehrává velmi zásadní roli v nastavení měnových podmínek v ČR, lze z jeho vývoje – respektive odchylky tržního kurzu od prognózy – zjednodušeně odhadovat další kroky centrální banky.

Podle výhledu ČNB by koruna měla ještě v letošním roce sklidit další nikoliv nevýznamné zisky. Už ve druhém čtvrtletí by se podle prognózy měla pohybovat pod hranicí 25 CZK/EUR a v závěru roku by se její kurz měl nacházet v průměru na 24,60 CZK/EUR. Oproti současnosti jsou to pro korunu další necelá tři procenta k dobru.

Nová prognóza – stejně jako ta minulá – nepředpokládá téměř žádný další růst úrokových sazeb v letošním roce. Přesto považujeme za pravděpodobné, že ČNB ještě letos své sazby zvýší. Nejspíše až ve druhé polovině roku, a to dokonce navzdory dnešní relativně holubičí rétorice guvernéra. Nakonec to byl právě (a nejen) on, kdo v posledních týdnech hovořil o minimálně dvojím růstu sazeb ještě v letošním roce. Pro příští rok je však už ČNB mnohem agresivnější a předpokládá dokonce tak rychlý vzestup sazeb, že by už ve třetím čtvrtletí měl tříměsíční PRIBOR dosahovat 1,9 %.

Další kroky jsou samozřejmě podmíněny naplňováním prognózy, a tedy i očekávaným posilováním koruny. Čím méně však koruna posílí, tím více rozvázané ruce může ČNB mít. Zvlášť když se vůbec nemusí naplnit předpoklad ČNB, že se z krátkodobých spekulantů na koruně stali dlouhodobí investoři. Ostatně z vývoje na dluhopisovém trhu nic takového nevyplývá. Záležet proto bude i na ECB, která by snad do konce roku mohla opustit svůj velkorysý program skupování dluhů členských zemí eurozóny – eufemisticky označovaný jako kvantitativní uvolňování.