30. 1. 2018

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 3. čtvrtletí roku 2017 zaměstnanost 20-64letých zvýšila a více než třetina zemí tak překročila stanovený cíl, podle kterého má míra zaměstnanosti členských zemí EU v průměru dosahovat 75 procent. Na druhé straně nezaměstnanost v těchto zemích klesá. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí roku 2017 opět nejnižší, zejména pak u mužů.

Česká republika je na čtvrté příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let

Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 3. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 vzrostla a dosahovala v průměru již 72,6 procent. K unijní stanovené hranici se státům daří přibližovat. Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 3. čtvrtletí 2017 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splnilo 11 států. Míra zaměstnanosti žen rostla průměrně za poslední čtvrtletí rychleji než míra zaměstnanosti mužů.

Ve 3. čtvrtletí průměrnou cílovou hranici 75 % dosáhlo již celkem deset sledovaných států Evropy - Švédsko, Německo, Estonsko, Česká republika, Spojené království, Nizozemsko, Dánsko, Litva, Rakousko a přibylo i Lotyšsko. Na druhé straně nejnižší míra zaměstnanosti je v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatska a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním věku.

Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje, že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (82,7 %). Poměrně výrazné zvýšení své zaměstnanosti vykazuje Bulharsko (se 73,0 % již nad evropským průměrem). Další největší meziroční nárůst míry zaměstnanosti vykazují země jižní a jihovýchodní Evropy Slovinsko (o 3,7 procentních bodů), Portugalsko a Chorvatsko. Nejnižší míra zaměstnanosti je stále v Řecku (58,9 %), kde je zaměstnána méně než polovina žen.

Ve 3. čtvrtletí 2017 se Česká republika zařadila na čtvrté místo mezi zeměmi EU28, když míra naší zaměstnanosti byla 79,0 %. Ze sousedních států mělo ve 3. čtvrtletí 2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (79,5 %). Rakousko (75,9 %) splňuje stanovenou průměrnou hranici zaměstnat alespoň 75 % populace ve věkové kategorii 20 až 64 let, ale na národní cílovou úroveň ji ještě schází 1,1 procentních bodů. Na Slovensku a v Polsku byla celková zaměstnanost zhruba téměř o 8 procentních bodů nižší než v ČR.

Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Ve 3. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České republice (s 86,8 %) převyšovala zaměstnanost mezi muži ve všech ostatních členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má stále nejvyšší Švédsko (80,5 %). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 71,0 %.

Tabulka 1 Míra zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)

Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší

S vyšší zaměstnaností klesla i míra nezaměstnanosti a to téměř ve všech členských zemích EU.

V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,8 %, u mužů dokonce 2,2 %. Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 3,7 % se zařadilo Německo. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,4 procent. Již několik období si Maďarsko udržuje nízkou nezaměstnanost, ve 3. čtvrtletí dosahovala celková míra v této zemi 4,1 procent.

V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (4,8 %) a v Rakousku (5,5 %). Na Slovensku činila sledovaná míra nezaměstnanosti 15-64letých osob 8,0 procent.

Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU (v %)

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64 let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.

Největší meziroční pokles nezaměstnanosti mají hlavně právě v jižních zemích Evropy, kde se míra nezaměstnanosti 15-64letých pohybuje pod evropským průměrem.

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob, byla dosažena požadovaná průměrná úroveň EU28

Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.

Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let. Ve většině zemí unie se tento podíl meziročně zvýšil. Pak průměrné požadované hranice úrovně vzdělání pro EU28 stanovené strategií Evropa 2020 (40 %) bylo ve 3. čtvrtletí poprvé dosaženo. Průměrnou požadovanou hranici úrovně vzdělání splňuje v tomto čtvrtletí 17 zemí EU28.

Tato věková skupina 30 - 34 let se vyznačuje podstatně vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů.

Tabulka 3 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30-34 let (v %)

Česká republika se podle výsledků VŠPS za 3. čtvrtletí 2017 řadí s dosaženým podílem 33,9 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let mezi země s nižším podílem. Do požadovaného evropského průměru by ČR chybělo 6,1 procentních bodů.

Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají na Kypru (56,9 %), v Litvě (56,6 %) a ve Švédsku (51,3 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let je v Itálii (27,2 %), na Maltě (27,6 %) a v Rumunsku (28,1 %).

Ze sousedních zemí se údaj za ČR významně nelišil od údaje za Slovensko (34,2 %) a za Německo (35,0 %). Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Rakousko (41,2 %) a zvláště Polsko (45,8 %).

Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle

Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním ze sociálních problémů, negativně ovlivňuje sociální soudržnost.

Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti - v průměru za EU28 meziročně snížil o 1,6 p. b. na 45,1 %. Nad tímto průměrem je sedm státu unie se stále vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných.

Ve většině zemí se ve 3. čtvrtletí 2017 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 6,4 procentních bodů (na 32,9 %). Největší meziroční pokles zaznamenali v Maďarsku o 8 procent. Výrazný meziroční úbytek celkově dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Portugalsku, Belgii a Rumunsku. Naopak největší přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli v Estonsku. Dlouhodobá nezaměstnanost je problémem zejména v Řecku (75,6 %), dále pak na Slovensku, v Itálii a v Bulharsku, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností.

Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)

Zdroj: Eurostat                                                                                                                                 : - údaj není k dispozici

(b) - zlom v časových řadách

Kontakt

Ilona Mendlová

Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí

Tel.: 274 054 380

E-mail: ilona.mendlova@czso.cz

Související témata