ČNB ve čtvrtek opět zvýší úrokové sazby (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Vypadá to, že tento týden podpoří trendy, které v globální ekonomice pozorujeme již od loňského roku. Prvním z nich je solidní růstová dynamika. Tu by měl potvrdit první odhad HDP eurozóny za Q4 17. Druhým trendem je naopak stále utlumený růst spotřebitelských cen. Na nízké inflační tlaky ukáží předběžná lednová čísla z Německa i eurozóny či americký PCE deflátor. Nadále bude třeba sledovat politickou scénu. O stavu unie poprvé pohovoří prezident D. Trump, z Katalánska se dozvíme jméno prezidenta, kterého bude volit tamní parlament, a jednání o Brexitu se dostávají do fáze, kdy se bude řešit přechodné období. Z regionu bude klíčovou událostí zasedání ČNB. Ta zvedne sazby a představí novu prognózu včetně očekávaného vývoje kurzu.

Lednové zasedání FOMC bude patřit mezi ty nezajímavé

I ve světle prvních odhadů HDP za Q4 17 zveřejněních minulý týden je zřejmé, že reálné spotřebitelské výdaje Američanů v závěru loňského roku vyskočily. Námi očekávaných 0,5 % m/m předpokládá, že říjnový a listopadový výsledek bude revidován k lepšímu. Pokud by k revizi nedošlo, pak by se reálné osobní výdaje v prosinci podle nás zvedly dokonce o 0,8 %. Jádrový deflátor soukromé spotřeby přidá 0,2 % m/m, což bude znamenat stagnaci na listopadových 1,5 % y/y. Přes silnou spotřebu tak zůstávají inflační tlaky utlumené.

Ekonomická důvěra v eurozóně dle průzkumu Evropské komise v lednu mírně poklesla, a to podle nás kvůli lehce horšímu hodnocení situace ve zpracovatelském průmyslu. Stále ale zůstává vysoká na úrovni 1,5 násobku směrodatné odchylky od svého dlouhodobého průměru. Výsledek je konzistentní s růstem HDP eurozóny během Q1 18 o 0,7 % q/q (tedy anualizovaně o 3,0 %). Náš oficiální odhad přitom činí 0,6 % q/q. Utahující se trh práce a umírněná inflace prospívá zejména náladě spotřebitelů.

Závěr loňského roku byl pro ekonomiku eurozóny úspěšný. Očekáváme, že směrem k lepšímu byl revidován již třetí kvartál (o desetinu pb na 0,7 % q/q). Zveřejněná měsíční tvrdá data i sentiment indikátory pak naznačují, že Q4 17 zaznamenal vzestup o 0,6 % q/q. To by znamenalo meziroční dynamiku ve výši 2,6 %. Za celý rok 2017 si eurozóna podle všeho polepšila o 2,5 %, tedy více než dvakrát tolik, kolik je podle nás růst potenciálu.

Meziroční vzestup spotřebitelských cen v Německu zřejmě v lednu stagnoval na prosincových 1,7 %. Mírně zrychlit by ale měla jádrová komponenta, a to z prosincových 1,4 % na 1,6 % y/y kvůli rychlejšímu růstu cen v sektoru služeb.

Silný růst německé ekonomiky se dále projevuje v utahování podmínek na německém trhu práce. Počet nezaměstnaných Němců se s novým rokem podle nás snížil o dalších 16 tisíc. Míra nezaměstnanosti tak zřejmě klesla na 5,4 %, tedy nové minimum od sjednocení Německa v roce 1990. Právě kvůli tomu je s velkým napětím je sledováno aktuální vyjednání mnoha německých odborových svazů ohledně růstu mezd v letošním roce.

Inflace v eurozóně zřejmě se vstupem do roku 2018 zvolnila. Kvůli bazickému efektu, kdy v loňském lednu povyskočily ceny potravin a energií, by měla meziroční dynamika celkové inflace za letošní leden mírně zvolnit na 1,3 % z prosincových 1,4 % y/y. Nicméně jádrová inflace by naopak mohla zrychlit z 0,9 % zaznamenaných na konci loňského roku na lednových 1,0 % y/y, a to kvůli vyšší cenové dynamice ve službách. Pokud jde o výhled, ještě v příštím měsíci může cenová dynamika klesnout (na 1,2 % y/y), postupně mizející bazický efekt by ale měl začít tlačit inflaci nahoru. Ve druhé polovině letošního roku by se již měla v průměru pohybovat kolem 1,5 %. Směrem k 1,4 % by se ke konci roku mohla vydat i jádrová složka inflace.

Zasedání amerických centrálních bankéřů by tentokráte žádný rozruch na finančních trzích způsobit nemělo. Nečeká se žádná změna v nastavení měnové politiky, ani žádné zásadnější prohlášení. Není totiž naplánována ani tisková konference. Významnější změnu rétoriky nelze čekat ani od zveřejněného komuniké. Oceněn opět bude silný trh práce, nepatrnou změnu bychom mohli vidět u diskuse nad inflačním prostředím. Na prosincovém jednání byla inflace hodnocena jako nízká. O té doby se minimálně změnila situace na trhu s ropou, což by mohli centrální bankéři vzít do úvahy. Každopádně další zvýšení dolarových sazeb očekáváme na březnovém zasedání. A čeká ho i trh. Tento krok je v cenách futures zakalkulován z 88 %.

Průmyslová aktivita se v Evropě drží i na počátku roku v blízkosti historických maxim. Finální čísla za velké evropské země i eurozónu potvrdí předběžné odhady a ukáží na mírný lednový pokles. I tak se ale německý výsledek i číslo za eurozónu jako celek bude držet u historického maxima, francouzské číslo bude atakovat nejlepší výsledek za posledních 17 let. Španělsko zaznamená podobný pohyb jako další velké evropské země, tedy mírné lednové zhoršení. Zlepšení by měla naopak zaznamenat Itálie, která ale ostatní země dohání. Pokud se naše odhady naplní, bude výsledek konzistentní s růstem ekonomiky eurozóny během Q1 18 o silných 1,0 % q/q respektive 4,1 % na anualizované bázi.

Lednová čísla z amerického trhu práce budou bezesporu hodně zajímavá. Tradičně je první měsíc v roce příležitostí k roční revizi minulých časových řad. I když je tedy více než pravděpodobné, že prosincových 148 tisíc nových pracovních míst bude revidováno, leden by měl přinést lepší čísla. Předpokládáme, že americká ekonomika vytvořila na počátku roku 190 tisíc nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti zřejmě stagnovala na 4,1 %, průměrné hodinové výdělky přidaly 0,2 % m/m s tím, že výsledek může být ještě lepší. V 18 státech totiž došlo s počátkem roku ke zvýšení minimální mzdy, což se dotklo zhruba 4,5 milionu pracovníků.

Euro proti dolaru na více než tříletém maximu

Euro má za sebou další úspěšný týden, když si vůči dolaru připsalo více než procento a půl. Společná evropská měna těží z příznivé ekonomické situace, která eurozónu v posledních měsících opanuje. Velmi silné zůstává Německo, přidávají se ale i další evropské země. A koneckonců i centrální bankéři znějí optimističtěji. Na zasedání v minulém týdnu prezident ECB Draghi prohlásil, že ekonomika eurozóny zrychluje více, než se čekalo. I když jádrovou inflaci považuje za stále utlumenou, ve střednědobém horizontu očekává její růst. Volatilita měnového kurzu ale představuje podle něj zdroj nejistoty. Naopak americké měně v minulém týdnu příliš neprospěl prezident D. Trump. Ten uvalením cla na solární panely a velké pračky zvýšil obavy z obchodní politiky Spojených států. Vše pak dokonal ministr financí S. Mnuchin prohlášením, že americké ekonomice slabý dolar prospívá. Americká ekonomika sice v závěru loňského roku zpomalila, domácí poptávka ale ukázala svou sílu.

ČNB sice zvýší sazby, celkový výstup bude ale holubičí

Předběžný odhad polského HDP za loňský rok ukáže na velmi solidní výsledek ve výši 4,5 %, což znamená ve srovnání s 2,9 % v roce 2016 razantní vzestup. Na růstu polské ekonomiky se podílely v podstatě všechny složky. Silné spotřebě domácností prospěl utažený trh práce, růst zaměstnanosti a mezd a v neposlední řadě i zavedení podpor rodinám s dětmi. Pozitivní příspěvek zaznamenaly ale i investice a čisté exporty. Pro letošní rok očekáváme, že růst polské ekonomiky bude o něco pomalejší. Náš odhad činí 3,8 %.

Na čtvrtečním zasedání se všeobecně očekává, že ČNB zvýší dvoutýdenní reposazbu o 25 bb na 0,75 %. Klíčové pro další kurzový vývoj ale bude, co ukáže nová prognóza. Součástí Zprávy o inflaci tentokráte bude nejenom modelově konzistentní očekávaná trajektorie úrokových sazeb, ale i měnového kurzu. Tu ČNB začne opět zveřejnovat po dlouhé pauze zaviněné zavedením režimu kurzového závazku.

Nedomníváme se, že nová prognóza z dílny ČNB nějak zásadně překvapí. Konvergence české ekonomiky a úrokový diferenciál by měly stát za tím, že centrální banka bude předpokládat posilující korunu někam těsně pod hladinou 25 CZK/EUR. Pokud jde o úrokové sazby, prognóza zřejmě neukáže na více než dvojí zvýšení sazeb v letošním roce. Čtvrteční odhlasování vyšších sazeb tak bude doprovozeno holubičí rétorikou. Navzdory tomuto vzestupu sazeb tak koruna může dočasně část svých zisků odepsat.

Koruna v očekávání vyšších sazeb posiluje pod 25,30 CZK/EUR

Blížící se zasedání ČNB a posilující euro na globálním trhu podpořily českou korunu. Ta se v závěru tohoto týdne dokonce na chvíli dostala pod hladinu 25,30 CZK/EUR. Takto silná byla česká měna naposledy před více než pěti lety. Na téměř čtyřleté maximum zlevnil pro české obchodníky americký dolar, když se kurz krátce dostal pod 20,30 CZK/USD.

Související témata