Ruské soukromé bankovnictví v troskách, státní Sberbank naopak na vrcholu

Ruský bankovní sektor se postupně přesouvá do státních rukou. Ještě na začátku roku 2017 byla polovina z deseti největších ruských bank soukromá, po sérii ekonomických problémů a záchranných opatření ruské centrální banky však zůstala na státu zcela nezávislá pouze jedna z nich, Alfa Bank. Tři ze zbývajících čtyř bank byly v posledních dvanácti měsících znárodněny, včetně Otkritie, dosavadního největšího poskytovatele půjček. Zbývající Credit bank of Moscow sice formálně zůstává nezávislá, výrazně však navýšila množství obchodů prováděných se státní ropnou společností Rosněfť. Problémy soukromých bankovních domů navíc ostře kontrastují s úspěchem státní Sberbank.

Guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullina si za svůj rychlý postup po zveřejnění velkých ztrát v rozvahách bank vysloužila chválu. Speciálně vytvořený fond převzal zasažené banky Otkritie, B&N a Promsvyazbank s tím, že je po rekapitalizaci během následujících tří let znovu prodá.

Zároveň však tyto kroky i to, co jim předcházelo, vyvolávají otázky. Centrální banka totiž ve vzniku nyní už zažehnané krize nemusí být zcela nevinně.

Podle guvernérky by pomoc skrze převzetí a přímou správu zasažených bank měla vyjít centrální banku o 25 až 30 % levněji než předchozí systém pomoci. Ten bankám poskytoval levné desetileté financování na akvizice problémových poskytovatelů půjček, což umožnilo především Otkritie a B&N rychle navýšit svá aktiva. Banky však údajně část kapitálu použily k poskytnutí výhodných úvěrů podnikům svých akcionářů. Právě tento postup byl jedním z faktorů přispívajících k vytvoření velkých účetních ztrát.

Expert: Soukromé banky jsou mrtvé

Podle Sergeje Aleksashenka, bývalého viceguvernéra ruské centrální banky, je současný stav pro centrální banku obrovským střetem zájmů. Centrální banka dozoruje trh a rozhoduje, která společnost dostane půjčku a která ne. Soukromé banky jsou v Rusku od této chvíle mrtvé, myslí si Aleksashenko.

V ostrém kontrastu s mizérií soukromých bank je úspěch největší ruské banky, státem vlastněné Sberbank. Ta v posledních dnech vydala své výsledky za rok 2017, tedy z období výše zmíněných problémů. Ze zveřejněných dat vyplývá meziroční nárůst čistého zisku o 35 % na 674,12 miliard rublů. Banka také dosáhla rekordního množství poskytnutých půjček, meziročně půjčila o 27 % více, celkově pak 13,5 bilionu rublů.

Jak se to mohlo stát?

Jak mohly soukromé banky dosáhnout bilionů rublů v aktivech a miliardových ztrát v rozvahách bez povšimnutí ruských kontrolních úřadu, je záhadou. Centrální banka dostala v roce 2013 do vínku velké regulatorní pravomoci, včetně přístupu k dokumentům bank aktualizovaným po minutách, přímých kontrol registrace cenných papírů, dosazování kontrolních úředníků přímo do jednotlivých institucí a dokonce včetně možnosti předkládat návrhy zákonů do parlamentu. Centrální banka těchto pravomocí také v mnoha případech využívala, za posledních 5 let odebrala licenci 300 bankovním institucím.

Bankovní krize sice byla odvrácena, ale pouze za cenu přeměny Otkritie a B&N na novou státní instituci. Jejich budoucí prodej do soukromých rukou je pouhou fantazií, myslí si nejmenovaný seniorní bankéř oslovený listem Financial Times.

Zdroj: FT, Reuters