Janeček: Online finanční úřad ušetří lidem spoustu času a práce

Rozhovor Martinem Janečkem, generálním ředitelem Finanční správy
Právo | 12.12.2017 | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 3 | Autor: Jakub Svoboda

Finanční správa se do dvou let chystá spustit nový internetový portál, přes který bude možné jednoduše změnit registrační údaje, ale třeba i podávat daňové přiznání. V rozhovoru pro Právo to uvedl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček. Ten je současně přesvědčen o tom, že elektronickou evidenci tržeb Česko nutně potřebovalo.

* Elektronická evidence tržeb (EET) má za sebou první rok provozu. Naplnila vaše očekávání?

Rozhodně naplnila. Ten projekt je doopravdy velký, významný a také komplikovaný, zejména po technické stránce. Znamená připojení všech případných pokladních zařízení, která musí za podnikatele plnit povinnost posílat tržby do tohoto systému. Od první chvíle jsme přípravě technické stránky věci věnovali adekvátní pozornost tak, aby vše fungovalo a EET se nezadrhla, jako se to v minulosti stalo v případě některých jiných systémů. Každý však může vidět, že kódy ze systému na účtenky docházejí, všechno funguje plynule zcela bez problémů a nebrzdí podnikatelskou činnost, což byla jedna z častých obav před spuštěním EET. Systém přijal už asi 3,6 miliardy účtenek a zaevidoval tržby za více než 1,3 biliónu korun. Hlavní je, že to není jen o účtenkách, ale že se to doopravdy naplňuje z hlediska fiskálního efektu. Plán vybrat letos jen na DPH víc o 4,3 miliardy korun bude bez problémů splněn, navíc se vybere zhruba pět miliard. Finanční správa, respektive Česká republika nástroj tohoto druhu podle mého názoru jednoznačně potřebovala. Není možné kontrolovat hotovostní tržby v těch objemech, které jsou v ekonomice realizovány. V rámci EU naprostá většina zemí už nějaké řešení na evidenci tržeb má a jsem rád, že jdeme v tomto ohledu stejným směrem.

* V některých zemích mají zákazníci povinnost účtenku převzít. Mělo by to být i u nás?

Můj osobní názor je, že tato povinnost vůči zákazníkovi, pokud to je jen trošku možné, nemá být a lidi se tím nemají otravovat. Ta povinnost, respektive motivace brát si účtenky má být nějakým způsobem vyvolávána v lidech v dobrovolné rovině. Proto tady máme paralelní projekt účtenkové loterie, který lidi motivuje, aby si účtenky od podnikatelů brali. Jde o dlouhodobý úkol – přesvědčit lidi, že takovéto chování je správné a má být takto dokumentováno.

* Na přínosy z hlediska výběru daně z příjmů je ještě brzy. Máte už ale nějaké odhady?

V roce 2018, kdy už bude maloobchod fungovat v EET delší dobu, a navíc naběhne třetí a čtvrtá vlna, odhadujeme přínos přes 7,2 miliardy na DPH. Daň z příjmů by u fyzických osob měla stoupnout o 3,4 miliardy a u právnických osob o 1,7 miliardy korun. Toto jsou predikce, které jsme zpracovávali v době diskutování normy. Ale už dnes vidíme, že EET zafungovala. Jen od letošního ledna do listopadu jsme zaznamenali na DPH nárůst o 4,1 miliardy korun. Celkový odhad za rok 2017 je zmíněných až 5 miliard.

* Je z pohledu narovnávání ekonomického prostředí v ČR významnější kontrolní hlášení, nebo EET?

To je dost složitá otázka. Systémy se velice vhodně doplňují a každý řeší něco trochu jiného. Hlášení v zásadě řeší jenom problém DPH a nejsofistikovanější daňové podvody nebo úniky, kterým daňový systém čelí. Daňový únik na této dani je obří v rámci celé Evropy, a proto tady byly iniciativy o zavedení tzv. reverse charge, která by významně mohla snížit riziko takovéhoto chování. Finanční efekt kontrolního hlášení se už v roce 2016 pohyboval někde v intervalu 10 až 12 miliard korun. Když si to srovnáte s EET, bavíme se dnes o 5 miliardách navíc, ale časem to má být až 18 miliard, které to pomůže zachránit. Domníváme se, že za letošek kontrolní hlášení sníží daňový únik o dalších 10 milliard. To znamená, že celkem se snížil už o nějakých 22 miliard. Tím se podle předběžných propočtů blížíme i absolutní hranici daňového úniku na DPH kolem 10 procent. Tím se začínáme dostávat na úroveň států, jako jsou Rakousko a Německo, což je mimořádně příjemné zjištění. Z hlediska rychlého řešení velmi vážného problému s daňovými úniky je určitě důležitější kontrolní hlášení. Z hlediska dlouhodobějšího problému, který spočíval v krácení tržeb, kdy jedna restaurace nebo deset restaurací si řádně plní své povinnosti a pak tam někdo někde nehraje úplně fér, je samozřejmě důležitá EET. Obě opatření tak mají velký význam – kontrolní hlášení často detekuje de facto organizovaný zločin. EET zase míří na krácení tržeb, což rovněž není nic bohulibého.

* V minulosti Finanční správa trestala mnohatisícovými pokutami i firmy, které daň řádně odvedly, ale jen včas nepodaly kontrolní hlášení. Je taková tvrdost na místě?

Ten systém byl takto nastaven zákonem. Bylo to kritizováno, že to je poměrně tvrdé, ale na druhou stranu ten systém je strašně závislý na tom, aby všichni nebo maximální počet těch plátců DPH podávali kontrolní hlášení. Ve chvíli, kdyby tato povinnost nebyla doopravdy silně vyžadována a pokud by významné procento plátců nepodávalo kontrolní hlášení do tohoto systému, chyběla by tam data a ten systém by prostě ztratil smysl. Pokud podnikatel nemůže splnit svoji daňovou povinnost kvůli zásahu vyšší moci, může mu Finanční správa tyto pokuty prominout.

* Finanční správa čelila velké kritice kvůli zajišťovacím příkazům, které ochromily činnost některých firem. Na základě čeho se rozhodujete, zda je použít?

Prvně je důležité říct, že zajišťovací příkaz je mimořádný nástroj, který používáme velmi obezřetně a účelně. Vydává se ve chvíli, kdy existuje důvodná obava, že v budoucnu, až bude vydán platební výměr, firma nebude mít dostatek likvidity k zaplacení daně, respektive že se objem jejího majetku může snižovat. V zásadě není spor o uplatňování zajišťovacích příkazů u firem, které mají virtuální sídla a dochází přes ně k praní špinavých peněz. Máme tady ale i určitá dědictví zejména z minulosti, kdy i u fungujících firem jsou detekovány velké doměrky, velká daňová povinnost. Přitom to jsou firmy, které vykonávají reálnou ekonomickou činnost. A teď je otázka, do jaké míry musí být doopravdy odůvodněn zajišťovací příkaz u této fungující firmy. Soudy v rozsudcích v podstatě Finanční správě vzkázaly, že tady má být maximálně zdrženlivá, s čímž lze asi souhlasit. Na druhou stranu i u těchto firem vzniká důvodná obava, že v budoucnu daň nebude vymahatelná. Například když bude daňová povinnost v budoucnu vyčíslována třeba 100 miliónů a majetek těch firem je třeba 30 miliónů.

* Co když jde ale o firmu, která vždy daně řádně platila a do problémů ji dostal například neplatící odběratel?

V této oblasti se neustále vyvíjí judikatura, na kterou musíme reagovat. Nedávno jsme v souvislosti s tím vydali novou metodiku, která říká, že správci daně budou používat místo zajišťovacího příkazu alternativní nástroje zajištění daně. Kromě toho navrhujeme, aby se do budoucna nastavil nějaký institut, řekněme dozoru nebo nucené správy, předběžného insolvenčního předstupně nebo něčeho takového. Jak to má být, to ať vyhodnotí nějaká expertní skupina. V principu jde však o to, že zatímco dnes reagujeme zajišťovacím příkazem a následně exekucí. V budoucnu by nenastupovala mobiliární exekuce, ale chod firmy by se zachoval. My nemáme zkušenosti dozorovat chod podniku. Od toho tady existují například insolvenční správci se zvláštním pověřením. Tedy nechť se to třeba posune do této roviny. Tento systém by mohl v budoucnu zabezpečit, aby chod podniku nebo firmy běžel dál. Současně však musí být zajištěno, aby tam nedošlo k nějakým negativním jevům, jako je tunelování firmy apod. Nás současná situace samozřejmě netěší, jsme s tím konfrontováni. Na druhou stranu, když Finanční správa nebude konat, bude zase kritizována z druhé strany. Nejvyšší kontrolní úřad nás bude kritizovat: co jste udělali pro to, aby vám daně neutekly? Jak to, že jste to nevybrali?

* Firma FAU, o které jste dříve prohlásili, že se zapletla do daňových podvodů, nedávno kvůli zajišťovacím příkazům vyhrála soud a nyní naznačuje, že by mohla chtít po státu až miliardu jako odškodné.

Předně soud v tomto případě vůbec nerozhodoval o podstatě věci, tedy zda se společnost účastnila daňového podvodu či nikoliv. Posuzoval pouze to, zda Finanční správa může použít současně dva mimořádné instrumenty – ručitelskou výzvu a zajišťovací příkaz. Tato situace zatím nebyla soudy řešena. V případě FAU dva krajské finanční úřady zjistily závažné problémy, podvody a postupovaly nezávisle v souladu se zákonem. To, zda mohla této firmě nějaká škoda vůbec vzniknout, se teprve ukáže. Když se ale podíváte do insolvenčního rejstříku, tak z hlediska stavu závazků a pohledávek na majetku je patrné, jak na tom zmíněná firma byla. A to i když odečtete jedno zajištění Finanční správy, o kterém se říká, že tam je nesprávně dvakrát.

* Teď, když kontrolní hlášení a EET již běží, chystáte nějaké další novinky?

Dlužíme veřejnosti především zjednodušení komunikace s finančním úřadem. Intenzivně pracujeme na tom, abychom připravili portál, který lidem umožní komunikovat s úřadem, podobně jako komunikují s bankou prostřednictvím internetového bankovnictví. Je strašná škoda, že už to tady alespoň deset let nefunguje. Nový portál, který by měl vzniknout v horizontu dvou let, by měl lidem nabídnout služby v rámci takzvaného virtuálního finančního úřadu. Snadno v něm bude možné změnit registrační údaje, podávat daňové přiznání a odpadnou některá papírová potvrzení. Měl by umožnit také individualizaci dat lidí od zaměstnavatelů, kteří je nyní posílají v jednom balíku. Obecně zjednoduší zúčtování daní. Tato aplikace by měla mnoha lidem ušetřit spoustu času a práce. Ověří si na něm třeba i stav svého osobního daňového účtu, například zda nemají nějaký nedoplatek. Bude pak sloužit také k archivaci všech potřebných dokumentů. Portál by se měl dál postupně rozvíjet po generační obměně celého našeho daňového informačního systému, na kterou se rovněž již připravujeme.

* Co od toho lze očekávat?

Nový systém přinese dramatické vylepšení našich služeb pro občany i zefektivnění správy daní pro Finanční správu. Mimo jiné tím odstraníme závislost na současném dodavateli systému, která způsobuje řadu problémů. Kdybych si měl vypůjčit slova amerického kosmonauta Neila Armstronga, bude to malý krok pro IT, ale velký krok pro Finanční správu. Také už soutěžíme společnost, která nám pomůže vybrat nejlepší variantu plánované obměny systému ADIS. Jejím úkolem bude především zvolit mezi postavením nového systému takříkajíc na zelené louce či obměnou stávajícího systému. Další variantou je nechat stávající systém beze změny, tak jak je. Jde o to, aby se vybrala transparentně cesta, která bude z hlediska rizik a nákladů nejlepší.

 


Zařazenost 13.12.2017 00:12:00
ZdrojMFČR - lidé
Originálmfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2017/janecek-online-financni-urad-usetri-lide-30352/
Přílohy

Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Školení Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Úřad práce

Investice

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2018

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů