Evropští lídři potvrdili na summitu Východního partnerství podporu šesti východoevropských zemí

Iniciativa Východní partnerství je zaměřena na vztahy Evropské unie a šesti východoevropských zemí – Arménie, Ázerbajdžánu, Běloruska, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Jednou ze zemí, které v roce 2009 iniciativu zakládaly, byla i Česká republika. Dnešní summit byl již pátým v pořadí.

Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že silná spolupráce s východoevropskými partnery je jednou z dlouhodobých priorit české zahraniční politiky. „Proces východního partnerství byl zahájen před osmi lety, kdy se v době českého předsednictví Evropské unie uskutečnil první summit a Česká republika se tehdy poprvé sešla se zeměmi, které jsou dnes součástí východního partnerství. Od té doby se podařilo dosáhnout významného pokroku. S Ukrajinou, Moldávií a Gruzií máme uzavřenou a ratifikovanou asociační dohodu a rovněž platí liberalizace vízové povinnosti. Cílem Evropské unie by mělo být, aby na východ od jejích hranic bylo pásmo stability, prosperity a míru. Z pohledu zahraniční politiky České republiky jednoznačně platí, že anexe Krymu byla závažným porušením mezinárodního práva a že to není něco, s čím by se měla Evropa smířit. Současně platí, že sankce proti Rusku, které byly přijaty v souvislosti s anexí Krymu, jsou sankcemi, které jsou velmi těsně propojeny s plněním Minských dohod. Není možné rušit tyto sankce, aniž by bylo dosaženo pokroku, aniž by docházelo k naplňování těchto dohod a také byla jasně nastavena pravidla z hlediska vztahu mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl předseda vlády.

Český premiér zároveň na jednání zdůraznil, jak důležitý je pro rozvoj zemí Východního partnerství rozvoj občanské společnosti a nezávislost médií, čemuž pomáhají i aktivity Civil Society Forum a týmu East StratCom.

Jedním z témat summitu byla také spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti a kulturní spolupráce. Podle předsedy vlády ČR podporuje zapojení partnerských zemí do programů Erasmus+ a Creative Europe.

Výsledkem summitu je společná deklarace účastnických zemí a dokument, který určuje cíle spolupráce do roku 2020. V příštích třech letech by se země měly zaměřit například na posilování ekonomických vazeb, spolupráci v oblasti digitálu či posilování infrastruktury.

Související témata