Na podporu katalánských politiků vyšlo do ulic 750 000 lidí

V ulicích Barcelony demonstrovalo tři čtvrtě milionu Katalánců. Požadovali ukončení trestního stíhání sesazených lídrů katalánské samosprávy. Španělská prokuratura je viní z toho, že uspořádáním říjnového referenda o nezávislosti porušili ústavu. Část katalánské vlády proto skončila ve vazbě a někteří, včetně bývalého katalánského premiéra, jsou v exilu v Belgii.

Katalánsko stojí na zásadním rozcestí a jeho obyvatelé to cítí. Spor o to, jestli má být i nadále součástí španělského království nebo jestli by mělo vytvořit nezávislou republiku, se proto hlasitě projevuje v ulicích. Tentokrát ulice zaplavili separatističtí republikáni, kteří brání své politiky.

"Máme tady politické vězně. Mezi nimi je místopředseda naší vlády a většina ministrů," vysvětlil předseda Katalánského národního shromáždění Augusti Alcoberro.

Někteří ministři i premiér sesazené katalánské vlády utekli před španělským soudem do Belgie. Carles Puigdemont z tamního exilu oslovil demonstranty doma pomocí videa, ve kterém uvedl: "Potřebujeme, abyste byli velmi aktivní. Jak my tady v Bruselu, tak ti, co jsou ve vězení, potřebujeme slyšet váš hlas. Děkuji vám."

Do Katalánska v této napjaté atmosféře přijel španělský premiér Mariano Rajoy. Chce tam zahájit kampaň své lidové strany pro regionální volby. Ty Rajoyova vláda naplánovala na 21. prosince.

"Chceme vysokou volební účast, abychom mohli zahájit novou éru klidu, normality a respektu k pravidlům hry," uvedl Rajoy.

Jenže zdaleka není jisté, že volby přinesou právě uklidnění situace. Separatistické strany požadující odtržení mají totiž v průzkumech mírný náskok. Pokud volby vyhrají a znovu obsadí většinu v katalánském parlamentu, dá se předpokládat, že požadavek nezávislosti na španělské koruně vznesou ještě hlasitěji.
 

Související témata