Důvěra v eurozóně roste, ekonomice se bude dařit i nadále (Ranní zpráva z finančního trhu)

Ekonomika v eurozóně zrychlí ve třetím čtvrtletí své tempo růstu a předstihové indikátory naznačují, že by si toto tempo mohla udržet i do posledního čtvrtletí. Přesto jádrová inflace v eurozóně neroste. Americká statistika příjmů a výdajů včera nepřekvapila, jádrový deflátor soukromé spotřeby nadále zůstává na nejnižší úrovni za poslední 2 roky.         

Ekonomika eurozóny si v Q3 udrží dobré tempo

Z dnešních makroekonomických dat zaujme především výsledek hospodářského růstu v eurozóně. Tamní ekonomika se udrží v dobré kondici i ve třetím čtvrtletí a míra nezaměstnanosti klesne o desetinku. Přesto ale inflační tlaky nejsou dostatečné a inflace se stále drží pod inflačním cílem ECB. V dobrém ekonomickém růstu bude pokračovat i francouzské hospodářství a za třetí kvartál si připíše 2,2 % y/y. Odpolední statistika ukáže zvyšující se důvěru amerických spotřebitelů.

Eurozónu důvěra v ekonomiku neopouští

Celková důvěra v ekonomiku eurozóny v říjnu mírně vzrostla především díky vyšší důvěře v podnikatelské sféře, a je tak nejvyšší za 17 let. Spotřebitelská důvěra zůstala na svém 10letém maximu. Ve střednědobém horizontu je pravděpodobné, že se důvěra spotřebitelů udrží na vysokých hodnotách, a to díky zlepšující se situaci na trhu práce i nízké inflaci.

Německé spotřebitelské ceny v říjnu ve srovnání se zářím nepatrně klesly a meziroční inflace tak o 0,3 pb zpomalila své tempo. Pomalejší spotřebitelská inflace nahrává do karet Evropské centrální bance a její holubičí argumentaci o potřebě uvolněné měnové politiky.

Americká statistika za září žádné překvapení nepřinesla. Osobní příjmy i výdaje vzrostly v souladu s očekáváním trhu a po slabším srpnu zrychlily své tempo růstu. Deflátor soukromé spotřeby meziročně akceleroval, ale stále se drží pod úrovní cílovanou Fedem. Jádrový deflátor zůstal nezměněný na nejnižší úrovni od roku 2015.

Polská inflace nepatrně zrychlí

Podle ekonomů SG zrychlila v říjnu polská inflace své meziroční tempo o desetinu na 2,2 %. Meziměsíční spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 % především v důsledku vyšších cen potravin. Polští spotřebitelé si připlatili více i za dopravu, jejíž ceny vzrostly kvůli vyšším cenám ropy na světových trzích. Vyšší inflace by mohla vést ke spekulacím na rychlejší utahování měnové politiky NBP a tedy k posílení polského zlotého.

Koruna vyčkává, jak dopadne zasedání ČNB

Trhy už plně vstřebaly rozhodnutí ECB z minulého týdne a v současnosti jim chybí popud ve formě události nebo makroekonomického údaje, který by je posunul. Česká koruna se držela blízko hodnoty 25,64 CZK/EUR, investoři vyčkávají, jak dopadne čtvrteční zasedání ČNB. Trh i náš tým předpokládá zvýšení úrokové sazby o 25 bb, nevylučujeme ale ani posunutí o 50 bb na 0,75 %. Polský zlotý celý den osciloval okolo úrovně 4,25 PLN/EUR. Maďarský forint během dopoledne oslabil o 0,25 pp a obchoduje se okolo 311 HUF/EUR.