Do roku 2045 prý dosáhnou globální výdaje na léčbu diabetu více než jednoho bilionu dolarů, řekl podle listu Financial Times šéf dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk Lars Fruergaard Jorgensen. To je suma, která odpovídá ročnímu hrubému produktu Španělska, čtrnácté největší ekonomiky světa. Dnes je to 775 miliard dolarů. Během příštích 28 let se tedy předpokládá nárůst bezmála o 40 procent.
Jorgensen zároveň vyzval politiky, aby s globální epidemií cukrovky něco dělali. Jinak prý totiž hrozí, že výdaje na její léčbu vzrostou natolik, že nebude dostatek prostředků na výzkum a vývoj nových léků například na rakovinu či jiné nebezpečné nemoci.
Cukrovková černá díra
Podle šéfa Novo Nordisku je dnes jeden z jedenácti pacientů diabetik. Pokud bude aktuální trend pokračovat, do roku 2045 to bude každý devátý. Celosvětově pak bude cukrovkou trpět skoro tři čtvrtě miliardy obyvatel. Tvrdí to zpráva, kterou Jorgensen přednesl na světovém summitu Cities Changing Diabetes Summit, který proběhl ve čtvrtek a pátek v texaském Houstonu.
Hlavní příčinou cukrovky je obezita. Pokud by se podařilo její rozšíření snížit o 25 procent, prý by se podařilo „cukrovkový“ trend otočit. Jorgensen také poukázal na to, že dvě třetiny diabetiků žijí ve velkých městech.
Pokud nedojde k razantní změně, „nebude nárůst výdajů ne léčbu cukrovky udržitelný a ve zdravotnických systémech vznikne velká černá díra,“ varoval šéf Novo Nordisku. Předpokládá také, že se to negativně projeví na farmaceutickém byznysu. „Jestliže s tím někdo něco neudělá, celý systém bude pod tlakem a podstatně se sníží naše schopnost vyvíjet nové léky,“ uvedl dále Jorgensen.
Nebude na vývoj
Dánský Novo Nordisk už dnes ve Spojených státech čelí tlaku na snížení ceny svých léků. V příštím roce tak Jorgensen očekává, že výrazně klesne marže u výrobků, které obsahují inzulín. To je první krok k tomu, že farmaceutické společnosti pod tíhou rostoucích veřejných výdajů na zdravotnictví nebudou moci počítat s takovými zisky jako nyní, a budou tedy muset omezovat výzkum. Tak, jak varuje Jorgensen.
Ostatně leccos naznačují i nejnovější čísla Novo Nordisku. Jeho meziroční tržby vzrostly za prvních osm měsíců letošního roku o čtyři procenta na více než 57 miliard dánských korun (téměř 200 miliard českých korun). Přitom z větší části za tímto nárůstem stojí právě inovativní léky na cukrovku a následky obezity.
Nicméně jen šest procent pacientů nemocných cukrovkou je dnes efektivně léčeno. „To znamená způsobem, který dokáže účinně zabránit život ohrožujícím komplikacím v pozdních fázích nemoci,“ řekl Jorgensen listu Financial Times. Přitom prý stále ještě nevíme o velkém počtu lidí, kteří diabetem trpí a měli by být léčeni.
Odstraňme příčinu
Novo Nordisk se však ve výrobě léků zaměřuje také na prvotní příčinu cukrovky – obezitu. Jeho číslo jedna, Saxenda, zaznamenalo loni meziroční nárůst v prodejích o 245 procent, když přesáhly 1,6 miliardy dánských korun (5,5 miliardy českých korun). A další nárůst se dá očekávat v souvislosti s tím, jak se pozornost politiků přesune právě k léčbě obezity.
Zřejmě proto má dánská farmaceutická skupina rozjetý vývoj dalšího léku proti obezitě, Semaglutide. Pokud vše půjde podle plánu, mohl by být jeho účinek srovnatelný s efekty chirurgických zákroků v této oblasti, jako je například podvázání žaludku.
„Nejde o žádné zázračné pilulky,“ je si vědom Jorgensen a poukazuje na to, že bez zásadní změny životního stylu se lidé obezity zcela nezbaví. Pomoci tomu ovšem podle něj může také to, jak města plánují svůj rozvoj. Lidem žijícím ve městě by prý mělo být umožněno ve větší míře jezdit do práce na kole nebo do ní chodit pěšky.
Petr Musil
