Ranní glosa: ECB ubere plyn a oznámí omezení QE

Dnes se dostává na zřejmě nejzajímavější událost týdne, a sice na zasedání Evropské centrální banky. Jak již naznačilo zasedání minulé a konec konců i projevy šéfa ECB Draghiho v uplynulém měsíci, tak by tentokrát mělo být skutečně nač se těšit. ECB totiž asi rozhodne o tom, jak moc a v jakém objemu bude v příštích kvartálech praktikovat expanzivní politiku kvantitativního uvolňování či APP v hantýrce ECB.

Hlavní proklamované důvody pro její pokračování jsou přitom dobře známé. Podobně jako i ostatní centrální banky, tak i ECB trápí nízká inflace, a to zejména její jádrová složka. Celkový index na tom díky růstu cen potravin (dražší máslo není jen český fenomén) a například i ropy je sice o něco lépe, avšak o tyto položky očištěná jádrová inflace - která centrální banku přece jen zajímá víc - zůstává stále nízko (1,1 % y/y v září). Jádro přitom odráží zejména neuspokojivý stav na trhu práce v řadě zemí euroklubu a s ním související pomalý růst mezd. Dle prognózy samotné ECB by přitom inflační tlaky měly sílit jen velmi pomalu a banka očekává i pro rok 2019 pouze 1,5% růst cen, což garantuje z historického pohledu i nadále uvolněnou měnovou politiku.

My však dnes od ECB přesto očekáváme, že ve světle silného hospodářského růstu v eurozóně přece jen ubere plyn. Od ledna může nakupovat 20 až 40 miliard eur za měsíc (dnes je to 60 miliard). Na druhé straně, a to je důležitější, se celý projekt “tisku peněz” asi natáhne do druhé poloviny roku 2018, možná až do jeho konce. Prezident Draghi navíc nepřipustí rychlejší růst oficiálních sazeb ze záporu do kladných vod.