Tento týden přinese klíčové zasedání ECB. Na něm bychom se s nejvyšší pravděpodobností měli dozvědět detaily o pokračování programu odkupu aktiv. Podle nás bude prodloužen o devět měsíců a odkupovaný objem snížen na 25 mld. EUR. V USA bude zveřejněna dynamika HDP za Q3. Ta podle našeho odhadu mírně zpomalila, ale růst je rovnoměrně rozprostřen mezi sektory. Doma budeme sledovat povolební vyjednávání. Zdá se, že to bude vzhledem k přítomnosti rekordních devíti stran v Poslanecké sněmovně složité.
Důvěra v ekonomiky eurozóny oslabí, ale i tak zůstane vysoko
Spotřebitelská důvěra v eurozóně v září vyskočila na svou nejvyšší hodnotu za posledních deset let. V říjnu očekáváme mírnou korekci, nicméně i tak se bude tento ukazatel držet velmi vysoko. Pomáhá mu zejména nízká nezaměstnanost a slabá inflace. Vysoká spotřebitelská důvěra podle nás povede ke snižování míry úspor a tím k vyšší spotřebě.
PMI se v eurozóně stále drží vysoko nad svým dlouhodobým průměrem. V říjnu sice očekáváme jeho mírnou korekci, ale i nadále by podle ekonomů SG měl ukazovat na velmi slušný mezikvartální růst HDP o 0,6 %. Ekonomové SG však očekávají o něco slabší hospodářskou dynamiku a indikátory PMI tak představují pro jejich výhled riziko ve směru rychlejšího růstu.
Indikátory důvěry z Francie také ukazují na slušné momentum celé ekonomiky, když vykazují dlouhodobě velmi silná čísla. Ta jsou podle našeho odhadu v souladu s růstem francouzské ekonomiky o 0,5 % q/q. Vezmeme-li v úvahu i jiné ukazatele, tak dokonce očekáváme ve třetím čtvrtletí růst ekonomiky země galského kohouta o 0,6 %.
Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby by měla znovu nakopnout čísla z výroby amerického producenta letadel Boeing. Nicméně i bez započítání čísel z dopravy by objednávky měly zaznamenat solidní růst. V celočtvrtletním hodnocení by dokonce anualizované zvýšení mělo dosáhnout 9,5 % q/q.
Německý Ifo index by měl v říjnu mírně zkorigovat předchozí vzestup. Nicméně německá ekonomika nejeví známky ochlazení, ale svou daň si vybírá prozatímní nejistota ohledně sestavení spolkové vlády. Největší pochyby panují ohledně nové energetické politiky. Navíc podnikatelé začínají čelit požadavkům odborů na zvyšování platů. Odborové organizace, které nyní vstupují do vyjednávání, požadují růst mezd o silných 6 %.
ECB na svém dlouho očekávaném zasedání představí své plány ohledně programu odkupu aktiv. Podle našeho odhadu přistoupí k prodloužení tohoto programu o devět měsíců (do září příštího roku) a snížení objemu odkupovaných aktiv na 25 mld. CZK. ECB si podle nás chce nechat prostor pro další případné prodloužení tohoto programu a nevykoupit si všechny vhodné cenné papíry. Navíc se ECB při objasňování této úpravy může odkázat na současný velmi slibný růst ekonomiky eurozóny.
Po velmi slušném růstu o 3,1 % q/q anualizovaně ve druhém čtvrtletí americká ekonomika podle nás přidala dalších 2,6 % v tom třetím. Růst by měl být víceméně rovnoměrně rozprostřen mezi všechny poptávkové složky. Spotřebu podle nás mírně zbrzdila nebývale silná hurikánová sezóna. Na druhé straně nás v posledních měsících příjemně překvapovaly investice a i snižující se deficit zahraničního obchodu.
Spory o katalánskou nezávislost zatím euro nerozpohybovaly
Uplynulý týden přinesl velmi málo důležitých dat ze světové ekonomiky. Inflace v eurozóně byla potvrzena na úrovni 1,5 % a německý ZEW index se nečekaně snížil, přestože podmínky v německé ekonomice zůstávají příznivé a ostatní předstihové indikátory ukazují na zrychlování ekonomiky. Ve Spojených státech neoslnil report z průmyslu. Za očekáváním zaostala statistika výroby i využití kapacit. Příznivá nebyla ani data z trhu nemovitostí.
Při nedostatku ekonomických dat na sebe pozornost strhla politika. Situace se vyostřuje v Katalánsku, kterému španělská vláda hrozí odebráním části jeho autonomie, zatímco Katalánsko chce nadále vyjednávat o samostatnosti. Evropská rada zase jednala o brexitu. K žádnému závěru ale nedošla. V Číně zase svou pozici na sjezdu Komunistické strany upevňuje prezident Si Ťin-pching. Obchodování eura s dolarem však žádný trend minulý týden nevykázalo. V pátek se kurz nejobchodovanější měnového páru pohyboval blízko úrovně 1,179 USD/EUR.
Důvěra v českou ekonomiku nemá důvod klesat
Indikátory důvěry v domácí ekonomiku by měly ukázat na další expanzi. Projevit by se měla sílící domácí i zahraniční poptávka. Očekáváme, že ekonomická aktivita, která zpomalila v průběhu letních měsíců, na podzim znovu nabere obrátky. Na druhou stranu dolů mohla důvěru tlačit nervozita z voleb. Tento efekt bychom ale nepřeceňovali.
V Polsku bude zveřejněna pravidelná měsíční dávka dat z trhu práce. Hrubé mzdy by měly v září stoupnout o 6,7 % y/y. Září je však posledním měsícem, než vstoupí v platnost zákon o snížení věku odchodu do důchodu (60 let pro ženy a 65 let pro muže). Firmy se mohou zaměstnance snažit prostřednictvím vyšších mezd přesvědčit, aby do důchodu ještě neodcházeli, protože i v Polsku, podobně jako v České republice, chybí pracovní síla.
V polovině pracovního týdne bude zveřejněn zápis z říjnového zasedání polské centrální banky. Na něm nedošlo ani ke změně klíčové sazby, ani v holubičí rétorice. Guvernér Glapinski na tiskové konferenci prohlásil, že první zvýšení sazeb očekává až v roce 2019. My se však domníváme, že přijde již kolem poloviny příštího roku.
Hlasy z ČNB zní stále hlasitěji pro zvýšení sazeb v listopadu
Hned na počátku minulého týdne údaje z české ekonomiky potvrdily, že inflační tlaky v domácí ekonomice neoslabují. Ceny v průmyslu meziměsíčně vzrostly o 0,4 % a překonaly tak tržní očekávání. Za jejich zvýšením stála do velké míry cena ropy, která se pohybuje na úrovni nejvyšších hodnot od roku 2015. Zvýšenou dynamiku si udržují ceny zemědělských výrobců. Ty představují významné riziko, že ceny potravin porostou ještě rychleji než nyní. Celý obrázek dokreslují ceny služeb, které výrazně vzrostly a budou tlačit nahoru jádrovou inflaci.
Sílící inflační tlaky vnímají i v ČNB. To bylo minulý týden zřejmé zejména z rozhovoru hlavního ekonoma centrální banky Tomáše Holuba pro agenturu Bloomberg. Ten prohlásil, že brzký růst sazeb je v prostředí české ekonomiky nevyhnutelný. Jeho prohlášení poté podpořil ještě člen bankovní rady Oldřich Dědek, který se vyjádřil ve smyslu, že je vysoce pravděpodobné, že ČNB bude zvyšovat sazby již na zasedání 2. listopadu. Tato prohlášení jenom potvrzují náš výhled, že ČNB skutečně 2. listopadu sazby zvedne. Očekáváme zvýšení o 25 bb, ale vyloučit se nedá, že sazby se pohnou dokonce o 50 bb nahoru.
Slova z centrální banky podpořila kurz koruny. Ten hned z počátku uplynulého týdne pokořil hranici 25,80 CZK/EUR, kterou neúspěšně atakoval v předchozích dvou týdnech, a v celotýdenním hodnocení přidal více než deset haléřů (necelé půlprocento). V pátek odpoledne se koruna obchodovala těsně pod úrovní 25,70 CZK/EUR. V pátečních odpoledních hodinách se dokonce podívala na hladinu 26,64 CZK/EUR. První povolební obchodování s korunou probíhalo zatím pouze v Asii. Tuzemská měna žádné ztráty neutrpěla a její kurz se zatím pohybuje kolem 25,67 CZK/EUR.
Volby podle očekávání přinesly velmi roztříštěnou Polaneckou sněmovnu. Do jejích lavic se nakonec dostalo rekordních devět stran. To bude komplikovat tvorbu koalic, i když vítězné hnutí ANO získalo významný počet hlasů.
Z prozatímních prohlášení politiků se zdá, že povolební vyjednávání budou komplikovaná. Pokud bude dohodování vlády trvat dlouho, existuje riziko, že se zpomalí čerpání evropských fondů a tím by byl v ohrožení i náš odhad pro veřejné investice v příštím roce.
O něco méně než koruně se minulý týden dařilo polskému zlotému, který v celotýdenním hodnocení získal čtvrt procenta. Polská data minulý týden vykázala smíšené výsledky. Maďarský forint zůstal v celotýdenním hodnocení v podstatě beze změny. Impulz od domácích dat totiž minulý týden v podstatě nedostal.Zařazeno | po 23.10.2017 08:10:00 |
---|---|
Zdroj | KB - Trading |
Originál | trading.kb.cz/CommentsAnalysis/Detail/f67_new_comment |