Referendum o Evropské unii: Trestní politiku nám sdíleně určuje EU. Nelžeme voličům, že změníme, co nelze

Jak by měla v příštím volebním období vypadat trestní politika státu podle kandidujících politických stran? Česká justice položila kandidujícím stranám a hnutím pět otázek. S odkazem na Lisabonskou smlouvu a sdílenou pravomoc EU v oblasti práva považuje hnutí Referendum o Evropské unii prosazování vlastní trestní politiky českého státu za nerealizovatelnou lež voličům. Za hnutí odpovídal člen předsednictva Pavel Chleborád.

Jak vaše strana formuluje trestní politiku státu pro příští volební období? Jaká má být priorita trestní politiky státu v tomto krátkodobém výhledu?
Naše hnutí Referendum o Evropské unii neformuluje trestní politiku státu pro příští volební období nijak, protože nelze voličům lhát a nabízet koncept, který nelze na národní úrovni realizovat kvůli sdílené pravomoci v oblasti práva ve smyslu čl. 4 odst. 2 písm. j) Smlouvy č. 2012/C 326/01 o fungování Evropské unie.
Zjednodušeně řečeno, v oblasti trestního práva si Evropská unie po přijetí Lisabonské smlouvy může vyhradit jakoukoliv oblast trestního práva a my, občané České republiky, s tím nemůžeme udělat nic vyjma jediného možného aktivního kroku, který v těchto volbách prosazujeme jako jediné (relevantní) téma – prosazení ústavního zákona o referendu o Evropské unii.
Teprve po přijetí tohoto zákona a uspořádání referenda si občané České republiky budou moci vybrat, zda v Evropské unii Česká republika zůstane včetně sdílené (rozumějte výhradní) pravomoci Evropské unie určovat naši trestněprávní politiku, tj. na ni rezignovat, nebo zda Česká republika z Evropské unie vystoupí a pak budeme moci férově odpovědět na vaše otázky.
Do té doby jsou tyto otázky předčasné, neboli pokud bychom v tuto chvíli rozpracovali jakoukoliv trestněprávní vizi pro Českou republiku, byla by to zcela zbytečná práce, protože neexistuje jistota, že v oblasti co bychom upravit mohli, si tuto část obratem Evropská unie nevyhradí a nezmění ji zcela opačně, než bychom navrhovali. Proto kdo vám na položené otázky odpoví bez upřesnění ve smyslu shora uvedeného, tak vám, respektive všem občanům České republiky, lže.

Přesto v našich řadách máme odborníky, kteří se jinak ve své praxi věnují i trestnímu právu včetně advokátů, a ti se shodují na tom, že prvním a zásadním úkolem v oblasti trestního práva je připravit a prosadit nový trestní řád místo starého ze 60. let minulého století, který sjednotí a zjednoduší trestní proces, bez něhož nelze a na který se od nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. čeká už bez mála deset let. Teprve po jeho přijetí a vstupu do praxe bude možné zhodnotit, zda je na místě změnit i strukturu a pravomoc orgánů činných v trestním řízení, jejichž práce a negativní projevy činnosti závisí v první řadě na pravidlech, kterými se řídí, což je v první řadě trestní řád.

Pavel Chleborád

Nicméně dosud nenašel žádný politik odvahu a/nebo neměl požadovanou odbornost na realizaci tohoto úkolu, který naši odborníci na trestní právo na rozdíl ode všech ostatních politiků, nad rámec činnosti našeho hnutí, mají, a jsou připraveni v případě, že taková doba nastane, tuto odbornost a odvahu dát k dispozici.

Hnutí  Referendum o Evropské unii trestní politiku neformuluje, protože žádnou vizi nelze pro překážku sdílené pravomoci EU úspěšně (komplexně) realizovat, nicméně nabízí občanům první a jediný krok ke stavu, aby tuto politiku formulovat mohla – referendum o Evropské unii.

Jak hodlá vaše strana uvedené reálně uskutečnit? Jaký má vaše strana konkrétní plán pro trestní politiku?
Politické hnutí Referendum o Evropské unii nabízí občanům České republiky možnost rozhodnout, zda chtějí sami skrze své hlasy rozhodovat mimo jiné i o trestní politice České republiky, a to v jediném možném a prvním nutném kroku – skrze přijetí ústavního zákona o referendu o členství  České republiky v Evropské unii (znění návrhu zákona naleznete zde: https://www.referendum.cz/cil-voleb-2017/ ).

Je podle vás potřeba nějak z/měnit trestní legislativu? Pokud ano, jak a proč?
Rozhodně ano, ale dokud nám brání úspěšně realizovat jakoukoliv představu sdílená pravomoc EU, byla by jakákoliv práce na změně v zásadě zbytečná a přinejmenším nejistá co do trvání, protože nelze zaručit, že tam kde dosud EU neuplatnila svou pravomoc, ji neuplatní v budoucnu a naši práci tak škrtnutím pera neznehodnotí.

Je podle vás potřeba nějak z/měnit instituce, které zajišťují v ČR uplatňování a vymáhání trestní legislativy?
V první řadě je potřeba přijmout nový trestní řád, na který trestní praxe čeká bez mála deset let, ale jakákoliv práce na něm je kvůli sdílené pravomoci EU v zásadě zbytečná. Teprve po zjednodušení trestního procesu bude možné posoudit nutnost změn ve struktuře a pravomoci orgánů činných v trestním řízení.

Hodlá vaše strana prosazovat změnu zákona o státním zastupitelství? Pokud ano, tak proč? A jak konkrétně – návratem k monokratickému systému prokuratury? Zavedením systému vyšetřujících soudců? Jinak?
Nehodlá, protože zodpovězení otázky nutnosti změny ve struktuře a pravomoci orgánů činných v trestním řízení závisí v první řadě na zjednodušení trestního procesu skrze nový trestní řád, který nemá smysl připravovat a nabízet jej jako předvolební slib, protože tento slib nelze splnit kvůli překážce sdílené pravomoci EU.

Čtěte také:

Strana zelených: Chceme moderní procesní právo a protikorupční speciál

Hnutí Svoboda a přímá demokracie: Navrhujeme instituci pro vyšetřování justičních omylů a zločinů

Pirátská strana: Trestní řád už je z jiného světa. Nejistí rázný, ale spravedlivý proces

Radostné Česko: Chceme experty v policii a západní trestní řízení, odmítáme koncentraci moci u NSZ

Irena Válová