Inflace v srpnu stagnovala na 2,5 % a za prognózou ČNB zaostala o jednu desetinu procentního bodu

Srpnová inflace skončila podle očekávání, když spotřebitelské ceny meziměsíčně poklesly o 0,1 %, a to především zásluhou sezónního vývoje cen potravin. Vedle nich mírně díky výprodejům zlevnilo sezónní oblečení a obuv, zatímco ceny dovolených naopak ve vrcholící sezóně zamířily ještě více nahoru.

Meziročně inflace sice stagnuje, avšak tlak na pokles cen rozhodně nezmírňuje. Jen za potraviny nyní spotřebitelé platí o 5,6 % více než loni především v důsledku zvyšování cen mléčných výrobků a masa. Rostou i náklady na bydlení s tím, jak se zvyšuje nájemné a ceny některých energií. A právě potraviny spolu s bydlením generují více než polovinu současné inflace. Je přitom velmi pravděpodobné, že zmírnění růstu těchto cen nelze v nejbližších měsících příliš očekávat. Zvláště v případě bydlení, kde boom poptávky tlačí nahoru nejenom ceny bytů, ale i nájmů. A to je na spadnutí ještě nárůst cen elektrické energie v důsledku jejího zdražování na komoditních burzách.

Inflaci stále ve větší míře nahrává i zvyšující se kupní síla domácností. Rychlý růst mezd totiž nemůže zůstat bez následků a nakonec je to už vidět u služeb v oblasti ubytování a stravování nebo některých volnočasových aktivit, kde vysoká poptávka nahrává vyšším obchodním maržím. Nelze ovšem zapomenout ani na ty služby, kde se rychle rostoucí mzdy promítají do cen téměř automaticky. Naštěstí jejich podíl na spotřebitelském koši není až tak zásadní.

Naproti tomu na trhu, kde panuje velmi silná konkurence (viz elektronika, respektive internetové obchody) ceny stále ještě klesají. Nakonec citelné oslabení dolaru vytváří obchodníkům dostatečný polštář pro další snížení cen zboží z Asie. Podobně, i když v mnohem menším měřítku, funguje i posílení koruny vůči euru, které od dubna dosáhlo cca 4 %.

Aktuální inflační číslo sice zaostalo za očekáváním centrální banky, avšak rozdíl od prognózy je minimální. ČNB proto může uvažovat o dalším zvýšení svých úrokových sazeb ještě v letošním roce. Zvlášť když se ekonomice daří výrazně lépe, než očekávala, a mzdy rostou na české poměry v posledních letech téměř neuvěřitelně. Bude jen otázkou taktiky, zda si bude chtít bankovní rada počkat na listopadovou prognózu, nebo k růstu sazeb přistoupí už v září. Obě varianty jsou ve hře, i když vyšší pravděpodobnost lze přiřadit listopadu.

A nakonec, co se bude dít se spotřebitelskými cenami v dalších měsících? Meziroční inflace by se mohla v důsledku statistického základu z minulého roku začít velmi pomalu snižovat k cíli až v závěru letošního roku. Pokles inflace ovšem následně zbrzdí další růst nákladů spojených s bydlením. A zapomenout nelze ani na silnou poptávku, která rozhodně obchodníky ke zlevňování příliš motivovat nebude.