Transformace investičního zprostředkovatele na obchodníka s cennými papíry

Od 1. 1. 2018 bude účinná novela zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT), která do českého právního řádu přinese implementaci MiFID II a dalších evropských předpisů. Novela ZPKT přinese i značné změny v regulaci investičních zprostředkovatelů. Jejich regulace se již v podstatě nebude lišit od obchodníků s cennými papíry, rozsah jimi poskytovaných investičních služeb a rozsah nabízených investičních nástrojů však bude oproti obchodníkům velmi omezen.

Investiční zprostředkovatel bude i nadále oprávněni poskytovat pouze investiční služby přijímání a předávání pokynů a investiční poradenství. V oblasti přijímání a předávání pokynů však dochází k zásadní změně, která spočívá v zákazu předávání pokynů k nákupu či prodeji investičních nástrojů zahraničním obchodníkům s cennými papíry či investičním společnostem. Předávání pokynů bude možné pouze tuzemským finančním institucím. Mnoho českých investičních zprostředkovatelů předává pokyny např. společnosti Interactive Brokers či Moventum. Ani jedna z uvedených společností nemá v česku organizační složku nebo pobočku a proto nebude možné těmto společnostem pokyny předávat.

Novela přinese pro investiční zprostředkovatele i omezení co do nabídky investičních nástrojů. Investiční zprostředkovatelé budou moci podle § 29 odst. 3 novely ZPKT nabízet, tedy přijímat pokyny k:

1. cenným papírům kolektivního investování vydávaným fondy kolektivního investování nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy,
2. cenným papírům kolektivního investování vydávaným fondy kvalifikovaných investorů nebo srovnatelnými zahraničními investičními fondy,
3. dluhopisům vydaným Českou republikou,
4. hypotečním zástavním listům nebo
5. dluhopisům, ke kterým byl vydán prospekt nebo srovnatelný dokument.

Co nám tam oproti stávající úpravě chybí za nástroje? Jsou to nyní velmi oblíbené korporátní dluhopisy bez prospektu a akcie. Derivátové nástroje nesměli investiční zprostředkovatelé nabízet ani před novelou a na této věci se nic nemění.

Někteří investiční zprostředkovatelé si v roce 2017 začnou klást otázku jak z budoucích změn ven. V praxi budou existovat 3 varianty. První možností je ukončení činnosti, což učiní zejména malí investiční zprostředkovatelé, pro něž náklady na regulatorní compliance budou příliš vysoké. Pro tyto subjekty bude zpravidla výhodnější stát se vázaným zástupcem.

Druhou možností je změna zaměření poskytovaných služeb. Je docela dobře možné, že pro některé subjekty nebudou změny v nabídce investičních nástrojů nepřekonatelné. Tyto subjekty se mohou zaměřit na nabídku ETF a obdobných fondů, které pokrývají různé segmenty aktiv a mohou být i nákladově velmi efektivní. Nutno podotknout, že se bude muset vždy jednat o fondy, které v sobě nezahrnují derivátovou složku či pákový efekt, tedy o fondy, které drží konkrétní fyzická aktiva.

Třetí možností je transformace investičního zprostředkovatele na obchodníka s cennými papíry. Určitě je to nejsložitější varianta řešení, ale pokud jí investiční zprostředkovatel provede, otevírají se mu zcela nové podnikatelské možnosti. Pokud investiční zprostředkovatel zvolí variantu tzv. soft obchodníka s cennými papíry (OCP) dle § 8a odst. 4 ZPKT, tedy obchodníka, který nesmí přijímat finanční prostředky a investiční nástroje zákazníka, nemusí být transformace nikterak bolestivá.

Podmínky získání licence OCP upravuje ZPKT a prováděcí vyhláška 233/2009 Sb. K základním požadavkům patří počáteční kapitál ve výši alespoň 50.000 EUR, který musí být z transparentních zdrojů. V praxi je nutné mít kapitál vyšší, aby pokryl období rozběhu OCP v jeho počáteční fázi činnosti. OCP dále musí splňovat věcné, personální a organizační předpoklady pro řádný výkon činnosti, umožňující naplnění jeho plánu obchodní činnosti a plnění pravidel jednání se zákazníky a pravidel řádného a obezřetného poskytování investičních služeb. Tyto pravidla se dokládají popisem organizačního uspořádání a vnitřními předpisy OCP.

Klíčovým dokumentem v licenčním řízení je plán obchodní činnosti. Tento dokument musí být vypracován na 3 následující účetní období a musí vymezovat a pokrývat plánovaný rozsah investičních služeb, musí být podložený reálnými ekonomickými propočty a vymezovat činnosti, jejichž výkonem hodlá žadatel pověřit jinou osobu (outsourcing), včetně informací o tom, zda hodlá využívat interní pracovníky, investiční zprostředkovatele a vázané zástupce. Plán obchodní činnost se skládá z popisné části a finanční části spočívající ve finančních výkazech s predikcí pro následující 3 roky. Kvalifikovaně zpracovaný plán obchodní činnosti a sada vnitřních předpisů OCP jsou základním předpokladem pro obdržení licence České národní banky (ČNB).

Licence OCP sebou vedle nákladů na její získání a nákladů na následné regulatorní compliance nese i značnou prestiž. Počet subjektů s licencí OCP v České republice je velmi malý a počítá se na nízké desítky. Tato exkluzivita spolu s klientskou důvěrou, kterou licence v praxi vzbuzuje, může vést k nárůstu klientského kmene. K jeho nárůstu také pravděpodobně dojde širší nabídkou nabízených produktů, např. legálním přímým nabízením korporátních dluhopisů či akcií. Počáteční náklady na získání licence se tak mohou velmi rychle vrátit.

Vzhledem ke složitosti zpracování žádosti a příloh a následného licenčního správního řízení doporučujeme žadatelům, aby se obrátili na odborníky s prokazatelnou zkušeností s licenčními řízeními před ČNB.

Související témata