Ústavní soud: Soudy se nezabývaly nedostatkem vůle k půjčce, založily tím nepřezkoumatelnost

Ústavní soud dnes vyhověl prakticky nevidomé třiaosmdesátileté paní, která si měla půjčit 400 tisíc korun, přičemž ona sama se domnívala, že v transakci je pouhým ručitelem. Soudy se případem nezabývaly řádně, a proto porušily ústavní právo staré ženy na soudní ochranu v případu, kde je žena slabou stranou pro věk, stav i vztah k vnučce. Vyvarujte se formalismu, vzkazuje Soud.

Ústavní stížnosti dnes vyhověl III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudky Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu. Rozhodnutí lze nalézt zde:

Podle vyjádření Ústavního soudu se v tomto případu domáhal částky 400 tisíc korun s příslušenstvím věřitel staré ženy, který v řízení figuruje jako vedlejší účastník, a to na základě smlouvy o půjčce. Stará paní však namítala, že nikdy neměla vůli vstoupit s vedlejším účastníkem do smluvního vztahu z titulu smlouvy o půjčce, měla vystupovat pouze jako ručitel, resp. zástavce a popřela, že by jakékoliv finanční prostředky převzala.

Transakci zorganizovali vnučka s přítelem
Jak dále vyplývá z vyjádření sodu, celou záležitost zorganizovala vnučka staré paní: „Z dokazování před Obvodním soudem pro Prahu 4 vyplynulo, že stěžovatelka je osobou pokročilého věku, která je prakticky nevidomá. Iniciátory transakce a faktickými příjemci peněžních prostředků byla vnučka stěžovatelky a její tehdejší přítel, který se s vedlejším účastníkem osobně znal. S těmito osobami se stěžovatelka měla dostavit do advokátní kanceláře právního zástupce vedlejšího účastníka, kde měla podepsat několik listin, z nichž jednou byla i předmětná smlouva o půjčce,“ uvádí Soud.

Podle Ústavního soudu Obvodní soud pro Prahu 4 žalobu vedlejšího účastníka zamítl, neboť dospěl k závěru, že ačkoliv i přes nevidomost stěžovatelky nebyla uvedená smlouva neplatná pro nedostatek formy (odkázal přitom na § 40 odst. 5 „starého“ občanského zákoníku, že stěžovatelka měla možnost seznámit se s obsahem právního úkonu prostřednictvím jí zvolené osoby), vedlejšímu účastníkovi se nepodařilo prokázat předání peněz.

Poté, co byl ale rozsudek soudu prvního stupně k odvolání vedlejšího účastníka zrušen Městským soudem v Praze, rozhodl obvodní soud nově tak, že na základě závazného právního názoru odvolacího soudu žalobě vedlejšího účastníka vyhověl.

Po rozchodu s přítelem vnučka změnila výpověď
Poté nastal v případu zlom. Výpověď změnila vnučka: „Stěžovatelka při projednávání odvolání navrhla opětovný výslech své vnučky, která svou předchozí výpověď změnila v tom směru, že peníze nebyly stěžovatelce předány v kanceláři, ale až následně v autě přímo jejímu tehdejšímu příteli, se kterým však již vztah ukončila,“ stojí ve zprávě Soudu.

Logicky začal obvodní soud považovat vnučku za nevěrohodnou osobu: „Soud tuto svědkyni považoval za nevěrohodnou a dospěl k závěru, že se stěžovatelce nepodařilo prokázat, že peněžní prostředky nepřevzala. Odvolací městský soud toto rozhodnutí potvrdil a Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky odmítl. Stěžovatelka se poté obrátila na Ústavní soud. V ústavní stížnosti především vytýká soudům, že se nezabývaly její námitkou vážnosti její vůle, když dle svého přesvědčení nedostatek vůle smlouvu o půjčce uzavřít rovněž prokázala,“ cituje ze stížnosti Ústavní soud.

Soudy založily nepřezkoumatelnost rozhodnutí
Ústavní soud námitce stěžovatelky přisvědčil. Ačkoliv následně na základě zásahu odvolacího soudu dospěl soud prvního stupně k závěru, že předání částky ve výši 400 000,- Kč stěžovatelce prokázáno bylo, namítaným nedostatkem vůle ze strany stěžovatelky se již soudy nezabývaly a v odůvodnění jejich rozhodnutí tato otázka není nijak vyřešena, uvádí k dnešnímu rozhodnutí Ústavní soud.

Podle Ústavního soudu tímto postupem soudy založily nepřezkoumatelnost svých rozhodnutí: „S ohledem na specifické okolnosti případu (vysoký věk stěžovatelky – v době předmětného jednání 83 let, praktická nevidomost) nelze pominout možnost, že zde existoval rozpor mezi vůlí stěžovatelky a jejím projevem zachyceným v textu smlouvy o půjčce. Tento rozpor se pak mohl týkat nejenom samotné smlouvy o půjčce, například v postavení stěžovatelky jako ručitele namísto dlužníka nebo v předmětu půjčky a úroku, ale i potvrzení o převzetí finanční hotovosti, které bylo do textu smlouvy o půjčce vtělena a konečně i toho, zda byly či nebyly stěžovatelce peníze vůbec předány, či zda je převzal někdo jiný,“ uvádí Soud.

Paní je slabou stranou pro věk i vztah k vnučce
Jak dále vyplývá z dnešní zprávy, v dalším řízení proto soudy budou povinny řádně se zabývat otázkou, zda vůle stěžovatelky je ve shodě s projevem zachyceným v písemném vyhotovení smlouvy o půjčce, a to jak co do obsahu smlouvy o půjčce jako takové, tak co do prohlášení o převzetí finančních prostředků, když stěžovatelka toto popírá.

V souladu se závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2134/13 (nález je dostupný zde:https://goo.gl/oeVxfm) pak bude nutné rovněž zvážit, zda výklad ustanovení § 40 odst. 5 občanského zákoníku se dle svého smyslu a účelu promítá do reálné ochrany stěžovatelky jakožto seniorky a osoby téměř nevidomé, která dle svého tvrzení měla jen velmi omezenou reálnou možnost seznámit se s obsahem právního úkonu prostřednictvím jí zvolené osoby, konstatuje Soud.

Postup soudů v průběhu hodnocení provedených důkazů vztahujících se ke skutečnosti, zda došlo k předání částky ve výši 400 000,- Kč mezi stěžovatelkou a vedlejším účastníkem, nelze obecně označit za jednoznačný zásah do práva stěžovatelky na soudní ochranu. Stěžovatelka je však v nyní projednávané věci bezpochyby stranou slabší pro svůj zdravotní stav, věk a rodinnou vazbu k vnučce, jejíž přítel byl osobou iniciující celou transakci, a soudy by tak měly v dalším řízení vynaložit maximální úsilí pro spravedlivé řešení sporu, přihlédnout ke všem okolnostem projednávané věci a důsledně se vyvarovat formalistického postupu.
(ire)

 

Příspěvek Ústavní soud: Soudy se nezabývaly nedostatkem vůle k půjčce, založily tím nepřezkoumatelnost pochází z Česká justice


Zařazenost 06.09.2017 13:09:00
ZdrojČeská justice
Originálceska-justice.cz/2017/09/ustavni-soud-soudy-se-nezabyvaly-nedostatkem-vule-k-pujcce-zalozily-tim-nep...
Přílohy
KategorieSoudy


Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz - Akcie cz, kurzy měn, forex, zlato.
TOP: Akcie CZ Akcie svět Kurzy měn Komodity Zlato Bitcoin Hypotéky Tarify Energie Kalkulačka Zákony Práce Školení Počasí

Kalkulačka

Výpočet čisté mzdy

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Důchodová kalkulačka

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Běžné účty

Hypotéky

Stavební spoření

Podílové fondy

Směnárny - Euro, Dolar

Úřad práce

Investice

Makroekonomika - ČNB

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Zlato online, Stříbro, Ropa

Burza - ČEZ

Pojištění

Povinné ručení

Penzijní připojištění

Penzijní fondy

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Nový občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - TÜV spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Mapa webu

Volby

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Copyright © 2000 - 2018

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.,

ISSN 1801-8688

Ochrana údajů