Šéf internetového gigantu Rakuten: Když Trump nechce přistěhovalce, otevřeme jim dveře v Japonsku

Rozmanitostí se může pochlubit jen nemnoho společností se sídlem v Tokiu. Když jsem před dvaceti lety založil Rakuten jako ambiciózní startup zaměřený na internet a elektronické obchodování, byli jsme stejní jako většina japonských firem – malá společnost, jíž dominoval převážně mužský japonský talent. Dnes však s více než 10 000 zaměstnanců ze 70 zemí, z nichž 40 % tvoří ženy, patříme mezi největší online prodejce na světě. Takový úspěch nám přinesla právě naše pestrost.

Ještě před pěti lety Rakuten stále tvořil převážně japonský tým. V březnu 2010 jsem při rozhodnutí, které bylo pro náš další růst klíčové, oznámil „anglizaci“, plán zavést do dvou let angličtinu jako náš firemní jazyk. Cílem bylo položit základy globální expanze v odvětví, ve kterém se nelítostně soupeří o nadané internetové experty.

Když jsem anglizaci vyhlásil, jen 10 % našich pracovníků bylo zběhlých v angličtině. Není divu, že část mého týmu to znepokojilo; jiní, zejména mimo podnik, si mysleli, že jsem tak trochu blázen. Pouhých sedm let nato nás však japonští firemní titáni žádají o radu, jak vybudovat globální značku se sídlem v japonském hlavním městě.

Obrat ve hře, říkáme jim, nám zajistilo to, že jsme otevřeli dveře mezinárodnímu talentu. Na jiné japonské společnosti by to mohlo mít podobný účinek.

Vezměme v úvahu zkušenost Spojených států, kde japonské společnosti už dlouho hledají inspiraci. Měl jsem to štěstí v USA studovat a vyrůstat s obdivem k americké tvořivosti, podnikavosti a především otevřenosti země k cizincům.

Inspirace z USA

Konkrétně pro naši firmu je silným motorem inovací rozmanitá a dynamická Silicon Valley, kde jsou mnozí technologičtí lídři a myslitelé sami přistěhovalci. Rakuten, přitahován kulturou a odborným zázemím regionu, otevřel svou americkou centrálu v oblasti Sanfranciského zálivu už v roce 2011.

Hodnoty, jež z USA učinily vzor pestrosti a podnikavosti, jsou dnes pod palbou. Prezident Donald Trump se snaží omezit přistěhovalectví, mimo jiné výstavbou zdi na hranici s Mexikem, a zároveň se výhrůžně vyjadřuje na adresu muslimů a jiných menšinových skupin. Tudy cesta k lepší budoucnosti nevede.

Co se týče Rakuten, budeme sice nadále mohutně investovat do své americké centrály, ale investujeme rovněž do růstu doma, s cílem přilákat víc nadaných lidí ze zahraniční do otevřeného a „internetově rozvinutého“ Japonska – které se v některých ohledech posouvá v opačném směru než USA. Trumpův postoj k přistěhovalectví totiž už motivuje bystré mladé Asijce a Evropany hledět na Japonsko jako na alternativní „zemi příležitostí“. Otevře-li Japonsko dveře vyššímu počtu těchto pracovníků, prospěje to zemi i světu.

Výzva, již představuje klesající počet obyvatel Japonska, je dobře známá. Počet Japonců žijících v zemi se snížil v roce 2016 už šestý rok po sobě, když klesl o 299 000, na 125 milionů osob. V tomto kontextu Japonsko potřebuje víc talentovaných lidí ze zahraničí, aby mu pomohli zachovat hospodářský růst.

Příliv cizinců do Japonska roste

Proti takové otevřenosti však přetrvává jistý odpor. Japonský lid v průběhu dějin pohlížel na cizince jako na nositele sociálních nepokojů a hrozeb pro identitu národa. Japonský výraz pro „cizince“ – gajdžin – se skládá ze slov „zvenčí“ a „osoba“. Naznačuje, že Nejaponci nemohou nikdy skutečně pochopit japonskou kulturu.

Nicméně bylo už dosaženo jistého pokroku. Vláda premiéra Šinza Abeho loni rozšířila paletu pracovních míst, jež v Japonsku mohou obsazovat kvalifikovaní zahraniční pracovníci, a od té doby roční příliv zahraničních usedlíků v Japonsku vzrostl. Odhaduje se, že v roce 2016 se do Japonska přistěhovalo 136 000 zahraničních rezidentů, což je oproti předchozímu roku 40 % nárůst. Za posledních pět let se počet emigrantů v Japonsku vyšvihl na 2,4 milionu, neboť cizinců přibylo o 500 000 osob.

Ač jsou tato čísla působivá, stále nedostačují. Japonská asociace nové ekonomiky, již jsem pomáhal vybudovat, dospěla k závěru, že pokud japonské společnosti chtějí mezinárodně konkurovat, musí být schopné nabírat pracovníky z širšího rezervoáru talentu.

Jak přilákat další?

Existuje řada užitečných možností jak tento cíl podpořit a zvýšit v Japonsku rozmanitost na pracovišti. Jednou je zjednodušit postupy, jež nadaní cizí státní příslušníci musí absolvovat, aby získali povolení k trvalému pobytu. Další možností by bylo vytvořit nové vízové kategorie umožňující zahraničním podnikatelům usídlit se v Japonsku a budovat tu své firmy. Nadto by se podnikatelům a inženýrům disponujícím dovednostmi nezbytnými pro japonský růst mohly nabídnout smělé příjmy a daňové úlevy pro osoby s trvalým pobytem. Konečně zahraničním podnikatelům, kteří své společnosti založí v Japonsku, by bylo možné nabídnout firemní daňové úlevy, například dlouhodobé převádění čistých ztrát.

Založil jsem Rakuten jako japonskou firmu, hnán touhou využít internetu k tomu, abych napříč zemí posílil maloobchodníky všech velikostí. Dnes je však moje firma součástí japonské avantgardy usilující o přilákání vyššího počtu cizinců. Asi 80 % techniků, které nově přijímáme, tvoří Nejaponci. Jejich nápady, schopnosti a energie jsou pro globální snažení Rakuten stěžejní.

Japonská společnost musí převzít stránku ze (starého) amerického scénáře a přiklonit se k myšlence, že imigrace a integrace mají pro naši budoucnost zásadní význam. Ostatní japonské společnosti nebudou mít časem jinou možnost než následovat Rakuten a rozšířit své postupy pro najímání lidí. Trumpova Amerika je možná ochotná se sama zazdít v izolaci před světem, ale v Japonsku, kde je talentu nedostatek, je naší jedinou možností zdi strhnout.

Hiroši „Mickey“ Mikitani je předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Rakuten

Copyright: Project Syndicate, 2017
www.project-syndicate.org