Pimco: Je načase americkou ekonomiku trochu přepálit

Poslední data z americké ekonomiky naznačují, že PCE inflace, která je oblíbeným měřítkem Fedu, se na konci roku bude pohybovat kolem 1,3 %. Tedy hluboko pod cílem ve výši 2 % a také pod očekáváními FOMC, jejichž medián dosahuje 1,7 %. S tímto vývojem roste i pravděpodobnost, že Fed hodí ručník do ringu a v září nepřikročí k dalšímu zvýšení sazeb. Namísto toho může poukazovat na nutnost sledování současného vývoje a minimalizace negativního dopadu pravděpodobného ohlášení plánu na snížení rozvahy, soudí Joachim Fels z Pimco.

Posun směrem k hrdličkám není ale ani zdaleka jistý. Většina členů FOMC stále věří ve Phillipsovu křivku a tudíž se domnívá, že další pokles nezaměstnanosti sebou přinese růst mzdové i cenové inflace. Podobné argumenty jsou ale podle mého mínění nepřesvědčivé, a to hned z několika důvodů. Těchto, píše Fels:

Za prvé nelze přesně říci, kde je ta magická hranice nezaměstnanosti, při které začínají prudce růst mzdy u většiny zaměstnanců. Jinak řečeno, nikdo přesně neví, kde se vlastně nachází takzvaná NAIRU. Fed své vlastní odhady této míry nezaměstnanosti opakovaně revidoval směrem dolů a zdá se, že v září k tomu přikročí opět. Nezaměstnanost se sice pohybuje na cyklických minimech, ale malé mzdové tlaky naznačují, že na trhu práce mohou stále existovat znatelné volné zdroje.

Za druhé, i kdyby se ukázalo, že se už nacházíme pod NAIRU a růst mezd zrychlí, podle mého názoru jde přesně o stav, který potřebuje ekonomika, v níž dlouhodobě klesá podíl mezd na příjmech a zvyšuje se příjmová nerovnost. Nemusíme být milovníky Mare, abychom souhlasili s tím, že je načase, aby podíl mezd opět vzrostl, zlepšila se kupní síla domácností a došlo k omezení příjmové nerovnosti.

Za třetí, vyšší růst mezd se nemusí hned projevit ve vyšší cenové inflaci. Vztah mezi nimi je většinou poměrně slabý a mzdová inflace se může projevit poklesem ziskových marží korporátního sektoru. Tím by se snížil podíl zisků na příjmech. Je také možné, že mzdový růst povede k vyšší produktivitě a tudíž nedojde ke zvýšení jednotkových nákladů práce. Došlo by k tomu například tehdy, kdyby vyšší mzdy motivovaly firmy k vyšším investicím, které by podpořily produktivitu.

Za čtvrté se musíme ptát, proč by vlastně vadilo, kdyby se zvýšila jak mzdová, tak celková inflace? Ta druhá se po celé roky pohybovala pod cílem Fedu a neměl by být problém, pokud by nyní nějaký čas přestřelovala. Domnívám se tedy, že je načase, aby se americká ekonomika trochu zahřála, dovozuje Fels.