31. 7. 2017
Postavení českého trhu práce
v rámci EU
Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných
indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Průměrná míra zaměstnanosti 20-64letých
v zemích EU28 v 1. čtvrtletí roku 2017 opět mírně poklesla a ke
stanovenému cíli členským zemím EU chybí průměrně 3,8 procentních bodů. Průměrná
míra nezaměstnanosti v zemích EU je pod úrovní nastupující krize na
počátku roku 2009 a stagnuje. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra
nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí roku 2017 opět nejnižší. ČR znovu zaznamenává
svou historicky nejnižší míru nezaměstnanosti v kategorii muži.
Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České
republice pátá nejvyšší v EU
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry
zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. V 1. čtvrtletí
2017 tato míra v zemích EU28 mírně klesla a dosahovala v průměru 71,2
procent a to hlavně v důsledku snížení míry zaměstnanosti mužů (76,8 %), míra
zaměstnanosti žen zůstává na své hodnotě (65,6 %).
V 1. čtvrtletí si cílovou hranici 75 % udrželo celkem
sedm států EU28 - Švédsko, Německo, Estonsko, Spojené království, Česká
republika, Nizozemsko a Dánsko. Na druhé straně je míra zaměstnanosti
stále velmi nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně
Chorvatska, Itálie, Španělska a Rumunska, kde nepracuje více než třetina
populace v tomto produktivním věku.
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje,
že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských
zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry
zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (80,8 %). Největší skok ze sedmé
na třetí příčku tabulky se podařilo Estonsku (77,9 %). Nejnižší míra
zaměstnanosti je stále v Řecku (56,2 %), kde je zaměstnána méně než
polovina žen. Meziročně se téměř ve všech zemích EU zaměstnanost zvýšila. Slovinsku
se podařilo v porovnání s 1. čtvrtletím roku 2016 zvýšit celkovou míru
zaměstnanosti o více než 3 procentní body a dostat se tak nad evropský
průměr.
Ve všech zemích EU je míra zaměstnanosti mužů více či méně vyšší
než míra zaměstnanosti žen. V 1. čtvrtletí roku zaměstnanost mužů v České
republice (s 85,4 %) opět výrazně převyšovala zaměstnanost mezi muži v ostatních
členských zemích. Míru zaměstnanosti žen má stále suverénně nejvyšší Švédsko (79,1
%). V ČR zaměstnanost žen dosáhla 69,6 %.
V 1. čtvrtletí 2017 se Česká republika zařadila na páté
místo mezi země EU28, když míra naší zaměstnanosti (77,6 %) překonala průměr
EU28 o 6,4 procentní body. Ze sousedních států mělo v 1. čtvrtletí
2017 vyšší míru zaměstnanosti Německo (78,5 %). Rakousko se 74,2
procenty spadlo pod hranici pro splnění cíle zaměstnat alespoň 75 %
populace ve věkové kategorii 20 až 64 let. V Polsku a na Slovensku byla
celková zaměstnanost zhruba o 7 procentních bodů nižší.
Tabulka 1 Míra
zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)
Země
|
1. čtvrtletí 2017
|
Rozdíl v p. b.
1. Q 2017 - 1. Q 2016
|
|
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
|
Švédsko
|
80,8
|
82,5
|
79,1
|
0,8
|
0,7
|
0,9
|
|
Německo
|
78,5
|
82,3
|
74,7
|
0,5
|
0,2
|
0,8
|
|
Estonsko
|
77,9
|
81,2
|
74,6
|
2,8
|
2,9
|
2,6
|
|
Spojené království
|
77,8
|
82,9
|
72,7
|
0,7
|
0,1
|
1,1
|
|
Česká republika
|
77,6
|
85,4
|
69,6
|
1,9
|
1,7
|
2,1
|
|
Nizozemsko
|
77,5
|
82,8
|
72,2
|
1,1
|
0,7
|
1,5
|
|
Dánsko
|
75,9
|
78,6
|
73,1
|
-1,2
|
-1,5
|
-1,0
|
|
Litva
|
74,7
|
75,1
|
74,4
|
0,5
|
0,2
|
0,9
|
|
Rakousko
|
74,2
|
77,5
|
71,0
|
0,5
|
0,5
|
0,6
|
|
Lotyšsko
|
73,3
|
75,4
|
71,3
|
0,5
|
0,8
|
0,2
|
|
Finsko
|
72,6
|
73,7
|
71,4
|
0,4
|
0,5
|
0,3
|
|
Maďarsko
|
72,1
|
79,5
|
65,0
|
2,1
|
2,5
|
1,8
|
|
Portugalsko
|
71,7
|
75,3
|
68,4
|
2,4
|
2,8
|
2,0
|
|
Slovinsko
|
71,5
|
74,4
|
68,5
|
3,2
|
3,0
|
3,5
|
|
Irsko
|
71,2
|
77,6
|
65,0
|
2,0
|
2,5
|
1,5
|
|
EU28
|
71,2
|
76,8
|
65,6
|
1,0
|
1,0
|
1,0
|
|
Lucembursko
|
71,1
|
74,8
|
67,4
|
0,6
|
-1,7
|
3,0
|
|
Slovensko
|
70,7
|
76,9
|
64,3
|
1,7
|
1,0
|
2,3
|
|
Polsko
|
70,1
|
77,2
|
63,1
|
1,7
|
1,9
|
1,5
|
|
Malta
|
69,7
|
82,5
|
56,2
|
1,2
|
0,2
|
2,2
|
|
Francie
|
69,7
|
73,6
|
65,9
|
0,2
|
0,6
|
-0,3
|
|
Bulharsko
|
68,6
|
72,6
|
64,6
|
2,1
|
2,4
|
1,8
|
|
Kypr
|
68,5
|
73,6
|
63,8
|
1,8
|
2,3
|
1,3
|
|
Belgie
|
67,7
|
72,8
|
62,6
|
0,8
|
1,6
|
-0,1
|
|
Rumunsko
|
66,2
|
74,4
|
57,8
|
1,7
|
1,8
|
1,5
|
|
Španělsko
|
64,3
|
70,0
|
58,6
|
1,5
|
1,5
|
1,6
|
|
Itálie
|
61,6
|
71,5
|
51,8
|
1,0
|
1,0
|
1,0
|
|
Chorvatsko
|
60,5
|
65,9
|
55,0
|
1,1
|
2,7
|
-0,5
|
|
Řecko
|
56,2
|
65,8
|
46,8
|
1,1
|
1,3
|
1,0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj: Eurostat
|
|
|
|
|
|
|
|
Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je
stále v naší republice nejnižší
Zimní období evropský průměr nijak neovlivnilo a po třetí
období se průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 v 1. čtvrtletí 2017 nemění
(opět činí 8,4 %). V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry
nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem,
to značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností. Pořadí států
s nejnižší a s nejvyšší mírou nezaměstnanosti se oproti předešlému
čtvrtletí nezměnilo.
V 1. čtvrtletí si nadále nejnižší nezaměstnanost
udržuje Česká republika, kde celková míra nezaměstnanosti za dané období
dosahovala 3,5 %, u mužů dokonce 2,8 %.
Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 4,2 % se
zařadilo Německo spolu s Maltou. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti
žen, ta v tomto období činila 3,6 procent.
V porovnání se sousedními státy byla míra
nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (5,5 %) a
v Rakousku (6,0 %). Evropský průměr dotahuje Slovensko s 8,8 %.
Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých
v členských zemích EU (v %)
Země
|
1. čtvrtletí 2017
|
Rozdíl v p. b.
1. Q 2017 - 1. Q 2016
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
Česká republika
|
3,5
|
2,8
|
4,3
|
-0,9
|
-1,1
|
-0,9
|
Německo
|
4,2
|
4,7
|
3,6
|
-0,4
|
-0,2
|
-0,6
|
Malta
|
4,2
|
4,0
|
4,6
|
-0,8
|
-0,9
|
-0,5
|
Maďarsko
|
4,6
|
4,4
|
4,7
|
-1,5
|
-1,6
|
-1,4
|
Spojené království
|
4,7
|
4,9
|
4,4
|
-0,4
|
-0,4
|
-0,5
|
Polsko
|
5,5
|
5,5
|
5,4
|
-1,6
|
-1,6
|
-1,7
|
Nizozemsko
|
5,6
|
5,2
|
6,1
|
-1,3
|
-1,2
|
-1,2
|
Rumunsko
|
5,6
|
6,4
|
4,6
|
-1,2
|
-1,4
|
-0,9
|
Estonsko
|
5,8
|
6,1
|
5,5
|
-0,9
|
-1,4
|
-0,3
|
Rakousko
|
6,0
|
6,7
|
5,3
|
-0,3
|
-0,2
|
-0,4
|
Lucembursko
|
6,1
|
6,7
|
5,5
|
0,2
|
1,4
|
-1,2
|
Dánsko
|
6,6
|
6,8
|
6,5
|
0,1
|
0,6
|
-0,3
|
Irsko
|
6,8
|
7,6
|
5,9
|
-1,7
|
-2,7
|
-0,6
|
Bulharsko
|
7,0
|
6,9
|
7,0
|
-1,7
|
-2,6
|
-0,8
|
Švédsko
|
7,3
|
7,9
|
6,8
|
-0,5
|
-0,5
|
-0,4
|
Belgie
|
7,8
|
7,6
|
8,0
|
-0,6
|
-1,3
|
0,2
|
Slovinsko
|
7,9
|
7,6
|
8,3
|
-1,1
|
-0,9
|
-1,2
|
Litva
|
8,3
|
10,4
|
6,3
|
-0,2
|
0,6
|
-1,0
|
EU28
|
8,4
|
8,3
|
8,6
|
-0,9
|
-1,0
|
-0,8
|
Slovensko
|
8,8
|
8,8
|
8,8
|
-1,6
|
-0,6
|
-2,9
|
Finsko
|
9,5
|
10,2
|
8,8
|
-0,3
|
-0,3
|
-0,3
|
Lotyšsko
|
9,7
|
10,8
|
8,5
|
-0,8
|
-0,5
|
-1,2
|
Francie
|
10,1
|
10,1
|
10,1
|
-0,7
|
-1,3
|
-0,1
|
Portugalsko
|
10,5
|
10,2
|
10,7
|
-2,4
|
-2,8
|
-2,0
|
Itálie
|
12,4
|
11,5
|
13,5
|
0,1
|
-0,3
|
0,5
|
Kypr
|
13,8
|
13,8
|
13,8
|
-0,5
|
-0,3
|
-0,7
|
Chorvatsko
|
14,1
|
13,4
|
14,9
|
-1,5
|
-2,6
|
-0,2
|
Španělsko
|
18,9
|
17,3
|
20,6
|
-2,2
|
-2,3
|
-2,3
|
Řecko
|
23,5
|
19,9
|
28,0
|
-1,6
|
-1,4
|
-1,7
|
Zdroj: Eurostat
|
|
|
|
|
|
|
Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají převážně ve státech
jižní Evropy. U Řecka lze stále konstatovat, že z osob ve věku 15-64
let, které by mohly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná.
Největší meziroční pokles sledované míry nezaměstnanosti
zaznamenává Portugalsko o 2,4 procentní body. Na Slovensku se
meziročně snížila míra nezaměstnanosti žen až o 2,9 procentních
bodů.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob
Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění
se v zaměstnání. Nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.
Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy
podíl vysokoškolsky vzdělaných osob. V 1. čtvrtletí 2017 dosáhl podíl
vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let v EU28 průměrně 39,3 %, téměř
ve všech zemích se tento podíl meziročně zvýšil. Požadovanou hranici úrovně
vzdělání stanovenou strategií Evropa 2020 (40 %) splňuje již 18 zemí
EU.
Tato věková skupina 30 - 34 let se vyznačuje podstatně
vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky
vzdělaných mužů. Podíl vysokoškolaček dosáhl v 1. čtvrtletí v unijním
průměru 44,3 %, zatímco mezi muži byl tento podíl nižší o 10,0 p. b.
Tabulka 3 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku
30-34 let (v %)
Země
|
Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8)1
1. Q 2017
|
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
Litva
|
59,0
|
47,7
|
69,5
|
Kypr
|
53,4
|
44,3
|
61,7
|
Irsko
|
50,6
|
44,9
|
55,8
|
Švédsko
|
50,3
|
42,9
|
58,1
|
Estonsko
|
49,9
|
43,1
|
57,2
|
Slovinsko
|
49,0
|
38,1
|
59,6
|
Spojené království
|
48,5
|
45,8
|
51,2
|
Nizozemsko
|
46,7
|
42,5
|
50,9
|
Lucembursko
|
46,6
|
44,0
|
49,1
|
Belgie
|
46,5
|
42,6
|
50,3
|
Polsko
|
45,6
|
36,0
|
55,7
|
Finsko
|
44,7
|
38,0
|
51,9
|
Lotyšsko
|
44,4
|
31,5
|
57,7
|
Francie
|
44,2
|
38,3
|
49,7
|
Dánsko
|
43,8
|
36,0
|
51,9
|
Řecko
|
42,7
|
36,8
|
48,6
|
Rakousko
|
40,9
|
38,7
|
43,1
|
Španělsko
|
40,4
|
33,8
|
46,9
|
EU28
|
39,3
|
34,3
|
44,3
|
Česká republika
|
34,5
|
28,4
|
41,0
|
Slovensko
|
34,0
|
26,0
|
42,4
|
Portugalsko
|
33,8
|
27,4
|
39,8
|
Malta
|
32,9
|
32,1
|
33,8
|
Maďarsko
|
32,9
|
26,8
|
39,1
|
Německo
|
32,5
|
32,7
|
32,2
|
Bulharsko
|
31,1
|
23,4
|
39,4
|
Itálie
|
26,1
|
18,7
|
33,5
|
Rumunsko
|
25,2
|
22,4
|
28,3
|
Chorvatsko
|
24,4
|
20,3
|
28,6
|
|
|
|
|
Zdroj: Eurostat
|
|
|
|
[1] Od
1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje
v částech klasifikaci ISCED 97)
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 1. čtvrtletí 2017
řadí s dosaženým podílem 34,5 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 -
34 let hned pod evropský průměr.
Nejvyšší meziroční nárůst (o 2,3 p. b.) zaznamenalo Estonsko
a Belgie, naopak nejnižší meziroční pokles o 3,2 p. b. byl v Itálii.
Ze sousedních zemí se údaj za ČR významně nelišil od údaje
za Slovensko (34,0 %). Mírně nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než v
České republice má Německo (32,5 %). Vyšší hodnoty než ČR dosahuje Rakousko
(40,9 %) a zvláště Polsko (45,6 %).
Podíl osob nezaměstnaných
1 rok a déle se v ČR výrazně snížil
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z hlavních obav.
Kromě dopadů v soukromém životě negativně ovlivňuje sociální soudržnost a
v konečném důsledku může bránit ekonomickému růstu.
Průměrně téměř polovina nezaměstnaných je v 1. čtvrtletí 2017
dlouhodobě nezaměstnaná tj. nezaměstnaná 1 rok a déle - v průměru za státy
EU28 se podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkově nezaměstnaných meziročně
snížil o 1,5 p. b. na 44,9 %. V České republice se podíl nezaměstnaných 1
rok a déle meziročně snížil až o 8,9 procentních bodů (na 37,0 %), u mužů se
jedná o snížení dokonce o 12,6 procentních bodů. V 1. čtvrtletí se
v ČR u sledovaného ukazatele ztratil významný rozdíl mezi podílem
dlouhodobě nezaměstnaných mužů a podílem dlouhodobě nezaměstnaných žen. Výrazný
úbytek dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Chorvatsku, ve Slovinsku
významně ubylo dlouhodobě nezaměstnaných žen. Dlouhodobá nezaměstnanost je
velkým problémem zejména v Řecku (69,7 %), dále pak na Slovensku, v Itálii,
Irsku, Bulharsku, Portugalsku a v Belgii, kde dlouhodobě nepracuje více než
polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných
je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou
nezaměstnaností.
Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na
celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)
Země
|
1. čtvrtletí 2017
|
Rozdíl v p. b.
1. Q 2017 - 1. Q 2016
|
|
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
|
Řecko
|
69,7
|
68,0
|
71,3
|
-0,5
|
-2,0
|
0,9
|
|
Slovensko
|
61,9
|
62,6
|
61,1
|
0,3
|
1,1
|
-0,6
|
|
Itálie
|
56,9
|
57,0
|
56,8
|
-1,1
|
-0,5
|
-1,8
|
|
Irsko
|
55,2
|
58,3
|
50,7
|
-3,3
|
-5,1
|
1,3
|
|
Bulharsko
|
54,2
|
57,2
|
50,7
|
-1,7
|
2,7
|
-7,2
|
|
Portugalsko
|
51,4
|
51,4
|
51,5
|
-1,9
|
-2,1
|
-1,5
|
|
Belgie
|
50,6
|
53,6
|
47,3
|
0,2
|
2,5
|
-2,2
|
|
Malta
|
48,3
|
48,2
|
48,6
|
1,8
|
-2,5
|
8,6
|
|
Španělsko
|
45,6
|
43,4
|
47,6
|
-2,8
|
-2,4
|
-3,4
|
|
Slovinsko
|
45,5
|
49,0
|
41,9
|
-5,6
|
2,1
|
-13,6
|
|
EU28
|
44,9
|
44,9
|
44,9
|
-1,5
|
-1,5
|
-1,5
|
|
Francie
|
44,7
|
45,5
|
43,8
|
0,4
|
0,3
|
0,7
|
|
Rumunsko
|
43,9
|
43,9
|
44,0
|
-8,2
|
-8,1
|
-8,4
|
|
Maďarsko
|
42,9
|
42,6
|
43,2
|
-3,5
|
-4,9
|
-2,0
|
|
Chorvatsko
|
41,4
|
43,4
|
39,2
|
-9,3
|
-12,6
|
-5,1
|
|
Německo
|
41,0
|
42,2
|
39,2
|
2,3
|
2,5
|
1,8
|
|
Nizozemsko
|
39,8
|
40,3
|
39,4
|
-1,5
|
-1,2
|
-1,7
|
|
Kypr
|
39,1
|
44,9
|
32,9
|
-2,1
|
0,3
|
-4,8
|
|
Lotyšsko
|
38,3
|
42,1
|
33,4
|
-7,1
|
-4,3
|
-10,9
|
|
Lucembursko
|
37,4
|
37,8
|
36,7
|
2,3
|
1,5
|
2,8
|
|
Česká republika
|
37,0
|
36,2
|
37,7
|
-8,9
|
-12,6
|
-5,4
|
|
Litva
|
36,1
|
37,3
|
34,1
|
-3,4
|
-1,9
|
-5,8
|
|
Estonsko
|
33,8
|
35,8
|
31,4
|
8,8
|
8,9
|
|
|
Rakousko
|
32,0
|
33,8
|
29,4
|
3,0
|
5,6
|
-0,7
|
|
Polsko
|
29,6
|
30,6
|
28,4
|
-6,7
|
-7,7
|
-5,5
|
|
Spojené království
|
25,4
|
28,3
|
21,9
|
-2,8
|
-3,6
|
-1,8
|
|
Dánsko
|
24,2
|
25,0
|
23,2
|
-0,6
|
-1,8
|
0,4
|
|
Finsko
|
23,8
|
26,9
|
19,9
|
-1,3
|
-0,7
|
-2,0
|
|
Švédsko
|
19,8
|
21,3
|
17,8
|
0,7
|
0,7
|
0,6
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj:
Eurostat
: - údaj není k dispozici
Kontakt
Ilona Mendlová
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Tel.: 274 054 380
E-mail: ilona.mendlova@czso.cz