30. 1. 2017
Postavení českého trhu práce
v rámci EU
Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných
indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Průměrná míra zaměstnanosti 20-64letých
v zemích EU28 se ve 3. čtvrtletí roku 2016 i nadále zvýšila a ke
stanovenému cíli členským zemím EU chybí průměrně pouhých 3,5 procentních bodů.
Na druhé straně i nezaměstnanost v EU má v průměru stálou klesající
tendenci. Mezi zeměmi EU28 je v České republice míra nezaměstnanosti
ve 3. čtvrtletí roku 2016 opět nejnižší a ČR zaznamenává také jeden
z nejvyšších meziročních poklesů dlouhodobě nezaměstnaných.
Míra zaměstnanosti ve věku 20-64 let je v České
republice stále sedmá nejvyšší v EU
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry
zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 3. čtvrtletí
2016 tato míra v zemích EU28 vzrostla a dosahovala v průměru 71,5
procent. Více vzrostla míra zaměstnanosti mužů (77,4 %), která se blíží hodnotě
udávanou na konci roku 2008. Zaměstnanost u mužů nyní převyšuje průměrnou míru
zaměstnanosti žen o 11,9 procentních bodů.
Tabulka seřazená od nejvyšších hodnot k nejnižším ukazuje,
že si stále vysokou míru zaměstnanosti udržují severské státy včetně baltských
zemí, některé země západní Evropy a naše republika. Nejvyšší míry
zaměstnanosti již dlouhodobě dosahuje Švédsko (82,1). Naopak nejnižší míra
zaměstnanosti je v Řecku (57,2 %), kde je zaměstnaná méně než polovina žen.
Téměř ve všech zemích EU se zaměstnanost meziročně zvýšila. V Maďarsku a na
Slovensku se podařilo v porovnání se 3. čtvrtletím roku 2015 zvýšit
celkovou míru zaměstnanosti o více než 2 procentní body.
Převážně ve všech státech Evropské unie se úroveň
zaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2016 zvedla a cílovou hranici 75 % překročilo
již celkem devět států EU28 včetně České republiky a nově i Rakouska
(Švédsko, Německo, Spojené království, Dánsko, Nizozemsko, Estonsko, Česká
republika, Litva a Rakousko). Na druhé straně je míra zaměstnanosti stále velmi
nízká v jižních státech unie. Kromě Řecka se to týká hlavně Itálie, Chorvatka
a Španělska, kde nepracuje více než třetina populace v tomto produktivním
věku.
Ve všech členských zemích je míra zaměstnanosti mužů více či
méně vyšší než míra zaměstnanosti žen. Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů byla ve
3. čtvrtletí roku 2016 opět v České republice (85,0 %), poté ve Švédsku
(84,1 %). Míru zaměstnanosti žen suverénně vede Švédsko s 80,0%. V ČR
zaměstnanost žen dosáhla 68,7%.
Ve 3. čtvrtletí 2016 se Česká
republika již po několikáté zařadila na sedmé místo mezi země EU28, když míra
naší zaměstnanosti (77,0 %) převyšovala průměr EU28 o 5,5 procentních bodů.
Ze sousedních států mělo ve 3. čtvrtletí 2016 vyšší míru
zaměstnanosti Německo (78,9 %), Rakousko dosáhlo téměř srovnatelně vysoké
úrovně s ČR. V Polsku a na Slovensku byla celková zaměstnanost zhruba o 7
procentních bodů nižší.
Tabulka 1 Míra
zaměstnanosti 20-64letých v členských zemích EU (v %)
Země
|
3. čtvrtletí 2016
|
Rozdíl v p. b.
3. Q 2016 - 3. Q 2015
|
|
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
|
Švédsko
|
82,1
|
84,1
|
80,0
|
0,7
|
0,8
|
0,6
|
|
Německo
|
78,9
|
82,9
|
74,7
|
0,7
|
0,2
|
1,0
|
|
Spojené království
|
77,7
|
83,3
|
72,2
|
0,7
|
0,6
|
0,8
|
|
Dánsko
|
77,7
|
81,5
|
73,8
|
1,0
|
0,8
|
1,3
|
|
Nizozemsko
|
77,4
|
82,9
|
72,0
|
0,9
|
0,9
|
1,0
|
|
Estonsko
|
77,3
|
83,0
|
71,9
|
-1,5
|
-0,5
|
-2,3
|
|
Česká republika
|
77,0
|
85,0
|
68,7
|
1,9
|
1,6
|
2,1
|
|
Litva
|
75,7
|
77,1
|
74,5
|
1,7
|
1,8
|
1,7
|
|
Rakousko
|
75,5
|
80,0
|
71,1
|
0,5
|
0,6
|
0,5
|
|
Finsko
|
74,5
|
76,4
|
72,5
|
0,5
|
1,0
|
-0,1
|
|
Lotyšsko
|
73,1
|
74,6
|
71,7
|
0,3
|
0,1
|
0,4
|
|
Maďarsko
|
72,1
|
79,3
|
65,2
|
2,4
|
2,4
|
2,4
|
|
EU28
|
71,5
|
77,4
|
65,5
|
1,0
|
0,9
|
0,9
|
|
Portugalsko
|
71,4
|
75,2
|
67,8
|
1,9
|
2,1
|
1,6
|
|
Irsko
|
70,7
|
77,3
|
64,3
|
1,6
|
1,6
|
1,7
|
|
Slovinsko
|
70,4
|
74,3
|
66,4
|
0,2
|
-0,5
|
1,0
|
|
Francie
|
70,3
|
74,3
|
66,4
|
0,3
|
0,6
|
0,0
|
|
Malta
|
70,2
|
83,4
|
56,4
|
1,0
|
1,0
|
1,0
|
|
Slovensko
|
70,1
|
77,2
|
62,9
|
2,2
|
1,8
|
2,4
|
|
Lucembursko
|
70,0
|
74,9
|
64,9
|
0,1
|
-1,3
|
1,5
|
|
Polsko
|
69,7
|
77,0
|
62,5
|
1,3
|
1,4
|
1,2
|
|
Kypr
|
69,2
|
74,3
|
64,5
|
1,6
|
1,4
|
1,8
|
|
Bulharsko
|
68,5
|
72,0
|
65,0
|
-0,3
|
-0,1
|
-0,4
|
|
Rumunsko
|
67,7
|
76,8
|
58,5
|
-0,1
|
0,1
|
-0,2
|
|
Belgie
|
67,5
|
72,3
|
62,6
|
0,1
|
0,6
|
-0,4
|
|
Španělsko
|
64,5
|
70,3
|
58,6
|
1,9
|
1,8
|
2,0
|
|
Chorvatsko
|
63,0
|
68,5
|
57,5
|
0,9
|
1,3
|
0,5
|
|
Itálie
|
61,9
|
72,2
|
51,7
|
0,9
|
0,5
|
1,3
|
|
Řecko
|
57,2
|
66,8
|
47,7
|
1,3
|
1,6
|
0,9
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj: Eurostat
|
|
|
|
|
|
|
|
Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je
stále v naší republice nejnižší
Průměrná míra nezaměstnanosti za státy EU28 ve 3. čtvrtletí 2016
činila již 8,3 %, v porovnání s předchozím 2. čtvrtletím se snížila o
0,4 procentní body. V meziročním srovnání má míra nezaměstnanosti již třetím
rokem stejnou tendenci klesání, oproti 3. čtvrtletí 2015 se snížila o 0,8
procentních bodů.
V tabulce zemí EU28 seřazené od nejnižší míry
nezaměstnanosti 15-64letých osob jsou dvě třetiny nad evropským průměrem, to
značí větší propast mezi státy s vyšší nezaměstnaností.
Ve 3. čtvrtletí si i nadále nejnižší nezaměstnanost
udržuje Česká republika, kde celková míra nezaměstnanosti za dané období
dosahovala 4,0 %, u mužů dokonce 3,3 %. Na druhé místo se zařadilo Německo
také s nízkou úrovní nezaměstnanosti 4,1 %. Německo si stále udržuje
nejnižší míru nezaměstnanosti u žen, ta ve 3. čtvrtletí činila 3,7 procent.
V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra
nezaměstnanosti o zhruba 2 procentní body vyšší v Polsku (6,0 %) a
v Rakousku (6,2 %). Rakousko patří mezi jednu z mála zemí EU28, kde
se naopak míra nezaměstnanosti v posledních třech letech mírně zvyšuje. Pod
evropským průměrem zůstalo Slovensko s 9,6 %.
Tabulka 2 Míra nezaměstnanosti 15-64letých
v členských zemích EU (v %)
Země
|
3. čtvrtletí 2016
|
Rozdíl v p. b.
3. Q 2016 - 3. Q 2015
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
Česká republika
|
4,0
|
3,3
|
4,9
|
-0,9
|
-0,7
|
-1,2
|
Německo
|
4,1
|
4,5
|
3,7
|
-0,4
|
-0,4
|
-0,3
|
Maďarsko
|
4,9
|
4,9
|
5,0
|
-1,6
|
-1,3
|
-1,8
|
Malta
|
4,9
|
4,7
|
5,2
|
-0,4
|
-0,8
|
0,2
|
Spojené království
|
5,1
|
5,2
|
4,9
|
-0,5
|
-0,5
|
-0,6
|
Nizozemsko
|
5,7
|
5,3
|
6,1
|
-0,9
|
-1,0
|
-0,8
|
Rumunsko
|
5,9
|
6,4
|
5,1
|
-0,9
|
-0,8
|
-1,0
|
Polsko
|
6,0
|
5,8
|
6,3
|
-1,1
|
-1,0
|
-1,3
|
Rakousko
|
6,2
|
6,5
|
5,9
|
0,5
|
0,4
|
0,7
|
Švédsko
|
6,5
|
6,7
|
6,2
|
-0,2
|
-0,2
|
-0,2
|
Dánsko
|
6,5
|
5,8
|
7,2
|
0,2
|
-0,1
|
0,4
|
Lucembursko
|
7,1
|
6,9
|
7,3
|
-0,7
|
0,0
|
-1,5
|
Bulharsko
|
7,1
|
7,5
|
6,6
|
-1,2
|
-1,4
|
-1,1
|
Slovinsko
|
7,5
|
6,7
|
8,3
|
-1,2
|
-0,6
|
-2,0
|
Litva
|
7,7
|
8,7
|
6,6
|
-0,8
|
-0,6
|
-1,2
|
Finsko
|
7,7
|
7,6
|
7,8
|
-0,9
|
-1,1
|
-0,6
|
Estonsko
|
7,7
|
7,6
|
7,8
|
2,3
|
2,9
|
1,7
|
Belgie
|
8,0
|
8,0
|
7,9
|
-0,2
|
-0,6
|
0,1
|
Irsko
|
8,2
|
9,3
|
6,9
|
-1,3
|
-1,6
|
-0,9
|
EU28
|
8,3
|
8,1
|
8,6
|
-0,8
|
-0,8
|
-0,7
|
Slovensko
|
9,6
|
8,7
|
10,6
|
-1,7
|
-1,4
|
-2,3
|
Francie
|
9,7
|
9,4
|
9,9
|
-0,3
|
-0,9
|
0,2
|
Lotyšsko
|
9,8
|
11,4
|
8,1
|
-0,2
|
0,0
|
-0,4
|
Portugalsko
|
11,0
|
10,9
|
11,1
|
-1,4
|
-1,2
|
-1,6
|
Chorvatsko
|
11,0
|
9,9
|
12,3
|
-4,6
|
-4,6
|
-4,5
|
Itálie
|
11,1
|
10,4
|
12,1
|
0,4
|
0,2
|
0,6
|
Kypr
|
13,3
|
12,8
|
13,8
|
-1,6
|
-1,5
|
-1,8
|
Španělsko
|
19,0
|
17,5
|
20,8
|
-2,3
|
-2,5
|
-2,0
|
Řecko
|
22,8
|
19,0
|
27,4
|
-1,4
|
-1,8
|
-1,0
|
Zdroj: Eurostat
|
|
|
|
|
|
|
Nejvyšší míra nezaměstnanosti se nadále udržuje zejména
v státech jižní Evropy. Nezaměstnanost v těchto zemích klesá rychleji
i tak lze stále konstatovat, že u Řecka z osob ve věku 15-64 let,
které by chtěly pracovat, byla více než pětina nezaměstnaná. Výrazně si
polepšilo Chorvatsko, kde se míra nezaměstnanosti meziročně snížila o 4,6
procentních bodů. Svou historicky nejnižší nezaměstnanost si udrželo Maďarsko (4,9
%), které se dělí již o třetí pozici v tomto mezinárodním porovnání mezi
zeměmi EU28.
Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob
Kvalifikace a vzdělání jsou nejlepším předpokladem uplatnění
se v zaměstnání, nižší úroveň dosaženého vzdělání zvyšuje nezaměstnanost.
Sledovaným indikátorem z pohledu trhu práce je tedy podíl
vysokoškolsky vzdělaných osob. Ve 3. čtvrtletí 2016 dosáhl podíl
vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let v EU28 průměrně 39,1 %.
Požadovanou hranici úrovně vzdělání stanovenou strategií Evropa 2020 (40 %)
splňuje stále 17 zemí EU.
Tato věková skupina 30 - 34 let se vyznačuje podstatně
vyšším počtem absolventek terciárního studia než počtem vysokoškolsky
vzdělaných mužů. Podíl vysokoškolaček dosáhl ve 3. čtvrtletí v unijním
průměru 43,9 %, zatímco mezi muži byl tento podíl nižší o 9,4 p. b.
Tabulka 3 Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku
30-34 let (v %)
Země
|
Vysokoškolské vzdělání (ISCED 5-8)1
3. Q 2016
|
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
Litva
|
59,1
|
47,3
|
70,2
|
Kypr
|
51,8
|
42,9
|
59,8
|
Švédsko
|
51,0
|
43,0
|
59,6
|
Irsko
|
50,0
|
42,9
|
56,4
|
Spojené království
|
47,7
|
45,9
|
49,5
|
Estonsko
|
47,1
|
42,6
|
51,9
|
Finsko
|
45,6
|
37,6
|
54,2
|
Polsko
|
45,5
|
37,0
|
54,4
|
Lucembursko
|
45,1
|
44,1
|
45,9
|
Slovinsko
|
45,1
|
35,6
|
54,7
|
Nizozemsko
|
44,7
|
40,9
|
48,6
|
Belgie
|
43,8
|
38,3
|
49,4
|
Dánsko
|
43,7
|
36,0
|
51,6
|
Francie
|
42,8
|
36,6
|
48,7
|
Řecko
|
42,7
|
35,3
|
49,6
|
Rakousko
|
40,6
|
38,0
|
43,2
|
Lotyšsko
|
40,4
|
26,9
|
54,4
|
Španělsko
|
39,6
|
33,4
|
45,8
|
EU28
|
39,1
|
34,5
|
43,9
|
Bulharsko
|
35,2
|
29,1
|
41,8
|
Portugalsko
|
34,9
|
27,9
|
41,6
|
Německo
|
34,2
|
34,9
|
33,6
|
Česká republika
|
33,2
|
26,8
|
39,8
|
Slovensko
|
31,7
|
23,2
|
40,6
|
Maďarsko
|
31,7
|
25,0
|
38,4
|
Chorvatsko
|
30,3
|
21,9
|
38,9
|
Malta
|
29,2
|
30,3
|
28,1
|
Rumunsko
|
27,1
|
25,8
|
28,6
|
Itálie
|
26,2
|
20,1
|
32,4
|
|
|
|
|
Zdroj: Eurostat
|
|
|
|
[1] Od
1. ledna 2014 byla zavedena nová klasifikace vzdělání ISCED 2011 (nahrazuje
v částech klasifikaci ISCED 97)
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 3. čtvrtletí 2016
řadí s dosaženým podílem 33,2 % mezi země s nižším zastoupením
vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 - 34 let.
Tento podíl vzrostl v ČR nejvíce, meziročně o 3,3 p. b.
Stejně nejvyšší meziroční nárůst zaznamenalo Bulharsko, naopak nejnižší
meziroční pokles o 6,2 p. b. byl v Lotyšsku.
Mírně nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob než v České
republice má ze sousedních zemí Slovensko (31,7 %). Údaj za ČR se významně
nelišil ani od údaje za Německo (34,2 %). Vyšší hodnoty než ČR dosahuje
Rakousko (40,6 %) a zvláště Polsko (45,5 %).
Podíl osob nezaměstnaných
1 rok a déle se v ČR výrazně snížil
Dlouhodobá nezaměstnanost je jedním z hlavních obav.
Kromě dopadů v soukromém životě negativně ovlivňuje sociální soudržnost a
v konečném důsledku může bránit ekonomickému růstu.
Při celkovém poklesu nezaměstnanosti se podíl dlouhodobě nezaměstnaných
(1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti - v průměru za EU28
meziročně snížil o 1,5 p. b. na 46,7 %, z toho více než polovina byli
nezaměstnaní více než dva roky. V České republice se podíl dlouhodobě
nezaměstnaných (39,3 %) meziročně snížil dokonce až o 9,3 procentních bodů. Ve
3. čtvrtletí 2016 tak sledovaný ukazatel za Českou republiku předčil úroveň
Německa. Výrazný úbytek dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Chorvatsku, Lotyšsku
a na Slovensku. Dlouhodobá nezaměstnanost je velkým problémem zejména v Řecku
(73,7 %), dále pak stále v Bulharsku, na Slovensku a v Itálii,
s podílem okolo 60 procent. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je
naopak v severských státech, které se přitom vyznačují nízkou celkovou
nezaměstnaností.
Tabulka 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na
celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)
Země
|
3. čtvrtletí 2016
|
Rozdíl v p. b.
3. Q 2016 - 3. Q 2015
|
|
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
celkem
|
muži
|
ženy
|
|
Řecko
|
73,7
|
72,5
|
74,6
|
0,1
|
0,1
|
-0,1
|
|
Bulharsko
|
61,9
|
63,5
|
59,8
|
-0,9
|
-1,0
|
-0,8
|
|
Slovensko
|
59,0
|
62,7
|
55,2
|
-8,1
|
-7,6
|
-9,0
|
|
Itálie
|
58,1
|
58,8
|
57,3
|
-0,9
|
-0,5
|
-1,3
|
|
Portugalsko
|
56,7
|
58,4
|
55,0
|
-0,5
|
-0,5
|
-0,6
|
|
Irsko
|
53,3
|
59,6
|
43,4
|
-2,3
|
-1,7
|
-2,6
|
|
Slovinsko
|
52,4
|
55,1
|
49,8
|
-3,2
|
0,5
|
-6,7
|
|
Belgie
|
51,7
|
53,8
|
49,3
|
0,8
|
2,0
|
-0,6
|
|
Chorvatsko
|
49,7
|
50,5
|
49,0
|
-17,8
|
-21,4
|
-14,2
|
|
Rumunsko
|
48,7
|
47,8
|
50,2
|
3,5
|
2,2
|
5,6
|
|
Španělsko
|
48,1
|
46,4
|
49,9
|
-2,9
|
-3,6
|
-2,2
|
|
EU28
|
46,7
|
47,3
|
46,0
|
-1,5
|
-1,7
|
-1,3
|
|
Francie
|
46,6
|
49,0
|
44,1
|
1,8
|
3,0
|
0,8
|
|
Maďarsko
|
45,8
|
43,3
|
48,8
|
-1,5
|
-5,5
|
3,2
|
|
Kypr
|
44,8
|
52,0
|
37,8
|
-0,2
|
4,4
|
-4,7
|
|
Nizozemsko
|
41,6
|
42,6
|
40,7
|
-1,5
|
-2,3
|
-0,5
|
|
Německo
|
41,5
|
43,9
|
38,2
|
-1,6
|
-1,3
|
-2,0
|
|
Lotyšsko
|
41,3
|
46,0
|
34,5
|
-9,2
|
-6,9
|
-12,7
|
|
Malta
|
39,9
|
46,8
|
:
|
-4,8
|
-10,3
|
:
|
|
Česká republika
|
39,3
|
37,9
|
40,5
|
-9,3
|
-10,9
|
-7,9
|
|
Litva
|
37,3
|
37,9
|
36,4
|
-6,5
|
-9,9
|
-2,7
|
|
Lucembursko
|
36,8
|
42,5
|
30,6
|
10,0
|
11,3
|
8,1
|
|
Polsko
|
33,7
|
33,2
|
34,2
|
-4,0
|
-5,8
|
-2,1
|
|
Estonsko
|
32,7
|
32,3
|
33,2
|
-3,5
|
-7,2
|
-0,3
|
|
Rakousko
|
31,7
|
35,1
|
27,4
|
3,0
|
2,4
|
3,9
|
|
Finsko
|
28,2
|
31,2
|
25,0
|
0,1
|
-3,2
|
3,8
|
|
Spojené království
|
25,8
|
29,7
|
21,2
|
-2,4
|
-1,8
|
-3,1
|
|
Švédsko
|
20,1
|
21,5
|
18,5
|
-2,4
|
-3,2
|
-1,5
|
|
Dánsko
|
19,4
|
20,2
|
18,7
|
-5,8
|
-4,6
|
-6,9
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Zdroj:
Eurostat
: - údaj není k dispozici
Kontakt
Ilona Mendlová
Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Tel.: 274 054 380
E-mail: ilona.novakova@czso.cz