Senátní návrh zákona

Právo zákonodárné iniciativy v ČR má kromě dalších subjektů rovněž Senát (jako celek).
Postup schvalování senátního návrhu zákona upravuje především zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu. Návrh senátního návrhu zákona ex lege uvede navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona; po něm vystoupí zpravodaj.
Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající obecnou rozpravu, ve které lze navrhnout, aby byl návrh senátního návrhu zákona vrácen navrhovateli senátního návrhu zákona k dopracování, nebo aby byl zamítnut. Nebyl-li žádný z návrhů podán nebo nebyl-li přijat, přikáže Senát návrh senátního návrhu zákona k projednání výboru, popřípadě výborům. Přikáže-li Senát návrh senátního návrhu zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním.
Lhůta k projednání návrhu senátního návrhu zákona ve výborech je 60 dnů od rozhodnutí o jeho přikázání výboru k projednání.
Výše zmíněnou lhůtu může Senát zkrátit nebo prodloužit, a to nejvýše o 30 dnů. Jen se souhlasem navrhovatele senátního návrhu zákona lze lhůtu prodloužit o více než 30 dnů.
Návrh senátního návrhu zákona odůvodní na schůzi Senátu navrhovatel nebo zástupce navrhovatele senátního návrhu zákona. Při jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona lze v průběhu obou částí rozpravy podávat tyto návrhy: 1) Návrh na vrácení návrhu senátního návrhu zákona výboru k novému projednání, 2) návrh na schválení, 3) návrh na zamítnutí, 4) návrh na odročení. Nebyl-li žádný z výše zmíněných návrhů podán nebo nebyl-li přijat, zahájí předsedající k návrhu senátního návrhu zákona podrobnou rozpravu, ve které lze podávat pozměňovací návrhy. Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů a navrhne-li to předseda některého výboru nebo zpravodaj garančního výboru, jednání Senátu o návrhu senátního návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby výbor mohl k pozměňovacímu návrhu zaujmout pro Senát stanovisko. O návrhu předsedy výboru nebo garančního zpravodaje na stanovení doby přerušení jednání rozhodne Senát bez rozpravy. Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, hlasuje Senát o tom, zda schválí návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení schválit návrh senátního návrhu zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, hlasuje Senát o tom, zda návrh senátního návrhu zákona schvaluje, pokud o návrhu na schválení nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy. Jestliže byl návrh senátního návrhu zákona schválen, pověří Senát předsedu Senátu, aby senátní návrh zákona podal Poslanecké sněmovně. Zároveň pověří některého ze senátorů, aby odůvodnil senátní návrh zákona při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně.