Akcie UNIPETROL - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

.."horko" bude tak leda na sluníčku  v přírodě ......Uni je již ztrané , nob zákon hraje do karet PKN ! ...celé to působení poláků v Uni byla jedna za/s.raná epezida vedle druhé .

.tak hodně úspěchů u soudu .s nějakým odškodněním - navýšením .......čusbus ...

. Uni je již ztracené......:-))

Je třeba si také uvědomit, že v případech jako je squeeze-out je zřetelně zasaženo do práv vytěsňovaných akcionářů. Proces vytěsnění je pro vytěsňované minoritní akcionáře nedobrovolný a tak jim musí majoritní vlastník poskytnout náležité protiplnění (to by mělo být logicky větší než protiplnění nabízené pro dobrovolné odkoupení uplatňované k předchozím akcionářům, kteří jej přijali).

Podstatou každé moderní společnosti je zákon dobrovolného převodu vlastnictví. Nedobrovolný přechod vlastnictví je výjimkou, pro kterou musí vždy existovat jasná a striktní pravidla. To úprava podle § 183i a následujících obch. zák. nesplňuje. Smluvní ujednání o ceně je nahrazeno jednostranným stanovením „kupní ceny“ (zde protiplnění) hlavním akcionářem. Má-li být souhlas jedné ze stran nedobrovolný, resp. nechtěné transakce s výší ceny za převod nahrazeny rozhodnutím druhé strany transakce, pak doložení správnosti a objektivnosti znaleckým posudkem musí splňovat přísná kritéria objektivnosti jak z hlediska výběru znalce, provádění znaleckého posudku, tak i z hlediska možnosti jeho přezkoumání. V případech vytěsnění (squeeze-out) však znalce pro tento účel určuje hlavní akcionář sám, přičemž také stanoví znalci výši jeho odměny (§ 183j odst. 6 obch. zák.). To samozřejmě musí mít a má vliv na otázku závislosti či nezávislosti znalce. Není dále zaručeno, že hlavní akcionář musí respektovat případný nesouhlasný názor znalce. Znalecké „doložení“ ceny má z tohoto důvodu jen čistě formální charakter bez praktického významu pro ochranu vyvlastňovaných investorů a nepředstavuje žádnou ochranu práv vyvlastňovaných osob. Případná námitka, že znalec má odpovědnost za vadný posudek a že odpovídá za způsobenou škodu, zde s ohledem na hodnoty, které jsou ve hře, neobstojí.

Proti ROZHODNUTÍ ČNB č.j.2018/076872/CNB/570 ze dne 19.6.2018, které nabylo právní moci dne 21.6.2018, v souladu s v něm daným poučením lze podle § 152 odst. 1 správního řádu podat rozklad u ČNB, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a o rozkladu rozhoduje bankovní rada ČNB. Rozklad však patrně může podat jen účastník řízení - což zbývající minoritní akcionáři nejsou, ale i oni patrně mají možnost ROZHODNUTÍ ČNB odklidit jinými zákonnými opravnými prostředky

jako např. podáním správní žaloby, ústavní stížnosti, .... a to ještě před svoláním mimořádné valné hromady