Je zároveň smutné a úsměvné, když někdo, kdo (soudě podle obsahu článku) zjevně vůbec nechápe, jak „ty počítače“ (neřkuli kryptoměny) fungují, zkouší psát o bitcoinu a srovnávat ho se zlatem. Jako by tím říkal: Nebuďte smutní, pisálkem bezobsažných blábolů dnes můžete být i vy!Lidé s nulovou znalostí kryptoměn existují v několika podobách. Pojďme si o dvou z nich povědět víc. (A především nepřijímejme od takových ignorantů žádné rady.)První typ: BitcoinistéVyznačují se tím, že jim unikla existence desítek blockchainových algoritmů a stovek kryptoměn, které jsou od jich odvozené. Takže když je řeč o kryptoměnách, jejich slovní zásoba je bitcoin, bitcoin a bitcoin. Jako když se malý fracek učí žvanit a zkusí poprvé vyslovit slovo.Ano, bitcoin je velmi špatná technologie. Není to poprvé, kdy velmi špatná technologie získala popularitu na úkor mnohem vyspělejších technologií, které přišly později.Nicméně než bezuzdně hanět bitcoin a chválit zlato jako prvorepubliková babička, je lepší přijmout fakt, že máme 21. století a technologie se vyvíjejí.Samozřejmě, že bitcoin postupně uvolní místo systémům typu Proof of Stake a měnám od nich odvozených. Systémy typu Proof of Work (například bitcoin) jsou minulost, jen to některým z nich ještě nedošlo. (Například Ethereu to došlo a právě probíhá přechod od Proof of Work k Proof of Stake. Řada dalších kryptoměn je na principu Proof of Stake už od začátku.)Ano, bitcoin je špatná technologie a slepá ulička. Potud fajn. Nicméně srovnávat zlato zrovna s bitcoinem a zakládat na tom jakési prázdné řeči proti kryptoměnám je podobně kolosální nesmysl jako brojit proti letecké dopravě a poukazovat při tom na rizika letounu bratří Wrightů.Druhý typ: Kryptoměnoví „vegani“Znáte to, jak militantní političtí vegani rádi svedou řeč na veganství v okamžiku, kdy se to vůbec nehodí, a ještě budou své náboženství doporučovat ostatním, podle pravidla „když věřím já, musíš uvěřit i ty“…Kryptoměnoví „vegani“ jsou podobná sorta lidí. Místo ani čas sice k takovému tématu nevybízí, ale kryptoměnový vegan i přesto potřebuje svému okolí sdělit, že on sám rozhodně nepoužívá kryptoměny (potud v pořádku; dobře mu tak) a že ani ostatní by je neměli používat, protože(a) si myslí, že kryptoměny nemají hodnotu,(b) si myslí, že existuje jenom bitcoin a nic jiného, nebo(c) netuší, která bije, a chlubí se nevědomostí a strachem z neznámého.Inu, lidé, kteří kryptoměny používají, se tomu jenom zasmějí a řeknou si: Božínku, to je ale prosťáček!Pokud jde o hodnotu kryptoměn, asi bychom měli začít definicí hodnoty. Hodnota je něco, za co je někdo ochoten odvést práci. To něco může být zlato, centralizovaná měna, kryptoměna nebo třeba další práce. Zastavme se u poslední jmenované hodnoty: Ano, je klidně možné (a před vznikem měnových systémů to nebylo nijak neobvyklé) směnit práci za práci — díky specializaci a dělbě práce dává taková výměna pro obě strany smysl. A teď přijde další klíčová otázka: Co je to práce? Je práce vždy něco fyzického s hmatatelným výsledkem? Ne nezbytně. Práce může souviset třeba s programováním nebo s poradenstvím, kde žádný fyzický produkt ani účinek nevzniká. Pokud se dohodnu s instalatérem, že on se postará o mé koupelny a já se postarám o jeho E-shop, je to jakási výměna práce a jistě také hodnot (protože bez hodnot by zúčastněné strany neměly motivaci pracovat). Tak tedy, má moje práce hodnotu, přestože není fyzická a nemá hmatatelný fyzický výsledek? Zjevně ano.Proč tedy potom někoho překvapuje, že se lidé shodnou na uznání hodnot vepsaných do stavů virtuálního stroje nějakého blockchainu (a ověřených, zálohovaných a zabezpečených způsobem, kterému se žádná banka nemůže nikdy rovnat)?Nechme prosím na uvážení každého jednotlivce, co je pro něj hodnota (motivace pracovat) a co ne.Když někdo správně pochopí význam jistých technologií, moudře do nich investuje a vydělá (například stakingem a podobně), zoufalé prskání „zlatých neználků“ je pak pro něj skvělým pobavením.
