Příspěvky nebo odpovědi uživatele Dr. Voštěp

Nejsem nikterak proti ani pro užívání geneticky modifikovaných plodin a masných produktů, ani proti či pou užívání biocidních a dalších chemických prostředků. V mém příbuznestvu je několik rolníků a veterinářů jak v EU tak na druhé straně oceánu a dokonce i známí pěstitelé skotu v Tasmáni.

Problém definice biocidních přípravků není jenom v jejich užívání , ale i jejich místním označení jako biocidní přípravek. Velmi záleží na lokalitě, zda-li je v ní na ošetřující prostředek nahlíženo jako na biocid či nikoliv. Pokud tam daná plodina či živočich ani nemají lokálního škůdce vůči kterému je biocid určen, pak tento připravek často ani neužívají ani nevedou jako biocidní. Při porovnávání čísel nelze porovnávat jablka a ananasy.

K dokreslení situace by mohl Dr. Korec zmínit, jaká množství antibiotik se na světových velkofarmách používají. Taxonomie antibiotik je více uniformější. Ale i tak některé země některé látky ani za antibiotika neoznačují či nemonitorují užívání některých antibiotik v živočišné produkci.¨

Tudiž zase nelze jednoznačně porovnávat, když jedni počítají hrách a druzí naopak zase mandle.

Od známých pěstitelů skotu v Kanadě však vím jaké "až nadkoňské" množství některých v EU definovaných antibiotik dávkují u nich, a to ještě výrazně zaostávají ze svými jižními sousedy. Naopak v EU jsou tyto hodnoty nižší, ikdyž nikoliv nepatrné.

Zmíněná problematika není o tom jestli je modifikace či mendikace špatná nebo dobré, ale kdo na ni pohlíží.

Proto je dobré si nikdy neplést dojmy s pojmy.

Hlavní město sousedního Rakouska, některými spekulanty též přezdívané "RUDÁ VÍDEŇ", již několik dekád silně reguluje nájemné a vůbec celý nemovitostní trh, přitom však stále nemá problém shánět investory, stavbaře ani turisty. Naopak někdy je musí až odhánět. Podobně i turisty, aby jí z hlavního města neudělali sterilní předražený a neobyvatelný rusky žvanící Disneyland a la AirBB jako tomu nechali zodpovědné úřady např. v Praze i jiných kulturně a historicky významných místech a metropolích.

Zkrátka Vídeň se o své občany dobře stará, ale přitom je schopna nalézt i místo pro turismus (7,94 M turistických přenocování v 2019) tak, aby příliš nenarušoval obyvatelnost pro občany, kteří jsou schopni ve Vídni nejenom spát ale i bydlet, t.j. žít, pracovat a nakupovat v jejím samotném centru.

Sám do Vídně často a velmi rád jezdím a od místních často leč nerad slyším až vítky, co jsme to z té nádherné Prahy udělali.

Halt kdo umí umí, a kdo neumí čumí.

Co má společného hotovost s RUNem NA BANKU?

Při ještě celkem nedávném RUNu NA MSD nikdo do kampeličky ani nešel pro hotovost (kterou stejně nepoužívali).

Posílali jsme hromadně platební příkazy.

To si jako na tomto ctěném Webu někdo najivně myslí, že drobní dánští střadatelé mají u jedné bankovní instituce (tedy na jednu bankovní licenci) uloženo více jak 750 k DKK (ca 100 k EUR), které jsou jim zaručeny z fondu pojištění vkladů?

Většina těch střadatelů má své deposita jistě diverzifikovaná, páč taxíkářů, bankéřů, investorům a nemovitostním agentům nemůže nikdy nikdo věřit.

Katastrofální odliv hotovosti zřejmě do zahraničí nastane, pokud zruší onu hranici 750 k DKK. Ale to neudělají, páč by se to rovnalo RUNu NA BANKU.

Nevím co přesně na konci 80. let a počátkem 90. politici za západu Gorbimu slibovali (nejsou na to přímé důkazy),

a pokud to není uvedeno ve smlouvách, tak to vlastně nejsou žádné smluvní závazky, ale pouze dobré slovo

oněch politiků, co ho před čtvrt stoletím a to pouze Gorbimu a nikoliv Liliputinovi dali.

Takže Putin se může cítit ukřivděn, ale jemu žádný ze současných či nedávných politiků žádné slovo nedával.

Obdobně se mohou cítit ukřivděni současní mladí Ukrajinci, že se před nimi o nějakých slibech mezi Gorbim a

tehdejšími západními politiky vůbec nejednalo ( tak jako bez nás o nás před 79 lety v bavorské metropoli ).

Pointa je, NEVĚŘTE POLITIKŮM a chtějte přímé měřitelné důkazy.

Musim pochválit tento výborný příspěvek a sám ze své 10 leté zkušenosti života v Nizozemí potvrzuji, že

místo, aby se v Nizozemí cyklisti báli vyjet ve městě na kolech (ze strachu nebýt náhodou sestřelen

nějakým bezohledným řidičem co se z viny vylže ), tak se spíš bojí vyjet řidiči, aby se omylem nedotkli nějakého cyklisty.

V Nizozemí je totíž cyklista hájen zákonem, který bohužel zmiňovaný příspěvek opomněl jako velmi důležitý motivační faktor..

Všichni cyklisti do 13 let neručí v NL za nic, tudíž v případě střetu s autem, je vždy plněno z pojištění automobilu

, ať je vinen nebo ne..Ostatní cyklisté jsou daným zákonem zproštěni poloviny viny, ať už pochybili či nikoliv. Sám jsem byl

svědkem několika nehod s cyklistou a vždy bylo nesmírně obtížné prokázat alespoň onu polovinu viny cyklisty,

pokud vůbec byla (pouze jedne případ jízdy na červenou)..Navíc v případě střetu s cyklistou je policie velmi přísná a nesmlouvavá.

Cyklistům je v NL nikoliv pouze nabízena ta nejlepší siť cyklostezek a cyklosilnic, ale jsou naprosto dokonale hájeni zákony.

Je to výměna za zřeknutí se luxuse transportu na čtyřech kolech, protože kdyby se v NL všichni vrhli ráno do aut,

tak by se tato velmi hustě obydlená země stala nejdražším parkovištěm aut na světě.

Kdy se konečně rozsvítí zabedněncům na většíně magistrátech a radnicích v českých luzích a hájích?

Autor clanku nemluvi pravdu, protoze osobne jsem v NL bez problemu ziskal hypoteku na byt v Randstadu s LTV 125%

(pred 2008 v podstate vsichni kupujici kupovali s LTV pres 100% protoze oficialni ceny vedene k ucelu daneni

v nizozemskem katastru nestihali korigovat). 

I nyni jsou NL banky ochotny bonitnim klientum nabizet hypoteky s LTV pres 125%, u ktery je

samozrejme vyssi urokova sazba (priplatek za riziko) a ona castka prevysujici hodnotu pri exekuci je

zajistena zivotnim pojisteni pro nejhorsi pripad..

Obodobne lze i nyni v Mnichove ziskat hypoteku s 100+% LTV ale zase pouze u vysoce bonitnich klientu (nepsany standard je 70%).

ANO volili BUREŠE, který to tedy jako vyhrál.

Ale aby nakonec neprohrál, bude muset zahnout nejspíš s Husákovými pohrobky.

Gratuluji Burešovi.

Tesla Model 3 je rozhodně výdělečná sranda co se přímých nákladů týče.

Dle mých kolegů co přímo u Toyoty pracovali na hybridním pohonu, je výrodní cena 50 kWh baterie kolem US$ 6000 (zakoženo na 80 kWh = US$ 8000).

U běžných spalovací motorů připadne zhruba polovina ceny právě na spalovací jednotku, což by mohlo u Tesly 3

(ocelová konstrukce rámu, trakce s bežné uložení kol typu McPharson, běžná brzdová soustava a žádné výrazné vybavení interieru)

vést ku srovnání s VW Passatem, tudíž má holý vůz bez pohonu (zvaný Glider) hodnotu kolem US$ 12 000.

Pokud se přidá trakce (elektromotor s reduktorem otáček a měničová elektronika),

tak lze hovořít o výrobní ceně někde kolem US$ 20 000. Tato cena však nezahrnuji cenu na vývoj a výrobní vybavení.

Pokud se opravdu zohlední co musela Tesla vyvinout, nakoupit a postavit před zahájením výrobu,

tak bude vůz zřejmě dotovaný s kapsy Tesly.

Mimochodem Tesla dodává (menší) 28 kWh baterky (vlastně celou pohonou jednotku, páč MB už kromě spalovacích

motorů neumí ani navinout cívku z měděného drátu kolem magnetu) do elektrických Mercedes Benz B 250e,

u které výměna stojí kolem 5000 Euro. Celé vozidlo (s polovičním dojezdem oproti nejlevnější T3)

má katalogovou cenu 41 tisíc Euro. Kolik pak na něm asi rejžuje M-B koncern? Typoval bych 15000 - 20000 Euro.

Jo elektro-auta mají celkem dobrou marži. Kolik na marži má největší světový výrobce na elektroautech BYD z Číny.

Pan teoretický fyzik odpustí mojí poznámku, ale ČNB počítá poněkud jinak než jednoduchá aritmetická rovnice

s pravou a levou stranou a rovnítkem mezi nimi. Ona totíž tím neomezeným tisknutí (nakonec pouze formálním a

nikoliv papírovým tiskem, páč takové objemy jako v lednu a březnu by státní tiskárna cenin,

ani s pomocí Sovětů jako v roce 1953 nikdy nedala), to rovnítko může překrucovat jak se jí zlíbí.

Naprosto dokonalý případ je devalvace měny jako se bohdá dušoval Tonda  "za panáka řehtavý kozel" Zápotocký nikdy být

neměla t.j. 1 = 5. V obdobné neúměře se podobná nepravidelnost vyskytuje při krachu, kdy se ze zbytku po krachujícím

obdobně nelogickým poměrným způsobem vypořádávají věřitelé čili např 1 = 0.5 atp., v nejhorším případě pokud není z čeho

brát pak 1 = 0. Peníze se jaksi nechovají tak pravidelně a logicky jako matimatika. Kdyby jo, byla by to prachmizerná nuda.

Obdobně nelogicky se jeví chování ČNB i dalších ohledech, třeba nízkými úrokovými sazbami trestá hříšníky co

bunkrují peníze na spořících účtech, ale sama má přitom nakřečkováno (deviz) až hrůza.

Jsem ale velmi zvědav jak tuto účetní ztrátu ze svých knih ČNB odstraní. Jenom tak škrtnout ji nelze.

Ví někdo z moudrých jaké způsoby na odepsání ČNB má? Investovat nakřečkované devizy (třeba do velmi důvěryhodných

italských bank) a z výnosů to papírové manko zaplácnout? Devalvaci použít nelze bez předchozího souhlasu MMF, kde je Česká Republika členem..

Trochu nechápu smysl tohoto článku, kromě snad nabádání ČNB k nezvedání úrokových sazeb.

Jestli nějaký spotřebitel chybně šáhnul po nebezpečně nízkých úrokových sazbách s kratkou smluvní dobou,

aniž by přihlédl k faktu že úrokové křivky jsou bizardní politikou centrálních bank pěkně porkoucení,

pak je to jenom jeho vlastní chyba a nikoho jiného. Přece musí čekat, že pokud centrální banka mluví o 2 procentní inflaci

jako realné přijatelné hodnotě, pak lze čekat, že na úrocích ku kreditu budu muset (v dlouhodobém horizontu) platit o něco více, řekněme 2,5 procenta.

Pokud s tímto někdo nepočítal, tak buď si nechal špatně poradit nebo problematice vůbec neporozumněl.

Proč by ale toto měla zohledňovat centrální banka?

Doufám, že nám pan doktor Korec též prozradí, jak dlouho ještě bude trh s českými nemovitostmi růst a kdy případně nastane zlom

pokud vůbec s nadprůměrným cenovým růstem nemovistostí (alespoň v atraktivních aglomeracích) už nenastal.

Sám jsem zažil podobné moudré hvězdopravce v NL, kteří před 2009 tvrdili, že ceny nemovitostí v Randstadu jenom porostou,

a že varování Mezinárodního měnového fondu o předlužování nizozemských domácností kvůli přeceneným

nemovitostem může přivést mnoho domácností ba i celou ekonomiku do potíži. A ono ejhle se to varování naplnilo, a protože

banky neposkytovali pouze 90 či 100 procent ceny nemovitosti, ale i bez velkého prověřování klidně i 125 procent

(samozřejmě za vyšší úrokovou "rizikovou" sazbu) nastal průšvih. Ceny šli o 25 a více procent dolu, plno majitelů

nemohlo prodat jinak než pod cenu čímž si vytvoříli výraznou ztrátu a trh s nemovitostmi zamrzl,

kdy na vrcholu stálo více jak čtvrt milionu obytných nemovitostí k prodeji viz. www.floris.nu/funda/.

v ústavní roli centrální banky je chránit trh a držet ceny stabilní (ať se to syndikátu developerů a makléřů líbí či ne)

a tu se domnívám svým krokem v omezení výše procentního hypotočního zadlužení správně plní.

Doufám, že se paní euro poslankyně také uvědomuje, že je v Německu a dokonce i Rakousku poměrně značný

problém sehnat šoféra nákladních vozů na 3,5t a ještě hůře nekoho s praxí nutnou k řízení spřažených souprav v dálkové

dopravě? Není tedy pravý důvod místo zavádění ochrany místních dopravních firem (které tak jako tak vezmou kohokoliv kdo má praxi

a potřebné dokumenty), ale spíše zajistit všem řidičům - evropským občanům důstojné podmínky, aby si mohli na

odpočívadlech při svých pracovních povinostech po Evropě dovolit dojít na toaletu místo převracení 50 Eurocentů v ruce

ulevujíce si u keře za čerpací stanicí, či si zaplatit sprchu, která v Německu u čerpacích stanic nestojí 5 Kč ale 5 Euro.

Mám pár kamarádů co dlouho dobu jezdili a byli tak často mimo domov, že se jich jejich malé děti báli jako cizích,

když byli na krátko doma. Toto jim nevynahradí ani německá minimální mzda 12 Euro na hodinu.

A nebude v té VW SUV-elektrokáře zase nějaký šikovně do baterky zamaskovaný diesel či tak něco vypečeného?

To přece jde VW za všeho úplně nejlépe.

A proč by si někdo, kdo má na elektropovoz kupoval lidové vozítko, když je kolem vícero exklusivních elektro-značek?

Spíš jsou to předsmrtné křeče lemplů, co měli už před 20 lety poté co světlo světa spatřil Chevy EV-1 a

rychle se stal mezi svými uživateli oblíbeným, začít pořádně makat,

namísto klamání úřadů i nás zákazníků šidítkem TDI.

Soudní lidé dají ruce pryč od MADE IN GERMANY...

Zajímané jak dokáží lobisti překrucovat některá fakta.

Je známo že opravovat automobili je často manuálně intensivní činnost, která něco stojí.

Mnozí lobisti tvrdí, že staré vozy musí proto co nejdříve do šrotu, aby uvolnili místo novějším,

"ekologicky šetrnějším" zaroveň však silnějším a modernějším vozům, která dokáží jezdit dále a více.

Můj kolega mě ale upozornil na velmi zajímavou a hlavně erudovanou univerzitní studii ze Švýcarska,

která tvrdí naprostý opak.

Pro ekonomiku i ekologii je lepší udržovat a opravovat staré vozy, místo jejich šrotování a nahrazování novými.

Důvody jsou následující, opravu jsou manuálně náročné a zvyšují zaměstnanost místo robotizace výroby nových vozů.

Stejně tak vzniká trh pro produkci náhradních dílů a jejich distribuci.

Pro samotné řidiče / majitele se to může jevit kontra produktivní,

ale za opravitelný leč sešrotovaný vůz nedostane jeho majitel nic (ba ještě zaplatí šrotovací poplatek),

a pořízení nového vozidla také není zadarmo.

Z ekologického hlediska je pozitivní, že lidé plánující vůz vlastnit déle s ním také méně jezdí takže vydrží déle

a především ho nechávají častěji seřizovat a náležitě udržovat, takže navíc přispějí vedle životního prostředí i ekonomice.

Největším nebezpečím pro ekonomiku a i ekologii jsou podle studie právě konzumenti,

co svůj vůz (nejlépe v leasingu na firmu) rychle opotřebí bez náležité pravidelné údržby kvůli pomyslným úsporám,

aby ho za několik málo let vylágrovaný odepsali a pořídili si nový.

Nutno ale zmínit, že vyspělé Švýcarsko není velkým procentem závislé na automobilovém průmyslu

jako je tomu v Německu, Čechách a především na Slovensku.

Také tam asi bude o poznání méně lobistu za automobilový průmysl,

bodře nás neustále nabádající skoro až k zakazování starých vozidel.

Ještě do nedávna jsem si myslel, že nejhorší žebráci vždy byli na Karlově mostě,

plazivše se žebrajíce pod nohama tisíců utrácení chtivých turistů.

Bohužel velmi jsem se mýlil. Nejhorší žebráci jsou Řekové,

když měli šanci se dohodnout, tak dělali scény a povyk jako cikorkové chycení při činu.

Ale když jim začné téc do necek (kapitálová kontrola, snížený rating, nedostatek peněz na tištění lístků k referendu),

začnou se na podruhé a i na potřetí plazit v prachu jako bídný červy.

To i ti žebráci z Karlova mostu mají více hrdosti a neplazí se na podruhý, když nic napoprvé nedostanou.

"Je to HNUS velebnosti, Chce se mi bl.jt."

V medicíně a potažmo zdravotním pojištění platí jedno velice zajímavé leč smutné pravidlo.

Toto celkem tvrdé pravidlo říká, že 90% všech zdravotních nákladů (rozumněj po časové, materiální u finanční stránce)

je použito u pacientů v posledních 2 letech života.

Smysl to dává, odložit smrtelnou agónii něco musí stát, ať už je způsobena čímkoliv.

Zajimavý je ale různorodý přístup. Např. ve Skandinávii úmyslně neaplikují léčbu jistého typu rakoviny a

jiných závažných onemocnění po jisté věkové hranici.

Tvrdé ale pragmatické, prostě se nevyplatí nákladně oddalovat jistý konec po překročení určité hranice.

Obdobně si finanční ministři a IMF měli dávno uvědomit, že rvát zdravé peníze do nemocného organismu

(jako nelimitující případ uveďme Řecko) je nesmysl, když je aktuální stav organismu stejně terminální.

Mělo se hned na počátku nechat pár nezdravě zatížených bank zkrachovat a na Řecko uvalit platební neschopnost

namísto navyšování ztrát pomocí půjček na splácení úroku. Ve Spojených Státech to lze také,

státy a města (Kalifornie [na pokraji], Detroit, San Bernandino) tam krásně bankrotují a dolar fičí pořád dál.