Příspěvky nebo odpovědi uživatele geolog

nejde jen o vzácné prvky, které mohou být koncentrovány řádově několikasetnásobně proti jejich koncentraci v mořské vodě, jde i o těžkou vodu, která se může díky pronikání skrz pískový filtr více koncentrovat a výroba těžké vody je důležitá pro jaderné elektrárny a je jinak velmi energeticky náročná...Jinak by mě zajímal původ největších zásob vzácných prvků v čínském nalezišti ( jedná se o mořské usazeniny?? )

ještě jedna věc by mě zajímala. Pokud jsou břehy skutečně zasoleny, jak hluboko pronikají jednotlivé prvky periodické tabulky od moře. Tj. vznikají nějaké místa z větší koncentrací  některých prvků po řadě let působení mořské vody, která by se dala těžit??? 

vystudoval jsem sice geologii, ale nějak jsem nedával pozor. Jak je to s okolím prokopaných průplavů?? Písky, popř. půda břehů jsou zasoleny nově vzniklým mořským "řečištěm"???  Zkoumali lidé tento vliv?? Já si říkám, že mnohé ostrovy v oceánech by musely být naprosto zasoleny a ono tomu tak zřejmě není.

zahraničí, tak ať si odpouští co chtějí. Půjde to stejně navrub budoucím Irům. Nebo už jsou z nejhoršího průseru venku???

je pravda, že umělá řeka může být ( zvláště, je-li voda brána z moře a odsolena ) zajímavým projektem nejen v Lybii, ale i dalších státech Afriky...

něco na tom bude. Platí to i ve fyzice: mávnutí motýlých křídel skutečně může vyvolat tajfun na druhé straně zeměkoule. Na straně druhé jde jen o vzdušný vír, toto mávnutí nemůže změnit rotaci celé Země ( alespoň ne podstatně ). Takže co je v ekonomice vzduchem, to se může rychle změnit, co je zemí, to se jen tak nehne...

já to jako proti Orcu nemyslel, spíše naopak, proč nemít svůj vlastní Manhattan???

Vzhledem k historické architektuře většiny velkých měst tomu tak není. A např. v takové Ostravě nebo dalším, spíše průmyslovým městům to taky není zrovna ideální (  tyto města jsou mnohem menší a mrakodrapy si nemohou dovolit ). ... 

tj. z evropy a usa, takže motorem světové ekonomiky není čína, jak ji mnozí vidí, ale právě evropa a usa.

A jak k nim ( výsledkům ) jednotlivé banky přistupují?? Myslím, že zátěžové testy se provádí jako určitá kontrola mezi jednotlivými bankami v evropské unii a tak tyto banky získají přehled, které jiné banky nehospodaří jak by měly. Co ale, pokud jsou tyto banky provázány množstvím dluhopisů, jejichž likvidita je sporná. Pak dochází k tomu, co jsme viděli při posledním pádu. A to nejde jen o dluhopisy bank ale o dluhopisy států. Možná jsem použil podivné spojení ( dluhopisy bank ). Je možné, aby banka, která má likviditu koupila tyto dluhopisy a snížila tak závazky banky, která drží dluhopisy zachraňovaných zemí?? Tj. např. aby ECB investovala do takových bankovních dluhopisů a ne přímo skupovala dluhopisy těchto zemí?? Je přeci mnohem snadnější pomoci takto přímo bankám a zároveň i zadluženým zemím. Ale možná jsem mimo, již to že jsem začal u zátěžových testů a skončil zde ???