http://www.svetvedy.cz/zobraz_archiv.php?id=506&cislo=12_2005Zelené jádro Britské ministerstvo pro energii uvažuje o radikálním kroku – zařadit jadernou energii mezi takzvané „zelené“ zdroje. Pokud by návrh prošel, mohli by operátoři jaderných elektráren žádat o vládní dotace na bezemisní výrobu elektřiny.Přestože je britský premiér Tony Blair v Evropě vnímán jako nejangažovanější politik v oblasti boje proti globálnímu oteplování, jeho vláda přiznává problémy s plněním ambiciózních plánů na redukci skleníkových plynů. Jednou z cest, jak uskutečnit navržené cíle, je přehodnocení přínosu jaderné energie. Změna filozofieZatímco ještě v roce 2003 bylo jádro labouristickým kabinetem označováno jako „neatraktivní“, nyní přišel britský ministr pro energii Malcolm Wicks s návrhem zařadit jaderné elektrárny do stejné skupiny jako větrné elektrárny, kotle na biomasu či sluneční kolektory. Označení „zelená“ energie by ale dostaly i uhelné elektrárny nového typu, které vypouštějí jen minimum skleníkových plynů. „Naším cílem je nakládat s CO2 zodpovědněji a vypouštět tohoto plynu méně. Měli bychom hledat všude,“ vysvětlil logiku tohoto kroku Wicks.Uhlíková daňPokud by návrh prošel, znamenalo by to pro jaderný průmysl zásadní změny. Za prvé by jaderné elektrárny získaly dotace za bezemisní výrobu v rámci programu Renewables Obligation, kdy výrobci bez určitého podílu obnovitelných zdrojů platí státem stanovené „odpustky“ určené k přerozdělení mezi výrobce „zelené“ energie. Za druhé by elektřina vyrobená štěpením byla oproštěna od jisté formy uhlíkové daně tzv. klimatického poplatku (Climate Change Levy), stejně jako jsou na tom nyní obnovitelné zdroje. To by stimulovalo firmy, aby odebíraly elektřinu právě z jaderných elektráren.O jistotěProvozovatelé jaderných elektráren vnímají návrh ministerstva pro energii jako pozitivní signál. Již delší dobu tlačí na vládu, aby k otázce možnosti výstavby nových jaderných zdrojů zaujala jasné stanovisko. Podle Kiethe Parkera z Asociace jaderného průmyslu potřebují potenciální investoři jistotu, že vláda nebude názor na jadernou energii měnit každých pár let. „Zařazení jaderné energie do kategorie »zelených« zdrojů může obnovit důvěru investorů,“ řekl Parker. Jaderný průmysl se nechal nedávno slyšet, že pokud vláda zajistí dlouhodobou stabilitu a rychlé vyřizování stavebních povolení, nic novým elektrárnám nestojí v cestě. Případný dodavatel by pravděpodobně usiloval o možnost výstavby více identických typů reaktorů najednou, teoreticky až deseti, aby se snížila relativní cena nákladů. Vzhledem k tomu, že všechny současné jaderné elektrárny v Británii (zatím jich je v zemi osm s kapacitou 10 000 MW) doslouží do roku 2035 a plánování a výstavba elektrárny trvají celkem deset až dvanáct let, měla by se podle energetických expertů vláda rozhodnout co nejrychleji. U nás uhlíková daň nehrozíOtázka ekologicky přijatelné výroby energie čeká na své řešení i v České republice. Schopnost vyrábět elektřinu bez emisí škodlivin nebo oxidu uhličitého staví jaderné elektrárny na stejnou úroveň jako obnovitelné zdroje. Odborníci v České republice se shodují, že v ČR by případná uhlíková daň odpovídala produkci CO2. Daň by se promítla do ceny vyrobené elektřiny jen u zdrojů, které oxid uhličitý skutečně produkují. „Pokud by byla v České republice zavedena takzvaná uhlíková daň, jakou známe třeba z Velké Británie, elektřina z jaderných elektráren bude od této daně samozřejmě osvobozena. U tohoto druhu elektřiny není potřebná žádná provozní podpora, například v podobě povinného výkupu, protože na rozdíl od elektřiny z větru nebo biomasy dokáže elektřina z jádra konkurovat té, která se vyrábí z fosilních paliv,“ vysvětlil situaci jaderné energie v Česku Ladislav Pazdera, ředitel odboru ekologické energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.(Autor je prezidentem České nukleární společnosti) Autor: Václav Hanus
