Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

Zbrojařská skupina Czechoslovak Group holding miliardáře Michala Strnada vykázala za první polovinu letošního roku silný nárůst tržeb i zisku. Kromě dlouhodobých kontraktů je to výsledek zbrojních dodávek na Ukrajinu.

Tržby holdingu vyskočily meziročně téměř o dvojnásobek na 13,8 miliardy korun, vyplývá ze zveřejněné pololetní zprávy CSG. Nárůst zisku byl ještě výraznější. V čistém skupina za prvních šest měsíců vydělala 1,7 miliardy, tedy více než za celý loňský rok.

Kapitalismus z lidskou tváří ...

https://www.youtube.com/watch?v=KMlmAkZez_c

Ta vyplata divi toť ukázka digitalizace ve státě českém ...

https://www.fio.cz/zpravodajstvi/zpravy-z-burzy/266637-prabos-zverejnil-ucetni-zaverku-v-roce-2021-dosahl-cisteho-zisku-54-mil-kc-aktualizace

V roce 1995 dal prezident Václav Havel milost své známé z disentu Martě Chadimové, které hrozil vysoký trest za údajný restituční podvod. Z toho byla obviněna v roce 1992, v roce 1994 začal soud, ale už o rok později Havel zajistil své známé beztrestnost. Odůvodnil to tím, že řízení podle jeho názoru trvá nepřiměřeně dlouho (v tu dobu to byly pouhé tři roky, což je u podobných kauz spíš méně), že Chadimová je velmi vážně nemocná a že si není jist, zda by se mohla „nějakého rozsudku dožít“. Ještě o dvanáct let později se ovšem Marta Chadimová dál v civilním sporu vesele soudila se státem o odškodné.

V roce 1997 udělil Havel milost Martinu Odložilovi, synovi své poradkyně a kamarádky Věry Čáslavské. Odložila poslal prvoinstanční soud na čtyři roky za mříže za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti, které ve rvačce způsobil svému otci a olympijskému medailistovi Josefu Odložilovi. Velkou část svých milostí Havel nijak veřejně nezdůvodňoval a zveřejňoval jen iniciály omilostněných. (Zkuste si představit, jaká smršť by se za takovou „netransparentnost“ dnes snesla na Zemana.)

*Stream

Ještě by jsi se měl dostat do kontaktu s češtinou!

Prabos nevyplatila svým akcionářům dividendu za rok 2019. Při zachování politiky výplatního poměru 60 % z čistého zisku se jednalo o teoretických 16,20 CZK na akcii. Podobně jako spousta dalších firem nejen v Česku ale i ve světě tak firma reagovala z důvodu posílení cashflow. Vedení společnosti hodlá dlouhodobě dostát své dividendové politiky, ne však na úkor finančního zdraví Prabosu. Aktuálně je tak dividenda za rok 2019 na účtu nerozděleného zisku, kde ji prozatím vedení Společnosti hodlá ponechat. Management Prabosu však nevylučuje, že při pozitivním vývoji danou dividendu v následujících 2 až 3 letech postupně vyplatí svým akcionářům společně s běžnou výplatou budoucích dividend. To by tak mělo za následek přechodné navýšení výplatního poměru nad 60 %. Ale jak management zdůrazňuje, bude tato nadstandardní výplata dividendy podmíněna pozitivním vývojem a především výhledem hospodaření.

Valná hromada společnosti rozhodující per rollam se dne 29. června 2021 usnesla na vyplacení podílu na zisku společnosti za rok 2020 ve výši 14,90 Kč na 1 ks akcie společnosti.Dividenda bude vyplácena prostřednictvím Fio banky a.s., ode dne 20. září 2021.Fio banka, a.s. bude akcionáře informovat o možnostech pro výplatu dividendy, přičemž jsou-li akcie akcionáře evidovány v navazující evidenci obchodníků s cennými papíry či jiných správců, bude Fio banka, a.s. informovat tohoto obchodníka či jiného správce.

Valná hromada mimo zasedání písemnou formou schvaluje rozdělení zisku společnosti ve výši 24.799.684,17 Kč po zdanění a částky jiného výsledku hospodaření minulých let ve výši 516.395 Kč za rok 2020 tak, že částka 14.900.000 Kč bude vyplacena jako dividenda pro akcionáře společnosti, zbývající částka 10.416.079,17 Kč z hospodářského výsledku a jiného výsledku hospodaření minulých let bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let.

Skupina Home Credit, která poskytuje po světě spotřebitelské půjčky, vykázala loni ztrátu 584 milionů eur (15,3 miliardy Kč). O rok dříve měla zisk 400 milionů eur (10,5 miliardy Kč). Důvodem ztráty byla pandemická situace. ČTK dnes výsledky sdělil mluvčí Home Creditu Milan Tománek. V prvním čtvrtletí byla skupina ve ztrátě 619 milionů eur (16,182 miliardy Kč) způsobené vytvořením masivních rezerv k rizikům z pandemie. Druhé pololetí zakončila se ziskem 35 milionů eur (919 milionů Kč).

Je to naprosto stejné jako při vyvlastnění minoritních akcionářů České spořitelny. Holt jsme v Česku, ale je to hrozně ostudné.

Je to naprosto stejné jako při vyvlastnění minoritních akcionářů České spořitelny. Holt jsme v Česku, ale je to hrozně ostudné.

ČEZ má v Bulharsku další potíže. Tamní antimonopolní úřad třem bulharským společnostem ze skupiny ČEZ udělil podle agentury Seenews pokutu celkem 4,4 milionu leva (šedesát milionů korun) kvůli zneužití dominantního postavení na trhu. Toho se měly společnosti CEZ Electro Bulgaria, CEZ Distribution a CEZ Bulgaria dopustit v roce 2016, když uzavřely smlouvu se společností Fast Pay, která poskytuje platební služby. Firmy se však rozhodly smlouvu vypovědět a Fast Pay tak byla donucena k přejednání kontraktu. „Nakonec Fast Pay souhlasila s poskytováním služeb pro společnosti ČEZ, aniž by realizovala jakýkoli zisk, aby si udržela své klienty,“ uvádí SeeNews s tím, že Fast Pay ve stížnosti uvedla, že by v případě neuzavření dohody ztratila velkou část zákazníků. Zneužití postavení na trhu ČEZ rozhodně odmítá. „Naše společnosti v Bulharsku postupují striktně v souladu s místní i evropskou legislativou, včetně antimonopolního práva,“ říká mluvčí ČEZ Alice Horáková a dodává: „Rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu je pro nás překvapením, protože ve stejné kauze s totožným subjektem již jednou úřad došel k závěru, že ČEZ nepochybil.“ Energetický kolos se nyní s rozhodnutím detailně seznámí. „Nicméně s velkou pravděpodobností se proti němu odvoláme,“ uvádí Horáková. S bulharskými úřady ČEZ bojuje již roky. Vyústilo to dokonce v arbitráž, kterou skupina ČEZ vede u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) ve Washingtonu. Jde v ní o stovky milionů eur. K ICSID podal ČEZ žalobu v červenci 2016. Ve sporu si energetický kolos stěžuje na zásahy bulharských institucí, které poškodily podnikání skupiny v Bulharsku. Skupině ČEZ se ostatně dlouhodobě nelíbí úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny. „U regulačních výnosů se dají najít věci, které poškodily energetické prostředí. Nějakou šanci určitě mají,“ komentoval arbitráž již dříve hlavní analytik České spořitelny Petr Bártek. S bulharskými úřady ČEZ bojuje již roky. Vyústilo to dokonce v arbitráž.

Valná hromada mimo zasedání písemnou formou schvaluje rozdělení zisku společnosti ve výši 26.534.024,27 Kč po zdanění za rok 2019 tak, že částka 26.534.024,27 Kč bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let.

Divi nebude, možná v 3Q pokud se nezhorší situace.Viz https://www.youtube.com/watch?v=rQis_9ji9Ac&feature=youtu.beale je to spatne slyset

Obuvnický výrobce Prabos ze Slavičína zavřel svoji menší výrobnu na Ukrajině. „V Česku s výjimkou toho, že jsme měli týden dovolenou kvůli ošetřovnému, vyrábíme. Očekává se ale propad zaměstnanosti a s tím související poptávka po pracovních botách, což by se nás dotklo,“ řekl spolumajitel firmy Jaroslav Palát

České spořitelně loni vzrostl čistý zisk meziročně o 15,5 procenta na 17,7 miliardy korun. Provozní zisk banka zvýšila o 8,6 procenta na 22,5 miliardy korun. Neauditované konsolidované výsledky dnes spořitelna zveřejnila na svém webu. Provozní zisk vzrostl i mateřské skupině Erste Group.Čistý úrokový výnos spořitelny za loňský rok vzrostl v porovnání s rokem 2018 o 8,8 procenta na 30,3 miliardy Kč. „Růst byl způsoben rostoucími klientskými úvěrovými obchody a vklady a zvyšováním úrokových sazeb Českou národní bankou během let 2018 a 2019,“ uvedla spořitelna v tiskové zprávě.Čistá úroková marže naproti tomu meziročně mírně klesla z 2,17 na 2,12 procenta. Pokles byl podle spořitelny způsoben vysokým objemem nízkoúročených obchodů s ČNB a pokračujícím konkurenčním tlakem na bankovním trhu.Čistý výnos z poplatků a provizí loni banka navýšila meziročně o 0,6 procenta na 8,6 miliardy korun. Mírný růst byl poháněn příjmy ze správy finančního majetku, služeb depozitáře, pojištění a karetních transakcí. Čistý zisk z obchodních operací vzrostl o 24,2 procenta na 2,7 miliardy Kč.

Protože je článek dlouhý bude měsíc k přečtení tady:leteckaposta.cz/101339371

Investiční skupina Kaprain se stala druhým největším akcionářem chemičky Spolchemie v Ústí nad Labem. Ovládá ji dravý byznysmen Karel Pražák, který je se svou společností AB – Credit nejvýznamnějším věřitelem podniku, jejž dlouhé roky sužovalo vysoké zadlužení. Pražák získal ve Spolchemii zhruba devatenáctiprocentní podíl. Největším akcionářem chemičky zůstává společnost Via Chem Group s podílem mírně nad 33 procenty. Obsazení dozorčí rady „Skupina Kaprain postupně koupila podíly od minoritních akcionářů. Všechny nákupy financovala z vlastních zdrojů. Ke kapitalizaci pohledávek nedošlo,“ uvedl mediální zástupce Kaprainu Ondřej Pechar. Otázku deníku E15 týkající se případného dalšího zvyšování podílu či možné přeměny Pražákových pohledávek na akcie Spolchemie nechal bez odpovědi. Nový akcionář již dosadil své lidi do dozorčí rady Spolchemie. Místopředsedkyní se stala generální ředitelka skupiny Kaprain Romana Benešová. Dalším nováčkem v dozorčí radě je Jaromír Štantejský, šéf Pražákova AB – Creditu. Zástupce Kaprainu se objevil také v představenstvu Spolchemie. Jeho novým místopředsedou je finanční ředitel Kaprainu Jiří Medřický. Exmanažer z PPF Pro skupinu Kaprain, která investuje Pražákův majetek, je to další významná investice v krátké době. Fond spravuje outlet Premium Outlet Prague Airport u ruzyňského letiště. Od této sezony je také majitelem hokejové Sparty Praha. Pražák v minulosti působil jako top manažer v projektech skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. V čele dozorčí rady Spolchemie zůstává podnikatel Petr Sisák, do jehož sféry vlivu podnik patřil. Jeho povinností je odstoupit z dozorčího orgánu poté, co skončí úvěrová restrukturalizace podniku. Stanovuje to smlouva o výkonu funkce v dozorčí radě mezi Spolchemií a Sisákem. Lichtenštejnská stopa Důležité změny se letos odehrály i ve Via Chemu, jehož vlastníkem byla ještě počátkem roku společnost Euro Capital Alliance registrovaná na Britských Panenských ostrovech. V rámci restrukturalizace Via Chemu, který celé roky procházel složitým insolvenčním řízením, se část věřitelů rozhodla přeměnit své pohledávky na akcie. Rozdrobila se tak akcionářská struktura. Ovládající osobou se stala lichtenšejnská společnost Largo Consulting Anstalt. Výroční zpráva Spolchemie uvádí, že podíl žádného z akcionářů Larga Consulting nepřesahuje dvacet procent. Není zřejmé, zda k nim patří Sisák. Podnikatele se kontaktovat nepodařilo. 20.11.2019 E15

Nejlepšího hospodářského výsledku za posledních deset let dosáhl loni ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu alias Spolchemie. Čistý konsolidovaný zisk chemičky dosáhl 291 milionů korun. Hrubý provozní zisk se meziročně ztrojnásobil na 928 milionů korun. Dluhy z minulosti „Podařilo se to díky vysokému vytížení kapacit nové ekologické membránové elektrolýzy spuštěné v roce 2017. K pozitivním výsledkům také přispěly vysoké objemy a příznivé marže v oblasti prodeje epoxidových pryskyřic,“ řekl mediální zástupce Spolchemie Jan Charvát. Tržby podniku se meziročně zvýšily o třicet procent na 6,3 miliardy korun. Spolchemie v minulých letech investovala více než pět miliard korun mimo jiné do technologie sloužící k výrobě hydroxidu draselného a sodného. Silná poptávka po hydroxidech vynesla podnik v tomto segmentu na pozici jedničky ve střední a východní Evropě. Firmu však v minulých letech trápilo vysoké zadlužení a opakující se prodělky. Za posledních devět let byla v plusu jen čtyřikrát a kumulovaná ztráta přesahuje miliardu korun. Nynější situaci si pochvalují odbory. „Prošli jsme těžkým obdobím, ale nejtěžší krize je za námi,“ uvedla šéfk a podnikových odborů Růžena Pečená. Mzdy se podle ní za rok dvakrát zvedly o stovky korun, což představuje zhruba sedmiprocentní růst. Očekávaný pokles „Pro letošek plánujeme průměrně stejně vysoké vytížení výrobních kapacit jako loni. Nicméně na trhu zejména epoxidových pryskyřic očekáváme korekce marží směrem dolů, což letošní vývoj potvrzuje. Pro rok 2019 předpokládáme hrubý provozní zisk kolem 650 milionů korun,“ doplnil mluvčí firmy Charvát. Největším akcionářem podniku je Via Chem Group s podílem mírně nad 33 procenty. Ještě na začátku roku byla vlastníkem Via Chemu společnost Euro Capital Alliance registrovaná na Britských Panenských ostrovech.

České spořitelně, největší tuzemské bance podle počtu klientů, vzrostl v pololetí konsolidovaný čistý zisk meziročně o 10,5 procenta na 8,7 miliardy korun. Provozní zisk stoupl ještě výrazněji, a to o 19,5 procenta na 11,3 miliardy korun. Podíl na nárůstu provozního zisku měl čistý úrokový výnos v souvislosti s rostoucími úvěrovými obchody a nárůstem úrokových sazeb, uvedla banka. Čistý úrokový výnos, nejdůležitější složka provozních výnosů, meziročně vzrostl o 11,5 procenta na 14,7 miliardy korun.„Ve výborných výsledcích se odráží stále silná domácí ekonomika a rostoucí spotřeba domácností. Ve firemním úvěrování jsme potvrdili pozici lídra trhu a jsme jedničkou také na trhu podílových fondů,“ uvedl předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon. Úvěry domácnostem stouply o 7,2 procenta na 394,2 miliardy korun, a to především díky hypotékám fyzickým osobám, úvěrům malým podnikům a spotřebitelským úvěrům. Česká spořitelna je největší bankou v Česku podle počtu klientů, kterých měla ke konci letošního pololetí 4,6 milionu.Vlastníkem České spořitelny je rakouská finanční skupina Erste Group Bank, která je klíčovým hráčem na bankovním trhu střední a východní Evropy. Erste Bank v pololetí klesl zisk na na 731,9 milionu eur (18,8 miliardy Kč) ze 774,3 milionu eur před rokem.

Tuzemské bankovnictví zažilo úspěšné první čtvrtletí roku. Kvarteto největších tuzemských bank, Česká spořitelna, ČSOB, Ko mer ční banka a UniCredit Bank ČR a SR, vydělalo 13,9 miliardy korun, meziročně o šest procent více. Finančním domům podle expertů nahrávají kroky centrální banky. „Bankám v posledních více než dvou letech nebývale přeje měnová politika ČNB. Ta jim nejprve umožnila vydělat ukončením kurzového závazku v dubnu 2017. Banky profi tovaly ze zprostředkování spekulace na posílení koruny po ukončení závazku. To zajišťovaly zahraničním subjektům, které na zhodnocení koruny ve velkém sázely,“ uvedl analytik Czech Fund Lukáš Kovanda. ČNB po ukončení závazku zejména loni dramaticky zvyšovala základní úrokovou sazbu. V EU tak dnes mají vyšší základní sazbu jen Rumunsko a Chorvatsko. S růstem základní sazby bankám zpravidla rostou čisté úrokové výnosy, což je případ ČSOB. Čistý zisk skupiny ČSOB stoupl o pětinu na 4,8 miliardy korun. Důvodem nárůstu je podle banky vyšší čistý úrokový výnos, jednorázový zisk z prodeje ČSOB Asset Management a vypořádání právního sporu z minulosti. Celkový objem aktiv pod správou skupiny vzrostl meziročně o desetinu na 223,5 miliardy korun. Komerční bance vzrostl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 5,9 procenta na 3,2 miliardy korun. „Finanční výsledky potvrdily pozitivní linii celkových výnosů, a to především díky čistým úrokovým výnosům,“ zhodnotil výsledky šéf KB Jan Juchelka. České spořitelně klesl čistý zisk meziročně o 3,1 procenta na 3,9 miliardy korun. Provozní zisk ale stoupl o 11,2 pro -centa na 5,4 miliardy korun. Banka poskytla více úvěrů, rostl i objem hypoték. Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk osmdesát milionů eur, tedy dvě miliardy korun, což představuje meziroční růst o 3,4 procenta. Nejvyššího výnosu dosáhla v prvním čtvrtletí skupina ČSOB. Její čistý zisk stoupl o pětinu na 4,8 miliardy korun

Co je GDPR?Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (angl. General Data Protection Regulation neboli GDPR) je nová revoluční legislativa EU, která výrazně zvyšuje ochranu osobních dat občanů. Byl bych nerad, aby mi pak nějakej migrant běhal s moji falešnou občankou po Evropě. Akci byly vydány v ČR a tak také tady by měly býtvyplaceny. U AAA to taky šlo a byly taky z NL.

Doporučený dopis bys měl spíš adresovat Policii ČR, Odboru hosp.kriminality.Nebo ještě lépe oslovit URNu

https://www.penize.cz/burza-cennych-papiru-praha/403718-smutny-cesky-rekord-nejnudnejsi-burza-na-svete

Česká spořitelna vykázala k 31. prosinci 2018 neauditovaný konsolidovaný čistý zisk počítaný podle mezinárodních standardů pro finanční výkaznictví (IFRS) ve výši 15,4 mld. Kč. Čistý zisk za rok 2017 činil 14,6 mld. Kč. V meziročním porovnání se tak čistý zisk zvýšil o 5,1 %. Ještě výraznější nárůst zaznamenal provozní zisk, který se díky výrazně rostoucím úrokovým výnosům a stabilním nákladům zvýšil o 9,3 % na 20,8 mld. Kč.

https://byznys.ihned.cz/c1-66316750-ceska-sporitelna-vyhrava-soutez-nej-banka-roku-2018-prvni-misto-ziskala-kvuli-rozsahu-sluzeb-a-kvalite-hospodareni-druhe-misto-obsadily-csob-a-moneta

Kam jsme za sto let došli ve srovnání se zemí, od níž jsme se odtrhli. Středně velká země ve středu Evropy, jejíž historii a dnes zvlášť ekonomiku silně ovlivňuje sousedství s Německem, hodně staví na bohaté historii, krásném hlavním městě, přírodě a turistice. Rakousko má s Českem společného mnohem víc než téměř čtyři století společného státu, který zanikl před sto lety. V době končící světové války se proslavil Havlíčkův verš s ozvěnou, která na otázku „Jak je ti, Rakousko?“ odpovídala popravdě – „ouzko, ouzko“. Platilo to nejen na poli válečném, ale i ekonomickém. Bez průmyslových českých zemí, lidnatého Uherska a vzpouzejících se jižních Slovanů zbyl z někdejší monarchie jen pahýl. S výjimkou kosmopolitní a na nový stát lehce naddimenzované Vídně zůstala převážně zemědělská země, izolovaná od nových sousedů novými hranicemi. Nezaměstnanost dosahovala až 50 procent a musela si od Československa půjčit výměnou za ústupky při vyrovnání hranic. Oproti tomu naše vlast se vyhoupla do top 10 ekonomicky nejúspěšnějších zemí světa. Přesto se v druhé polovině minulého století stalo právě Rakousko a jeho životní úroveň naším nedostižným vzorem. Na tomto místě se sluší, aby autor přiznal svůj možná až příliš pozitivní vztah k sousední zemi, kde žila a žije část jeho příbuzenstva, s jehož hlavním městem bylo spjato několik generací jeho předků, jeho pradědeček získal dobré vzdělání v Klagenfurtu a babička narozená v roce 1915 – byť Češka – mluvila coby prvním jazykem rakouskou němčinou. S tím na mysli se pak můžeme ptát, co se stalo, že i přes všechny podobnosti mají dnes Rakušané dle Světové banky šesté nejvyšší HDP na hlavu v Evropě, 15. na světě a my jsme o 19 příček níž. Jistě, máme se líp než před sto lety, ale proč ne jako v Rakousku? 11. září 2001 První odpověď se samozřejmě nabízí – jednačtyřicet let povinného pošetilého budování socialismu za železnou oponou, kdy nás bratrsky vykořisťovali ruští osvoboditelé a okupanti. Jenže od sametové revoluce uplynou napřesrok už tři dekády a výmluva na komunisty přestává na takový odstup od nejbližšího souseda stačit. Co tedy mají, co my ne? Ilustrativní příklad je Česká spořitelna, která koncem milénia zvažovala, že koupí tehdy relativně menší Erste Bank a přes ni expanduje na západní trhy. Nakonec to dopadlo opačně, protože čeští politici odvážný, byť reálný plán zatrhli. Původně malá rakouská banka z vídeňského předměstí pak koupila největší český finanční ústav a Erste je i díky tomu dnes jednou z největších skupin v Evropě. Což není nic proti ní, právě naopak – na rozdíl od nás prokázali Rakušané skvělé strategické myšlení. Legendární je pak příběh Miroslava Macka, tehdejšího místopředsedy smluvněopoziční ODS, který musel rezignovat poté, co se provalilo, že za deset milionů lobboval právě ve prospěch rakouského kupce. Vše ovšem zahalily trosky newyorských dvojčat, protože Mackova aféra se objevila v médiích 11. září 2011. Právě dědictví lidí, kteří dali přednost krátkozrakým zištným motivům a jednali ve prospěch cizího kapitálu na úkor vlastní země, je to, co máme v Česku a co nemají v Rakousku. Co naopak mají oni a my ne, je silný domácí kapitál, především ten finanční. Krom Erste patří k největším rakouským firmám Raiffeisenbank a Volksbank, či pojišťovny VIG a Uniqua.

Společný projekt rakouského studia Baumschlager Eberle a pražské kanceláře Pavel Hnilička architekti zvítězil v soutěži na kampus České spořitelny. Smlouva ale zatím podepsaná není. Patrně největší letošní architektonická soutěž v Evropě má svého vítěze. Stal se jím návrh nového sídla České spořitelny na pražském Smíchově, který vytvořilo rakouské studio Baumschlager Eberle spolu s tuzemskou projekční kanceláří Pavel Hnilička Architekti. Deníku E15 to potvrdil Leoš Anderle, výkonný ředitel developera Sekyra Group, který projekt chystá. Smlouva s vítěznými architekty však zatím podepsaná není. Banka se proto dosud k tendru nevyjádřila. „Výsledky architektonické soutěže na nový kampus České spořitelny ještě nemůžeme oficiálně komentovat. Jednání s architekty stále pokračují a pokračuje i příprava studie celého území Smíchov jih,“ uvedl František Bouc z tiskového centra České spořitelny. Sdílnější nebyli ani projektanti. „Probíhají obchodní jednání a do jejich ukončení nesmíme informace poskytovat,“ sdělil architekt Hnilička. Do soutěže se přihlásilo 166 studií. V průběhu několika kol porota v čele s architektem Petrem Hlaváčkem vybrala v červnu tři finalisty. Kromě vítězného projektu to bylo ještě švédské studio Tham Videgard Arkitekter a Kleihues + Kleihues z Německa. „Byla to asi historicky největší architektonická soutěž v České republice. A největší letošní soutěž v Evropě,“ řekl ředitel Sekyra Group Anderle. Česká spořitelna si dá novou centrálu postavit po vídeňském vzoru mateřské skupiny Erste. Obdobně počítá s tím, že areál bude sloužit i veřejnosti. Banka dosud sídlí ve starších budovách například kolem stanice metra Budějovická. „Věřím, že se nový kampus stane komunitním centrem obyvatel Smíchova i Pražanů, v němž budou moci zažít třeba zajímavou výstavu či koncert. Velkou inspirací je pro nás vídeňská centrála Erste, která je přirozenou součástí komunitního života ve Vídni,“ uvedl již dříve generální ředitel banky Tomáš Salomon. Pokud příprava projektu poběží hladce, začne se v lokalitě v blízkosti smíchovského nádraží stavět v roce 2021. Hotovo má být o dva roky později.

Pro někoho určitě "Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše", protože v ČR je možné všechno. V Rakousku by si takovejto ostudnej akt ERSTE BANK nedovolila. Vlastně ani nikde po světě by takovéto vyvlastnění jen tak neprošlo. A pak, soudy u nás trvají neskutečně dlouho a jak známo Spravedlivost má oči zavázané.

A to si ještě na nás zaplatili JUDr. Tomáše Sokola. Minoritáři neměli sebemenší šanci s výsledkem VH cokoli udělat. Poměr (nebo spíš nepoměr) počtu akcií byl znám již dávno, takže každé hlasování bylo jednoduše zbytečné. Přesto trvání VH od 10 h do 17.15 h o něčem svědčí. Jak vedení ČS tak i zástupce Erste (na většinu otázek neodpovídal, že prý není kompetentní) si museli vyslechnout mnoho nepříjemných otázek, řadu protestů a oprávněných požadavků na nekorektnost svolání VH a především na navrženou (posléze schválenou) nestydatě nízkou cenu akcie protiplnění. Další "Rodinné stříbro" se tak kompletně stěhuje mimo republiku, včetně jeho miliardových zisků. Česká spořitelna už není česká , už je 100% rakouská a každý klient, který do ní vstoupí by si měl uvědomit , že něco nazývat českým, když je to "ECHT" rakouské, je naprostá lež a proto já ČS přestávám věřit.Protože kdo lže, ten i k....

České spořitelně čistý zisk meziročně stoupl o 2,6 procenta na 7,9 miliardy korun, UniCredit Bank v ČR a na Slovensku se zisk zvýšil o sedm procent na 4,3 miliardy korun. Monetě ale klesl o 3,4 procenta na 2,1 miliardy korun, Komerční bance o 12,4 procenta na 6,9 miliardy korun, Raiffeisenbank o čtyři procenta na 1,65 miliardy korun a ČSOB o dvacet procent na 7,5 miliardy korun.

Představenstvo společnosti Česká spořitelna, a.s.svolává Ř Á D N O U V A L N O U H R O M A D U,která se bude konat ve středu dne 3. října 2018 od 10.00 hod.,v sídle Společnosti na adrese Olbrachtova 1929/62, Praha 4, 1. patro, salonek č. 1Přijďte si poslechnout,jak se z České spořitelny stane rakouská.https://www.csas.cz/cs/dokumenty-ke-stazeni#/992/Valna-hromada-3.-10.-2018--Nuceny-prechod-akcii

České spořitelně čistý zisk meziročně stoupl o 2,6 procenta na 7,9 miliardy korun, UniCredit Bank v ČR a na Slovensku se zisk zvýšil o sedm procent na 4,3 miliardy korun. Monetě ale klesl o 3,4 procenta na 2,1 miliardy korun, Komerční bance o 12,4 procenta na 6,9 miliardy korun, Raiffeisenbank o čtyři procenta na 1,65 miliardy korun a ČSOB o dvacet procent na 7,5 miliardy korun.

https://www.prehledjednani.cz/soud/vrchni-soud-olomouc.html

Velký hit posledních měsíců, takzvané necigarety, jak nový zdroj nikotinu tituluje výrobce Philip Morris, má údajně dvě výhody. Při nízké teplotě spalování tabáku nevznikají toxické spaliny a zadruhé „necigarety“ nepodléhají spotřební dani. O druhý z benefitů ale od ledna zřejmě přijdou. Poslanci začnou tento týden jednat o vládním návrhu na zdanění výrobků, jako je IQOS od firmy Philip Morris. Ministerstvo financí navrhlo zatížit tabákové náplně do nich stejně jako řezaný tabák určený ke kouření, tedy sazbou 2,236 koruny za gram. Krabička dvaceti náplní se už nyní prodává za zhruba 100 korun, což je víc než průměrná cena klasických cigaret na českém trhu, po zdanění ještě podraží. Stále však bude spotřební daň z nich činit asi jen čtvrtinu oproti zatížení běžných cigaret. Výrobce nový zákon jistě nezastaví, na český trh směřuje po firmě Philip Morris s podobným výrobkem i světová dvojka British American Tobacco. Podíl „necigaret“ na celkové spotřebě tabáku postupně roste. I když k Japonsku, kde činí 15,5 procenta, je ještě daleko, nyní u nás už přesahuje tři procenta. Výnos nové berně nebude pro stát zásadní. Loni vybral na dani z tabákových výrobků přes 56 miliard korun, inkaso z „necigaret“ má příští rok činit 68 milionů a v dalším roce pak 150 milionů.

leteckaposta.cz/505446463

Matky českých telekomů si letos přišly téměř na deset miliard korun. Největším telefonním operátorům v Česku se daří, jejich matky si letos na dividendách stáhly téměř deset miliard korun. Největší balík, 5,3 miliardy, bral nejbohatší muž Česka Petr Kellner díky rozhodujícímu podílu jeho finanční skupiny PPF v operátorovi O2. Druhou nejvyšší dividendu si odnesl německý gigant Deutsche Telecom z kasy své české dcery T-Mobile. Celkem si dal vyplatit téměř 4,4 miliardy korun, zhruba o tři sta milionů méně než před rokem. Česká trojka Vodafone naopak své matce už několik let neodvádí ani korunu. „O nevyplacení zisku v minulých letech rozhodl akcionář, aby podpořil investice Vodafonu na českém trhu a rozvoj jeho služeb,“ uvádí mluvčí Vodafonu Ivana Vejvodová. „Hlavním důvodem pro stále relativně solidně vynášející byznys operátorů v Česku je nepochybně nedostatečně konkurenční prostředí. Přece jen trojka podobně velkých hráčů nemá potřebu s někým soupeřit a zahajovat cenovou válku,“ vysvětluje analytik Komerční banky Jiří Kostka. Operátoři podle něho těží z extrémního nárůstu popularity mobilního internetu. „I ten patří mezi ty dražší v Evropě a opět chybějí konkurenční tlaky na cenu,“ dodává Kostka. O byznys na českém trhu se prakticky dělí jen T-Mobile a O2, obě společnosti dohromady generují takřka devadesát procent zisků trojky největších. „Dividendu jsme naposledy vypláceli ve fiskálním roce 2012/2013,“ říká Adriana Dergam, mluvčí české trojky Vodafonu. Kellnerova PPF si navíc krom zisku z O2 vydatně přilepšila i ze své servisně-telekomunikační dcery Cetin, z loňského zisku tak inkasovala 2,7 miliardy korun. Dividendové žně by mohl zmařit nástup nového hráče. „Mezi klíčová rizika pro budoucí pozici operátorů na českém trhu lze zařadit potenciální příchod čtvrtého hráče, a to v návaznosti na aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G,“ zdůrazňuje analytik České spořitelny Jan Šumbera. Aukce kmitočtů pro mobilní sítě 5G v pásmu 700 MHz, které se uvolní přechodem na televizní standard DVB-T2, by mohla podle Českého telekomunikačního úřadu začít ve druhém pololetí příštího roku. Do byznysu by pak nový hráč zřejmě zasáhl v roce 2020. Rozhodující podíl v operátorovi O2 letos Kellnerově PPF zajistil dividendu 5,3 miliardy korun.

Na VH by bylo vhodné dát návrh na přejmenování "České spořitelny" na "Rakouskou spořitelnu", případně na "Östereichisch Sparkasse" neboť už vůbec nebude česká(snad jen, že tam budou dělat Češi)a její název by tak mohl být považován za nekalou reklamu, protože český klient raději půjde do "České spořitelny" než do rakouské i když bude "Česká spořitelna" 100% rakouská.

Pan analytik Křikava z Fio banky asi nevi, že ČS má na svém účtu, dle účetní uzávěrky ze 31.12.2017 přes 97 miliard Kč nerozděleného zisku, což je víc jak 640 Kč na 1 akcii. Jinak by nemohl psát, že cena 1328 Kč je přiměřená. Možná, že by byla, kdyby ČS vyplatila mimořádnou dividendu alespoň 600 Kč / 1ak. Jednání Erste tak navazuje na další "lup za denního světla" pro minoritní akcionáře české burzy. Po Třineckých železárnách, Arceloru, AAA, Cetinu a dalších a dalších, naposledy Unipetrolu, se tak může schylovat k další žalobě za neadekvatní výkupní cenu akcie.

Hosp. výsledky za rok 2017 budou snad zveřejněny na stránkách společnosti v průběhu září. Představenstvo společnosti zatím nerozhodlo o termínu konání valné hromady.

Věřitelé Via Chem Group schválili reorganizační plán, který počítá s finanční injekcí miliardáře Karla Pražáka. Státní zastupitelství se plán pokouší sestřelit kvůli údajným insolvenčním čachrům. Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích se snaží zvrátit průběh insolvenčního řízení se skupinou Via Chem. Krajskému soudu navrhuje, aby místo reorganizace spadla firma do konkurzu. Státní zástupkyně tvrdí, že reorganizace má za cíl znevýhodnit věřitele. Firma i drtivá většina věřitelů to odmítají. V případu Via Chem čelí kvůli insolvenčním manipulacím obvinění 14 lidí včetně samotné firmy. Via Chem Group patří do okruhu byznysmena Petra Sisáka. Dluhopisy skupiny v minulosti přes firmu Key Investments koupilo mimo jiné několik pražských městských částí. Kvůli nevydařené investici přišly o stovky milionů korun. „Krajské státní zastupitelství doložilo konkrétní skutečnosti, které dokládají nepoctivý záměr dlužníka,“ řekla na čtvrteční schůzi věřitelů skupiny státní zástupkyně Michaela Hojdarová. Státní zástupkyně mimo jiné tvrdí, že věřitelský výbor ovládají firmy a osoby napojené na Via Chem. Navíc podle Hojdarové není co reorganizovat, protože holding nic reálného nevlastní. Nejcenějším majetkem Via Chem Group je v současnosti třetinový podíl v ústecké chemičce Spolchemie. Jeho hodnota má být kolem čtvrt miliardy korun. Via Chem přitom věřitelům dluží kolem dvou miliard. Skupina Via Chem s tvrzeními státního zastupitelství nesouhlasí. „Reorganizačním plánem a celým jednáním dlužník prokázal, že chce věřitele maximálně uspokojit,“ uvedl před soudem advokát skupiny Michal Strnad. Via Chem má podle reorganizačního plánu zachránit kapitálová injekce od společnosti AB-Credit finančníka Karla Pražáka. Nabízí půjčku několik set milionů korun a odkup čtvrtmiliardové pohledávky vůči Spolchemii. Této chemičce již přitom Pražák půjčuje i přímo. V případě schválení reorganizačního plánu mohou věřitelé dostat polovinu svých pohledávek. Nebo se mohou rozhodnout pro kapitalizaci pohledávek a získat podíl ve Via Chem Group. Na aktuální schůzi pro tento plán hlasovala drtivá většina věřitelů. Vyhráno ale ještě nemají. „Reorganizační plán musí ještě schválit soud. Jeho rozhodnutí lze očekávat do několika týdnů,“ komentoval insolvenční procesy právník Bystrík Bugan z advokátní kanceláře Bugan Legal. Českobudějovický krajský soudce Miroslav Veselý označil souhlas věřitelů s reorganizačním plánem jen za jeden z předpokladů, aby plánu mohl dát zelenou také soud. Bude se mimo jiné muset vypořádat s námitkami státní zástupkyně.

Na pozvání generálního ředitele akciové společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem (Spolchemie) Daniela Tamchyny se hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM) seznámil s nejmodernější výrobou chloru a hydroxidů v provozu membránové elektrolýzy. "Spolchemii vnímám jako firmu s dlouhou a bohatou tradicí, která byla a je významným partnerem pro krajské město. Dobrou zprávou také je, že firma prošla rozsáhlou modernizací, která přinesla snižování dopadů na životní prostředí a nové technologie s sebou nesou i nové bezpečnostní standardy. Vítám také spolupráci chemičky s vysokými školami, což ve svém výsledku posílí strategii firmy v oblasti výzkumu, vývoje a inovací," zhodnotil postavení Spolchemie hejtman Bubeníček. Při prohlídce areálu chemičky měl hejtman možnost přesvědčit se i o sanaci starých ekologických zátěží a zejména si se zájmem prohlédl provoz membránové elektrolýzy, která nahradila amalgámovou technologii používající v minulosti rtuť. Spolchemie ji vybudovala v posledních letech nákladem dvě miliardy korun za použití čínské technologie. "Nový moderní provoz významně snížil ekologická rizika a představuje první článek vertikálně orientovaného výrobního řetězce, na jehož konci je výroba epoxidových pryskyřic," uvedl při setkání Tamchyna. Ten společně s finančním ředitelem Jaromírem Floriánem, výrobním ředitelem Janem Dlouhým a manažerem rozvoje Anorganika Pavlem Kubíčkem podrobně hejtmanovi představil historii, současnost i vize Spolchemie, která byla v Ústí nad Labem založena v roce 1856 a je nejstarším chemickým podnikem v Evropě. Nová membránová elektrolýza zpracuje ročně takové množství chloridu sodného, které představuje dvouletou spotřebu kuchyňské soli v celé ČR. Členové vedení hejtmanovi představili firmu jako významného zaměstnavatele a význačného exportéra. Spolchemie má dnes 820 zaměstnanců a mzdy v roce 2017-2018 vzrostly u dělnických profesí o 19 procent a u technických profesí o 14 procent. Své výrobky vyváží do 80 zemí všech kontinentů. Od roku 2000 bylo 90 procent technologií modernizováno a nově vybudováno. Firma na tuto modernizaci vynaložila přibližně pět miliard korun. 30.7.2018 Haló noviny