Příspěvky nebo odpovědi uživatele Zbysek ze Zdisral

Taxe mi nakoupilo, tedy šup dolů.

Něco neotřelejšího tam nemáš?

Jo, taky jsem si zadal pokyneček za 852.

Tady si to každý kupuje sám, broker je pouze prostředník s licencí.

To se dozvíme na závěr, zda má prodejce střelivo.

Jo, psychologická hranice je sviňa, taxem něco málo za 1050 nabral a za 1140 vypustil. Má gamblerská duše je uspokojena.....

No, jen jsem doufal, že mi osvětlíš svůj slovní obrat. Asi to neumíš Ty cenová skupino.

Co si mám představit pod pojmem" zadaný směr"? Něco jsi zadával? Nebo má směr ňákou směrovku? A co snměrovčata? Trošku moc neznámých....

Dnes je vybírání zisků.

Koukám, že okruh Tvých obdivovatelů vzrostl o dalšího troubu, který investoval dle Tvé příručky....

Špinavé a pomačkané krabice s mlékem? Pokuřující bezdomovce u vchodu do OC? Jste jak starý báby a návsi. Lůza holt kraluje.... Jak za bolševika.

Tak asi vydržím. 95 by to mělo překonat, pak je cesta ke kilu otevřená.

Seancí v řadě.... Chtěl jsem pár tisíc ks upustit, nikdo to za 94,50 nečapnul. Zítra pátek, to moc vzestupně nevidím.

Původně ministerstvo financí (MF) počítalo s více než 30miliardovým příjmem, v listopadu pak s jednotkami miliard, ale výsledek je nakonec jen v řádu stovek milionů. Od bank stát v loňském roce vybral na windfall tax pouhých 700 milionů korun.

Stát uvalil daň z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax, na energetické, petrochemické a těžební firmy a na šestici největších tuzemských bank: Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Monetu Money Bank a Raiffeisenbank.Uvalení windfall tax na banky stát zdůvodnil výrazným zvýšením úrokových sazeb, přičemž původně si sliboval, že vybere 33 miliard korun.Jenže potom, co banky začaly zveřejnovat své finanční výsledky za třetí čtvrtletí, začalo být jasné, že ve skutečnosti půjde o mnohem nižší částku. Šestice zmíněných bank vydělala za loňská tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč, což bylo meziročně o 1,3 miliardy méně.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) i jeho náměstek Marek Mora proto v polovině listopadu původní predikce výrazně snížili a tvrdili, že banky státu odvedou alespoň jednotky miliard. Nakonec to ale nebyla ani jedna miliarda. Ve čtvrtek při zveřejnění výsledku hospodaření státu za loňský rok vyšlo najevo, že konečný výsledek činí 700 milionů korun.

Vyšší úroky pro střadatele, nižší ziskyPředseda rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard (STAN) připustil, že nízký výběr z windfall tax je pro něj zklamáním. „Zisky bank se pokrátily zejména proto, že navýšily úroky pro střadatele, což je dobrá zpráva. Není důvodu, proč bychom se měli na banky hněvat,“ řekl v České televizi. Podobně se už dříve vyjadřoval i Stanjura.Podle analytika XTB Tomáše Cverny reflektuje nízký výběr na dani to, na co trh i některé banky již během loňska upozorňovaly. „Bankám v loňském roce klesl daňový základ pro windfall tax hlavně kvůli spotřebitelům, kteří přesouvali peníze do produktů peněžního trhu nesoucí vyšší výnos než běžné účty. Banky tomuto chování šly částečně naproti ponecháváním sazeb na vyšších úrovních, což se s prvním blížícím snížením sazeb ČNB změnilo,“ řekl Novinkám.Původní odhad ministerstva, které počítalo s výběrem ve výši 33 miliard, je však pro Cvernu těžce pochopitelný. „Ministerstvo pravděpodobně do jisté míry počítalo s růstem inflace v roce 2023 a s tím spojenou nutností více zvýšit úrokové sazby Českou národní bankou,“ dodal.Podle analytika společnosti Purple Trading Petra Lajska je pouhých 700 milionů překvapením, ačkoliv bylo od začátku jasné, že stát vybere málo. Jako hlavní důvod tak extrémně nízkého příjmu označil říjnové rozhodnutí ČNB. „Ta přestala komerčním bankám úročit povinné minimální rezervy v objemu stovek miliard korun. To bankám celkově snížilo zisk,“ řekl Novinkám.

Kromě již zmíněných vysokých úroků na spořících účtech pak hrálo podle něj roli i to, že banky mohly navýšit své náklady, například prostřednictvím odměn zaměstnancům.„Nezahrnutí roku 2022 do výběru windfall tak se tak může ukazovat jako chybné, banky totiž měly čas se na mimořádný výběr daní připravit a bylo vysoce pravděpodobné, že zahraniční matky budou chtít minimalizovat náklady na mimořádnou daň. Za rok 2022 by přitom mimořádné zdanění přineslo výrazně vyšší objem peněz. Je však otázkou, zda by prošlo u Ústavního soudu,“ dodal Lajsek.

Optimalizace na všechny způsobyNěkteří ekonomové, opozice, ale třeba i vládní Piráti už před zavedením windfall tax varovali, že banky nakonec odvedou nízké jednotky miliard, protože si pomohou daňovými optimalizacemi.Miliardy ročně odsávají nadnárodní korporace z Česka do ciziny třeba i skrze takzvané převodní ceny, kdy svým českým firmám prodávají zboží nebo poskytují poradenství a licence třeba v oblasti informačních technologií za účelově přemrštěné ceny.Banky loni také atakovaly rekordní výplatu dividend. Finální čísla ještě nejsou k dispozici, jen od loňského ledna do konce srpna ale podle údajů České národní banky poslaly svým zahraničním matkám skoro 76 miliard. Za celý rok 2022 to bylo jen o čtyři miliardy více.Na mimořádných daních stát loni vybral celkem 57,6 miliardy korun. Z windfall tax inkasoval 39,1 miliardy a na odvodu z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny 18,5 miliardy korun, uvedlo MF, které v srpnové predikci odhadovalo vyšší celkový příjem z obou daní, a to 64,5 miliardy. Ještě začátkem loňského roku byl odhad mnohem vyšší, když činil celkem 100 miliard.

Výroba elektřiny v České republice loni klesla meziročně o deset procent, celkově tuzemské elektrárny vyrobily 72 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Spolu s tím tak klesá i spotřeba. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. V celé EU výroba elektřiny v loňském roce klesla o 66 TWh.