Příspěvky nebo odpovědi uživatele Luboš

Známá poučka finančníků v oblasti úvěrů pohledávek a vymáhání praví, že dluh není problémem dlužníka, ale problémem věřitele. A protože tam nacpali američani finance s cílem rizikového zisku, není ani tak podivné, že nyní o ty zisky, spolu s těmi vloženými penězi přijdou. 

A protože se jedná o obchodní vztah, je to všem Číňanům, všem Američanům, Všem Evropanům vcelku šumák, protože oni tam svoje peníze nemají. 

Je nejvyšší čas přejmenovat Newyorskou burzu cenných papírů na Burzu bezcenných papírů. 

Na ty hochy v České republice s předraženou výstavbou to teprve čeká.

Poté, co jste globalizovali trh, politiku, obchod, zahraniční politiku, dopravu i přepravu komodit, divíte se, že nastávají dopady tohoto nastavení na ekonomiku, trh a energetiku, potažmo i ekologii. 

Do toho ještě vnášejí destabilizující prvky zájmové skupiny z USA, a ohřívají si svoji polívčičku, včetně zisků z dodávek a přepravy Němci. 

Přitom podle posledních informací je zásadní pro Českou republiku mít přebytky a k dispozici i záskoky za dodávky, (elektřina i plyn), a je zcela zřejmé, že dopady připravované zelené politiky jsou svými důsledky ne jen zásadní, ale i svým nedostatečným promyšlením co do dopadů na občany, i kritické. 

Vlády, banky, zahraniční obchodníci a velkopodnikatelé a bohatí tím dotčeni nebudou. 

Začíná soumrak neschopných realizátorů buržoasní demokracie. Ostatně, i habsburský dvůr se musel nejprve historickyx znemožnit, aby mohl být zaveden nový, rozumnější a spravedlivější řád. To je historický vývoj, dámy a pánové.  

Zdá se, že Adam Vojtěch trumfnul jak spisovatele Aloise Jiráska, tak i laického historika Františka Palackého, a také i největšího z komiků Bolka Polívku. Asi to bude tím náměstím.  

Ovšem jde o to, aby nám ten humor vydržel. 

Musí se vzít v potaz, že dřív seděli všichni na jedné chodbě, zakázu koordinoval HIP, řešily se vztahy a neprostupnost hmoty. Teď sedí po celé republice, každý to má na háku, jedou na cenu, a tím nemají na věc čas. Pak jsou problémy na stavbě. 

Na drhou stranu, na stavbě je řešilo vždy, ale za jejich účasti. A pokud byli v jednom baráku, přijel jeden a s promyšleným řešením. 

Nyní čučí do computeru a lepí tam předpřipavené obrázky z knihoven a "nějak" to propojují. Dřív se u práce myslelo. 

Architekti j asou na tom ještě líp, hůře jsou a tom stavební inženýři - projektanti (autorizovaní), vykořisťovaní jak architekty (mají generálně zakázku a přidělují objem i financ), stajně tak investorem (uděláš to za co nemíň, soutěžíme na cenu, a hlavně to má být včera), stejně tak i v případě dozorů investory (domak pohlídáš z projíždějícího autobusu, tak co by jsi chtěl) nebo developary (peníze mám, ale nedám, moje zisky jsou mi přednější než kvalita). Pak se Komory diví, že se jen formálně ošulí to, co se má dělat pořádně. 

Samostatnou kolonkou je Praha, kde bez známosti a úplatku ti nepodají ani formulář, ne to aby ti něco rozhodli. Nejsou tím vinný stavební předpisy, ale lidi. Na místech, v politice, v profesi. Všichni si zvykli na namaštěný krajíc ze dvou stran a vydělat jim na něj má ten, kdo pracuje hlavou a nese riziko. Pojem řízení rizik ? Přenášení svého podnikatelského rizika na osoby, které a) netuší, b)neumí, c) riskují, d) mají dobré právníky, e) je jim to jedno a po zaplacení je neuvidíte nikdy nic řešit. 

Tento stav se zde postupně budoval 30 let. Peníze nesmrdí + Nikdy proti svým. To je princip těch, kteří az to můžou.  

Kuriozita - ale realita, dokonce oznámeno na úřad, bez odezvy :

Návrh práce pro tři firmy, na plný úvazek na zodpovědné pozici identické jednateli, a 18.000Kč/m brutto, bez jakékoliv tarifní třídy a respektování odměňování ( práce odpovídala práci VŠ tar. tř. 11 - 14, s praxí 20 let, nezohledněno ). A to se ještě pokoušeli oné osobě zavést správní řízení kvůli odmítnutí pracovního místa. Vzdali to po pohrůžce, že se osoba obrátí na Inspekci práce a Evropský soudní dvůr v Haagu. 

To popisuji jen kvůli tomu, aby si "dělníci" nemysleli, že jsou "bílé límečky" za vodou. Nejsou, mnozí ne, obvykle ti slušní. A jak jsou draní manuláně pracující, zaměstnanci i "jednomužné firmy", také vím, je to hnus. 

Podporují se navzájem jen lumpové a mafiáni. Taková je realita.

Není se čemu divit, poskytnu zkušenost zjištěnou na relevantním příkladu. 

Osoba, která vystudovala VŠ před rokem 1989 a nastoupila do zaměstnání se setkala s novou praxí, kdy jej firma "prodala" jako absolventa do firmy, která na privatizaci trpeve čekala, aby splnila úkol prvního období zaměstnanosti. Následně kvůli peripetii (přichomýtnutí se k privatizaci a upozornění na zlodějinu) se dotyčný sám z firmy vzdálil a odešel pracovat jinam, protože byl odborně zdatný. Poté, co jej "přátelé" ODS vyšťourali, změnil angažmá i přes to, že to byla profese, kterou ve firmě neměl ani jeden z vedoucích, zůstal tam jeden technik se stejnou školou. Poté se tloukl po různých firmách a protože byl v oboru jistý, nedovolil, aby mu někdo škodil a svaloval na něj štráfy za jiné. Následně podnikal, věnoval se veřejné práci, získal odbornosti další, a začal více nahlížet pod pokličku mocných a šíbrů. Pak dělil podnikání s pečováním, protože to tak rodina potřebovala. V posledních letech utrpěl úraz a ukončil podnikání i péči, již nebyla třeba. A nyní je několik let na ÚP, kde se snaží přesvědčit úředníky že ví více, než je ve firmách potřebné. 

 Teď si přečetl podmínky důchodu a řekl : S tak mizerným zabezpečením na stáří to moh vzdát rovnou, práci mi stejně nedají, podmínky ve firmách jsou mizerie, státní vyhlídky nic moc, a nechat se buzerovat od nýmandů co neumí ani správně pojmenovat co v práci třeba se nemusím. A vykašlal se na to, na nárok na důchod mu zbývá udělat pár let. Raději si vezme co je jeho, a bude si žít skromně a trávit život tak, jak by důchodce měl. Perspektivu ztratil, práci mu nikdo x-let nenabídnul, objednávky nechodily - pracoval totiž neúplatně a poctivě. A tak se teď ptám, má toto společnost za potřebí ? 

Kam nás dovedli všichni ti pábitelé tržního hospodářství ?  

Je popsaný problém jeho problém, nebo spíše společnosti, která je takto přehlíživě nastavena ? 

Odpověď ať si každý učiní sám, ten člověk již nemá zájem nastavovat kůži tam, kde není s ním počítáno. Byl a je to veselý, přívětivý člověk, slušný, snaživý a nebylo mu v miulosti jedno co se zde děje, a je takový vždy do chvíle, než někdo vzpomene něco ze soudobých stavů společnosti. Na podobné diskuse má jen jednu odpověď, nelze ji zveřejnit.  

Ano, auto jsem si opravit uměl sám, dům jsem sice nepostavil sám, ale umím to, stříhání doma je nyní rozšířený sport v republice. Ano, šetřím, nevyhazuji peníze oknem, protože jich stejně jako většina občanů nemám nazbyt. Pokud to, že se takto chovám, nazýváte chytračením, já to nazávám reálnou nutností, kdy zklamal kapitalistický systém v tom, že se občanům bude dařit líp. 

Za poctivou službu, slušný výrobek, i za pěkný zážitek, jsem ochoten si i připlatit. Prostě aplikuji zákon nabídky a poptávky a vyhodnocení si ekonomických a dalších souvislostí podle vlastních kriterií. A vy tvrdíte, že je to špatně. Jste k smíchu i k pláči zároveň.

Já vám nic nenutím, jen zveřejňuji jeden názor.

Dříve jsem si do solidní restaurace ( tj. slušné, s dobrou kuchyní, kvalitní obsluhou, dobrým pivem a pěkným prostředím, ať levné či drahé ) zašel a rád si objednal i minutky, spaciality, poseděl, kávu vypil, pohovořil s obsluhou. Pokud ale nastává doba, kdy vlastník chce dohnat zisky tím, že osolí hosta, který tím ještě stále riskuje, tak na to mám svůj vlastní recept. Uvařím si svoji krmi sám, sám si ochutím, sám si naservíruji, sám si pochutnám a pak i umyji nádobí. A to nejen doma, ale i na cestách. Jde to. 

Postačuje malinký vařič, trocha surovin a hrnek, potřebná voda. 

A když se podívám na zoufalce, kteří chtějí za nudle sypané mákem a cukrem a přelité trochou tuku za talíř 95Kč i více, tak mi stojí ta to předvést na kousku kamenného soklu moje kulinářské umění. 

Posledně jsem měl zajímavou kombinaci ze španělska, v cenách centra Prahy cca 280Kč a více, vyšla mne za 56Kč i včetně paliva. 

Káva běžně cca 1,60Kč až 3,20Kč, presso. Nu, myslím, že kdyby to dělalo víc lidí, tak nás nenatáhnou.

Jinak mám ale gastro podníkání rád, a přeji poctivým dobrý start. 

A k té zprávě : Vždy platí, že na jakýkoliv proces musí být dva. Jeden který chce, druhý který se dá. Cílová inflace je cca 2%. Co je navíc, je pokus o zisk. 

Naprosto pochopitelná volba v čase, kdy USgovernment i státní pokladna mají zásadní problémy. Dané sazby jetště nejsou nikterak razatní změnou, u koncernů a velkých korporací se stejně uplatňují vysoké odečty a zvýhodnění, takže dobrá polovina odvedených financí od bohatých stejně zacirkuluje zpět do kasy původce platby. Nicméně, je to správný směr a lze díky němu zavést v čase, kdy Amerika má problémy se zdravotním zabezpečením bezprizorných, stejně jako sociálními podmínkami nejnižší třídy, alespoň základní náplň zdrojů pro uvedený účel. 

Na téma některých českých přispivatelů, kteří jsou zděšeni, pronásobte si úroveň rozhodného příjmu sazbou v Kč, a uvidíte, že to není nikterak zásadní rozdělení odpovědnosti v našich podmínkách. Měly by to problém někdy splnit i naše velké firmy. Takže názory o návratu socialismu jsou totálně blábolem. 

A stran našich pravicových zástupců - Biden je katolík ( podpora KDU-ČSL ), demokrat ( podpora socialistů i demokratů ), a ástupci neprivilegovanýc by se také jistě přidali s podporou. Nu, jaká je realita. Toť rozbor politických hodnot. 

Komu to ale bude vadit v USA nejvíc, je ale nasnadě. My takovým jistě přispějeme na cenách.

A k tématu jako podnikatelský subjekt. Od jistého stupně, když se daří, je vcelku sazba naprosto irelevantní, protože platba se odvíjí od objemu zisku, který je z objemu obratu ( chcete-li produkce a prodeje ). Naprosti tomu stejně irelevantní je pro podnikatele, který zisku nedostahuje, či je pod limitem. A těch mastodontů s příjmy nad X mega ročně je u fyzických osob jako šafránu, a právnické osoby jsou spíše v oboru bankovnictví, nebo vlastněny a účtovány jinde.  

Mladý pane, děkuji, velmi zdařilé dílko. Na tyto aspekty byli správci politiky v tomto státě upozorněni krátce po nástupu do funkcí, ale nebyl zájem slyšet, vidět a cítili jen reudé snahy. Pravdou je, že doháněbní na oválu dopadlo tak, že jim zase dýcháme na záda. Nu, vodění po poušti. 

Redislokace zisků je ovšem přesně to, čím platíme za pocit, že jsme za vodou. Pravda je taková, že nejme. Okap je nad námi. 

Na nucenou mobilitu, v případě, že by se jednalo o práci v Praze, Brně, Ostravě atd ( velkých městech ) by se mohl každý leda vybodnout. Nájem garsonky či 2+kk je na takových úrovních, že polovina společného výdělku půjde na nájem a energie, a celý zisk z prodeje práce jde do háje. Šťastnější tak-tak převedou nějaké peníze na stavebko nebo penzijní, a udrží účet v černých číslech. S rizikem, že při neustálém kolotoči vyhazovů ( a to mluvím nejen o profesích na ruce, ale i technických ) je hloupost něco podobného jen zkoušet. 

Hypoteční bubliny, developerské zisky, zaúvěrovanost majitelů, fixní náklady v čase virové nákazy, to vše je v protikladu s funkční ekonomikou. A bude asi ještě hůř. 

Je to velmi zajímavé a poučné čtení, jak vidno, dali si hodně záležet, Ale má to malý háček a drobnou vadu - na uvedeném linku ( odkazu ) vedoucí na stránky Minsterstva zdravotnictví se uvedený dokument v pdf nenchází a hlásí to chybu 404 - Sránka neexistuje. Takže věřit Kurzy.cz nebo ministrstvu ?  

Šíření chaosu prostřednictvím internetu má závažné dopady na důvěru v civilizaci. Co to takhle opravit ?