Tak jak je dnes nastaven sociální systém nemůže fungovat. Vytrhnout z příjmu státu část peněz a navíc pokud ta částka závisí na počtu lidí odvádějících do soc. systému je opravdu špatně. Pokud budou na důchodovém účtu chybět peníze, stejně se tam dosypou ze státního rozpočtu. Takže pokud by částka na důchody byla jako mandatorní výdaj státního rozpočtu vyšlo by to nastejno. Ale ani to by za chvíli státní rozpočet nezvládl. Domnívám se, že samotný důchod by měl sloužit k přežití, bohužel, to není ani dnes a pak by každý měl mít od doby co začne vydělávat soukromý důchodový účet na který by mu odcházelo z výplaty řekněme 1 000,- Kč (takové povinné spoření na důchod, stejně si dnes skoro každý spoří ve třetím pilíři) a ty byly investovány v podílových fondech, aby se zhodnocovaly. A pokud by měl pracující zájem, mohl by si spořit i více. Navíc dalších 1 000,- Kč by mu na účet odváděl i zaměstnavatel, aby se také na spoření na důchod zaměstnance podílel (stejně mnoho zaměstnavatelů již dnes zaměstnanci přispívá). Na tento účet by mohl zaměstnanec sáhnout až při odchodu do důchodu a peníze by mu byly vypláceny rentou. Za zhruba 45 let spoření a investování by tam měl pěknou sumu, která by mu dorovnávala nízký důchod. Jen na vkladech při úložce 2 000,- měsíčně by měl na účtu 1 080 000,- Kč a k tomu zhodnocení okolo 2 000 000,- Kč dohronady dá pěknou sumu. A když ji rozdělíte 25 lety co člověk v průměru stráví v důchodu, vyjde vám měsíční renta k důchodu ve výši 10 266,- Kč a když k tomu připočtete dnešní průměrný důchod 13 200,- Kč tak to už je docela pěkná suma k žití (vše je přpočítáno na dnešní peníze). Samozřejmě by investiční fondy museli být dostatečně ošetřeny (nízké poplatky, povinný zisk apod.) jako to je v jiných vyspělích státech kde to funguje (např. Švedsko).
Každopádně to chce radikální zásah do sociálního systému. Přehodnotit adresnost a výši vyplácených soc. dávek a samozřejmě hledat ve státním rozpočtu rezervy ve snižování režijních nákladů.
Vždyť jsme jen jedna velká domácnost a co si vyděláme to můžeme utratit. Vždyť když vám v domácím rozpočtu budou chybět nějaké peníze, také hned nepoletíte si do banky půjčit, ale především budete hledat kde ušetřit a co nemusíte mít, aby jste něco uspořili.
Spoléhat na to, že se stát o mě v důchodu postará je opravdu nerozumné. Otázkou zůstáva, zda je rozumné spoléhat na to, že stát udělá důchodovou reformu. Nejrozumější bude spoléhat sám na sebe.
