Strávit u jednoho zaměstnavatele více než dva roky je pro pětinu lidí nereálné - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Fluktuace zaměstnanců mezi firmami nebo jak píše pán "job-hopping" se v posledních 10 letech zněkolikanásobila. Je to z toho důvodu, že manageři po tzv. finanční krizi a následném velkém propouštění zneužili faktu, že zaměstnanci, kteří propuštění nebyli, měli strach o práci, a postupně vyšroubovali normy, tedy množství výrobků, které má zaměstnanec vyprodukovat za směnu, dvoj- i trojnásobně, to vše za méně peněz, než před krizí, jen málokdy více. V současnosti je zcela běžné, že na dvou strojích, na kterých před deseti lety vyráběli dva zaměstnanci celkem 2000 výrobků každý za 25.000 Kč netto/měs., dnes pracuje pouze jeden zaměstnanec a vyrábí 2500 i 3000 výrobků za 21.000 Kč netto/měs. Mzdovou úsporu + plus snížení nákladů na produkci jednoho výrobku si může každý spočítat sám. Zde se už nedá mluvit o poklesu produktivity práce, spíš bych to nazval pádem produktivity práce. Když se podíváte na průměrný věk zaměstnanců, zjistíte, že značně poklesl, protože starší ročníky už toto několikanásobné nyvýšení norem přestaly zvládat fyzicky, a co si budeme nalhávat, i psychicky. Onen job-hopping je z velké části způsobený tím, že lidé doufají, že někde najdou méně náročnou práci za důstojné peníze, v 99% případů ovšem marně, protože tento model převzaly všechny větší podniky v ČR. Dalším důvodem je zhoršení chování zaměstnavatelů vůči zaměstnancům. Chování, na které si člověk dřív netroufl ani pomyslet, je dnes zcela běžné. Osobně považuju v současnosti za největší zlo pracovní agentury, které se zaměstnanci zachází způsobem, který by byl ještě před deseti lety nemyslitelný - jedná se o výpovědi formou sms, držení "hotovostí", kdy musíte být na telefonu, kdyby si náhodou firma vzpomněla, že pro vás má práci, neustálé přemisťování, takže nelze domluvit sdílené dojíždění, aby člověk aspoň trochu ušetřil, a netransparentní, často nekompletní pracovní smlouvy. V cizině se pod pojmem pracovní agentura rozumí pracovně-zprostředkovatelský subjekt, který vám sežene práci a po uplynutí zkušební doby za ni vyinkasuje odměnu, ať už od vás nebo zaměstnavatele, a tím jeho úloha pro vás končí. V ČR je pracovní agentura subjekt, který zaměstnance přímo zaměstnává, ne podnik, ve kterém následně pracují, a odměny v řádech desítek procent "za zastupování" zaměstnance inkasuje každý měsíc, a to po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva je sice na dobu určitou, obvykle na tři měsíce až půl roku (a dle zákona ji pracovní agentury smí prodlužovat neomezeně často až deset let, narozdíl od přímých zaměstnavatelů, tam jsou to max. tři úvazky na dobu určitou nebo max. dva roky), ale praxe je taková, že vám může kdykoliv přijít sms, že dnes se nepracuje, a vy sedíte doma zadarmo, často i delší dobu. Pokud si troufnete protestovat nebo se zeptáte, kolik si za vás agentura vlastně inkasuje, odpovědi se vám nedostane, není s vámi podepsané prodloužení smlouvy a ostatním agenturám je doporučeno, aby od vás daly ruce pryč. Osobní zkušenost. Nebudu vám lhát, nejsem a nikdy jsem nebyl prototypem ideálního zaměstnance, i po letech vymývání mozku jsem si stále zachoval samostatné myšlení a vlastní názor, řiťolzectví se mi také odjakživa hnusilo, ale svoji práci jsem si vždycky řádně vykonal, jenže to už dnes nestačí. Vyžadována je absolutní poslušnost, pokud si nenecháte něco líbit, a že toho v posledních letech dost přibylo, jste přesunut na černou listinu, obvykle i na horší práci a při prvním propuštění jdou ti z černé listiny jako první. No a vlastní názor už je dnes luxus, který si většina zaměstnanců nemůže dovolit. Byl jsem svědkem toho, že manager po zaměstnanci opakovaně a velmi tvrdošíjně požadoval, aby řekl svůj názor, a když to udělal, byl propuštěn, protože manager nechtěl slyšet kritiku, on chtěl slyšet chválu, což bohužel onen chudák nepochopil.