Firma AAA Business s.r.o. - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

 Hodnocení:      0 1 2 3      
Diskutující:
Návod    
 

Firma AAA Business s.r.o. - Diskuze k tématu Firma AAA Business s.r.o.


Výpis příspěvků 1 až 20 (144)
 
spíše nečíst (2) 05.06.14 19:26  22222  (169382)

Máte někdo kontakt na pana Szepa? Děkuju

Máte někdo kontakt na pana Szepa? Děkuju

Dosavadní doporučení: spíše nečíst (2)
Vaše doporučení:

určitě přečíst (3) 28.04.14 20:58  szep  (168110)

šmejd szep

Nojo je to tak -je to šmejd nejvěčši!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Davejte si nanej bacha!!!!-podvod /velkej!

Dosavadní doporučení: určitě přečíst (3)
Vaše doporučení:

přečíst (2) 14.02.14 16:37  11111  (165889)

Kontakt

Máte někdo kontakt na pana Szepa? Děkuju

Dosavadní doporučení: přečíst (2)
Vaše doporučení:

přečíst (0) 21.01.14 03:05  sakal  sakalzavinaccentrum.cz  (164925)

AAA Business s.r.o.-Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések. Budapest Példa Kiadó 2000. Ill. ISBN-szám ha van Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések Példa Kiadó Bp. 2000. (a rövidítéstől eltekintve csak vesszők végén pont a cím kurzívval szedv ...

  • Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések. Budapest, Példa Kiadó, 2000. Ill. ISBN-szám, ha van
  • Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések, Példa Kiadó, Bp., 2000. (a rövidítéstől eltekintve csak vesszők, végén pont, a cím kurzívval szedve)
  • Gipsz Jakab (2000) Patafizikai értekezések. Példa Kiadó. Bp.
Lehetőleg csak az első példa szerint járj el. A könyv illusztráltságát mindig érdemes feltüntetni, színes reprodukciók esetén a táblák számát is főleg, ha pld. építészeti, épületgépészeti, gépészeti vagy képzőművészeti etc. témákról írsz.
A második példa szerint akkor járj el, ha nagyon ismert a kiadó. A második példában nem szerencsés a megjelenési adatoknál a Bp. rövidítés, mert nem csak magyarországi magyaroknak írjuk a Wikipédiát (triviális példa, hogy tőlünk nyugatabbra Budapest és Bukarest mindegy). Az sem szerencsés, ha a kiadó megelőzi a kiadás helyét magyar kiadványoknál, nemigen van olyan híres magyar kiadó, amelyikről az egész világ tudja, hogy hol van, külföldieknél jöhetnek előre a nagyon ismert kiadók pld. Elsevier, Larousse. Az sem túl jó, ha a szerző- és címszerűségi adatok nem válnak el világosan a megjelenési adatoktól.
A harmadik példa szerint akkor járj el, ha a témád szempontjából fontos a forrás megjelenési ideje.
Dosavadní doporučení: přečíst (0)
Vaše doporučení:

přečíst (0) 21.01.14 02:41  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (164924)

Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések. Budapest Példa Kiadó 2000. Ill. ISBN-szám ha van Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések Példa Kiadó Bp. 2000. (a rövidítéstől eltekintve csak vesszők végén pont a cím kurzívval szedve) Gipsz Jakab (2000 ...

  • Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések. Budapest, Példa Kiadó, 2000. Ill. ISBN-szám, ha van
  • Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések, Példa Kiadó, Bp., 2000. (a rövidítéstől eltekintve csak vesszők, végén pont, a cím kurzívval szedve)
  • Gipsz Jakab (2000) Patafizikai értekezések. Példa Kiadó. Bp.
Lehetőleg csak az első példa szerint járj el. A könyv illusztráltságát mindig érdemes feltüntetni, színes reprodukciók esetén a táblák számát is főleg, ha pld. építészeti, épületgépészeti, gépészeti vagy képzőművészeti etc. témákról írsz.
A második példa szerint akkor járj el, ha nagyon ismert a kiadó. A második példában nem szerencsés a megjelenési adatoknál a Bp. rövidítés, mert nem csak magyarországi magyaroknak írjuk a Wikipédiát (triviális példa, hogy tőlünk nyugatabbra Budapest és Bukarest mindegy). Az sem szerencsés, ha a kiadó megelőzi a kiadás helyét magyar kiadványoknál, nemigen van olyan híres magyar kiadó, amelyikről az egész világ tudja, hogy hol van, külföldieknél jöhetnek előre a nagyon ismert kiadók pld. Elsevier, Larousse. Az sem túl jó, ha a szerző- és címszerűségi adatok nem válnak el világosan a megjelenési adatoktól.
A harmadik példa szerint akkor járj el, ha a témád szempontjából fontos a forrás megjelenési ideje.
  • Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések. Budapest, Példa Kiadó, 2000. Ill. ISBN-szám, ha van
  • Gipsz Jakab: Patafizikai értekezések, Példa Kiadó, Bp., 2000. (a rövidítéstől eltekintve csak vesszők, végén pont, a cím kurzívval szedve)
  • Gipsz Jakab (2000) Patafizikai értekezések. Példa Kiadó. Bp.
Lehetőleg csak az első példa szerint járj el. A könyv illusztráltságát mi ...
Dosavadní doporučení: přečíst (0)
Vaše doporučení:

spíše nečíst (2) 21.01.14 02:40  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (164924)

Tüntesd fel forrásaidat: adj meg hivatkozásokat forrásokat azzal kapcsolatban amit írsz hogy az olvasók ellenőrizni tudják a cikkben lévő adatokat és tudjanak további információkat találni. A jó források a Wikipédiát megbízhatóbbá és jól hasz ...

Tüntesd fel forrásaidat: adj meg hivatkozásokat, forrásokat azzal kapcsolatban, amit írsz, hogy az olvasók ellenőrizni tudják a cikkben lévő adatokat, és tudjanak további információkat találni. A jó források a Wikipédiát megbízhatóbbá és jól használhatóvá teszik.

Az alapos cikkíró keresi a megbízható forrásokat. Ha saját tudásod alapján írsz, akkor ismerned illik a témát annyira, hogy könnyen meg tudj nevezni jó forrásmunkákat, amikből az olvasó is tájékozódhat, illetve hogy ellenőrizhesd a tényeket, mert lehet, hogy rosszul emlékeztél, vagy te sem tudsz mindent a témában.

Ne hagyd magad elragadtatni az általános fogalmazásoktól, mint „vannak, akik azt mondják...”. Kik mondják, hol és mikor? (Ne feledd: a Wikipédia nem a te véleményedet tartalmazza, és nem a saját elméleteidet.) A vitatott kérdéseknél különösen hasznos, ha megbízható források vannak felsorolva, melyek alapján az olvasók alaposan meg tudják a kérdést vizsgálni, vagy a vitás részeket tisztázni, de nem csak a vitatott állításokat kell forrással ellátni.

Külső források keresése és olyan cikkekhez illesztése, melyeket nem te írtál, szintén nagyon hasznos a Wikipédia szempontjából, mert ezek javítják a cikkek minőségét, megbízhatóságát.

Dosavadní doporučení: spíše nečíst (2)
Vaše doporučení:

spíše nečíst (3) 21.01.14 02:39  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (164924)

kkkkkkkkkMagyarország Közép-Európában a Kárpát-medencében fekvő tengerparttal nem rendelkező ország. Az országot északról Szlovákia északkeletről Ukrajna keletről és délkeletről Románia délről Szerbia és Horvátország délnyugatról Szlovénia ...

Magyarország Közép-Európában, a Kárpát-medencében fekvő, tengerparttal nem rendelkező ország. Az országot északrólSzlovákia, északkeletről Ukrajna, keletről és délkeletről Románia, délről Szerbia és Horvátország, délnyugatról Szlovénia, nyugatról Ausztria határolja.

Fő- és egyben legnépesebb városa Budapest. 100 000 lakosnál népesebb városai még Debrecen, Miskolc, Szeged, Pécs, Győr ...

Dosavadní doporučení: spíše nečíst (3)
Vaše doporučení:

přečíst (1) 21.01.14 02:39  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (164924)

Magyarország Közép-Európában a Kárpát-medencében fekvő tengerparttal nem rendelkező ország. Az országot északról Szlovákia északkeletről Ukrajna keletről és délkeletről Románia délről Szerbia és Horvátország délnyugatról Szlovénia nyugatró ...

Magyarország Közép-Európában, a Kárpát-medencében fekvő, tengerparttal nem rendelkező ország. Az országot északrólSzlovákia, északkeletről Ukrajna, keletről és délkeletről Románia, délről Szerbia és Horvátország, délnyugatról Szlovénia, nyugatról Ausztria határolja.

Fő- és egyben legnépesebb városa Budapest. 100 000 lakosnál népesebb városai még Debrecen, Miskolc, Szeged, Pécs, Győr ...

Dosavadní doporučení: přečíst (1)
Vaše doporučení:

přečíst (2) 12.11.13 21:07  sakal  sakalzavinacseznam.cz  (163010)

sakal01

szep je cesky hnus.budte opaterni

Dosavadní doporučení: přečíst (2)
Vaše doporučení:

přečíst (1) 02.06.13 22:04  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (158731)

pochcipali mi kone

Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.

V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.

Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.

S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.

Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).

Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...

Dosavadní doporučení: přečíst (1)
Vaše doporučení:

přečíst (0) 02.06.13 21:59  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (158731)

mateřská 4300 Kč

Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.

V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.

Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.

S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.

Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).

Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...

Dosavadní doporučení: přečíst (0)
Vaše doporučení:

přečíst (2) 02.06.13 21:58  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (158731)

moje kone na salam

Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.

V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.

Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.

S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.

Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).

Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...

Dosavadní doporučení: přečíst (2)
Vaše doporučení:

přečíst (1) 02.06.13 21:57  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (158731)

hod se do klidu maresi

Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.

V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.

Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.

S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.

Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).

Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...

Dosavadní doporučení: přečíst (1)
Vaše doporučení:

přečíst (0) 02.06.13 21:57  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (158731)

dobrý salám z friských konicku

Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.

V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.

Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.

S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.

Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).

Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...

Dosavadní doporučení: přečíst (0)
Vaše doporučení:

přečíst (1) 02.06.13 21:56  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (158731)

kone na salám

Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.

V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.

Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.

S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.

Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).

Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...

Dosavadní doporučení: přečíst (1)
Vaše doporučení:

přečíst (1) 02.06.13 21:56  milanmares  mmilan73zavinaccentrum.cz  (158731)

maresi trapacku

Fríské koně popisuje již římský historik Tacitus (cca 55-120nl), ale v jeho očích, stejně jako v očích většiny Římanů to byl kůň nevzhledný, nicméně uznávaný jako nepostradatelný pomocník zejména v hospodářství. V té době se však jen velmi málo podobal dnešnímu typu fríského koně. Byl menšího vzrůstu, hrubších rysů a řadil se mezi chladnokrevníky.

V období středověku se tito koně stávají oblíbenými zejména pro rytíře. Unesli totiž značnou zátěž – rytíře v plné zbroji, později i koně měli svá brnění, jejichž váha často dosahovala i 100 kg. I při takové zátěži se koně dobře ovládali a byli dostatečně obratní. Takový kůň byl také obvyklým a vítaným darem na královských dvorech.

Během osmdesátileté války (1568-1648) a po odchodu Španělů z Holandska zůstali v Nizozemí temperamentní španělští koně, kteří byli kříženi s frískými koňmi a frís byl rázem rychlejší, obratnější a ušlechtilejší. Vynikal v tahu, ale i pod sedlem. Své vlastnosti pak předával i koním oldenburským, anglickým, norským a v neposlední řadě jeho krev koluje i v krvi starokladrubských vraníků.

S nástupem 19. století začala obliba fríského koně upadat a přednost byla dávána lehčím temperamentním koním. Chovatelé se sice snažili vyšlechtit lehčí typ fríse, ale ten již neměl požadované vlastnosti v tahu. Před 1. světovou válkou toto plemeno téměř zaniklo. Naštěstí si několik holandských chovatelů uvědomilo význam svého národního plemene a v roce 1879 založili plemennou knihu "Friesch Paarden Stamboek" (v roce 1913 bylo k dispozici několik málo klisen a pouze 3 hřebci!). Kříženci a jiní koně než černí byli vedeni odděleně – do té doby nebyl frís pouze černé barvy, ale chovali se i jiné barevné variace. V roce 1954 udělila královna Juliana chovatelskému spolku titul "královský". Další podpory se tito koně dočkali od královny Beatrix, která je využívá při různých ceremoniích.

Dnes se již nemusíme obávat o zánik tohoto plemene, hlavní plemenná kniha je v Drachtenu, kde se každý rok konají mimo jiné i výkonostní zkoušky hřebců a výběr nového plemenného hřebce je vždy velkou událostí. Nyní se rodí cca 5.000 hříbat ročně, 27.000 koní je registrovaných. Polovina z nich je v Holandsku a druhá polovina v jiných zemích (USA, Německo, Rakousko, Španělsko, ČR, sev. Afrika apod.).

Více zde: frisaci.webnode.cz/historie-friskych-koni/
...

Dosavadní doporučení: přečíst (1)
Vaše doporučení:

přečíst (1) 02.06.13 19:06  Milan  mmilan73zavinaccentrum.cz  (157717)

Szepe ty chudáčku.:-))

Zase si opět nesklamal a ukázal si jakej si idiot. Já mám barák ty chudáčku a určitě ne díky ženě, která je na mateřské a bere od státu 4300Kč. Tak nevím z čeho by ho platila.:-))) Ale to je jen tvá závist, protože ty si takovej podnikatel, že musíš dávat podepsat smlouvy po hospodách aatd.

Pravda je ta, že si normální zloděj a podvodník a okradl si spoustu lidí. A tím, že sem cpeš nesmyslné a dlouhé články, aby si záporné hodnocení posun co možná co nejdál, tak tím jen dokazuješ, jakej si chudák. Ale ten kdo si to tady celé projde a pročte dál, tak pochopí co jsi vlastně za šmejda. A to že se máš dobře???? To ale jen díky lidem a otců od rodin, které si tam okradl a když si měl přivézt peníze, tak ti pokaždé rodila žena.:-)))

A to že tam dlužíš všude za ubytovny je také pravda. Nikde nechtějí čechy ubytovat, protože když řeknou že dělají pro tebe, nebo pro Šímana, tak je vyhodí. Na jedné ubytovně 150EUR a na druhé 1600EUR. A to jsou jen co vím já. A proto si mi tenkrát psal, ať nikde neříkám, že děláme pro Vás a že mám říkat že děláme pro firmu, která ani neexistuje.:-))) Seš prostě nula upocená a zloděj. Je mi tě líto a doplatíš na to.M.M.

Dosavadní doporučení: přečíst (1)
Vaše doporučení:

přečíst (3) 02.06.13 18:53  Milan  mmilan73zavinaccentrum.cz  (157717)

Szep je podvodník a zloděj

Jestli si myslíš, že když budeš cpát na první stránky této diskuze blbosti a posuneš to všechno dál, tak to si na omylu, to že ti lidi naletěj na ty tvoje kecy  o práci a jak se budou mít dobře, to ale neznamená, že sou tak blbý, aby si tu diskuzi nepřečetli celou. Nehledě na to, že v Německu si už asi skončil ne????Myslím, že víš moc dobře o čem mluvím, protože ta německá firma má ted díky tobě sama co dělat se sebou..

Dosavadní doporučení: přečíst (3)
Vaše doporučení:

určitě přečíst (3) 02.06.13 18:52  Milan  mmilan73zavinaccentrum.cz  (157717)

Szep je podvodník a zloděj

Szepe asi nás nesklameš. Ale ty se budeš divit. A to, že tady budeš psát, že já jsem byl někde v bordelu, to mě vůbec nevadí. Protože jak já, tak i všichni klucí co tam se mnou byli ví, že to není pravda a že tady ze sebe děláš akorát idiota. A to že tam někdo něco zkazil a ty mu za to nazaplatíš??? To jsou zase jen samé keci. Všichni už máme normální práci za kterou dostáváme pravidelně peníze a jsou obě strany spokojené. Jenže ty neplatíš vůbec nikomu. Ani těm lidem, kteří tam byli před náma si nezaplatil a to jsou lidi, kteří teď dělají ve Švícarsku a dělají velmi dobře. Já neznám ani jednoho, komu by si ty kretene zaplatil. Ale volalo mi hodně lidí, kterým si nezaplatil. Vlastně si nezaplatil nikomu. Seš obyčejnej šmejd a bráníš se tady tím, že píšeš kraviny o bordelech atd, které nejsou pravda. A jsem rád, že najednou víš, že má každý bejt v Německu na finnačním úřadě,protože si to nikdy neřešil a rozdával si smlouvy po hospodach a na nádraží jako noviny. Ale neboj. Já jsem na fin. v CHemnitzu a dokonce jsem zapsanej jako zedník u Německé komory. Ale to by měl být každý Mauer a ty by si jim to hlavně měl také říkat. Psal tady někdo, že už skoro ví. kde bydlíš??? Tak ať mi ten pán zavolá. Já mu dám tvojí přesnou adresu. Už jsem si ji dávno nechal zjistit. A už jsem si zjistil i daleko více věcí.Prostě pan SZep je normální podvodník a zloděj. Ale už se na něm pracuje přes policii a i v Německu přes úřady. Tak se měj ty Pražáku a okrádej lidi dál. Doplatíš na to tak ,nebo tak.Tohle ti nikdo nesmlčí. Já určitě ne. Seš normální Parzit, kterej žije z práce jiných. Seš prostě hnus.

Dosavadní doporučení: určitě přečíst (3)
Vaše doporučení:


Diskuze Firma AAA Business s.r.o., další stránky: 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | Další »
stránkovat diskuzi po 10 | 20 | 50

Odkazy k diskuzi Firma AAA Business s.r.o.

Firma AAA Business s.r.o. - zdrojová stránka k tématu diskuze Firma AAA Business s.r.o..

Zasílání Denního souhrnu názorů na Firma AAA Business s.r.o. e-mailem.

Přidat názor - vložte vlastní názor, doporučení, hodnocení nebo zkušenost k tématu Firma AAA Business s.r.o..

 Burza Prime 16:29 (28.3.2024) 
Název Kurz Změna
 COLT(CZG)  610.00  +1.67% 
 ČEZ  837.00  -1.99% 
 ERSTE  1 042.00  +1.17% 
 GEN(NORTON)  520.00  +0.39% 
 GEVORKYAN  258.00  +0.78% 
 KB  840.00  +0.90% 
 KOFOLA  270.00  0.00% 
 MONETA  102.00  +0.59% 
 PHOTON  45.40  +0.22% 
 PILULKA  215.00  +2.38% 
 PM  15 820.00  -0.13% 
 PRIMOCO   915.00  -2.66% 
 VIG  725.00  0.00% 
Komodity online
 Ropa 86.91 USD 13:04   
 Zlato 2233.59 USD 13:04   
 Stříbro 24.97 USD 13:04   
 Káva 188.70 USD 13:04   
 Cukr 22.53 USD 13:04   
 Bavlna 91.47 USD 13:04   
Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.