Narodil se v Ostravě. Do Prahy přišel s rodiči v polovině 60. let.[3] Otec Vladimír byl novinář, na počátku normalizace od dubna 1970 vedoucí ideologického byra ÚV KSČ[4][5] na konci 70. let byl zástupcem šéfredaktora Rudého práva.[6][7] Matka pracovala na sekretariátu KSČ. V Praze Aleš Gerloch dokončil základní školu a odmaturoval.[3] Již v 18 letech se stal kandidátem na členství v KSČ a členem KSČ byl až do roku 1990.[6][8] V roce 1978 úspěšně ukončil magisterské studium naPrávnické fakultě Univerzity Karlovy, kde od té doby působí jako učitel.[3] Od roku 1983 se pravidelně stýkal s agentem StB, když StB zkoumala možnost využít ho jakotajného spolupracovníka. Spis byl uložen roku 1986 se závěrem, že Gerloch je kladně politicky orientován, je ochoten být ve styku s orgány MV a informovat o situaci na PF UK Praha v oficiálním styku.[6][8]
Akademická činnost[editovat | editovat zdroj]Aleš Gerloch absolovoval magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze roku 1978, ve stejném roce získal i titul JUDr.[3] V 80. letech absolvoval studijní pobyt ve Švýcarsku.[6] Roku 1981 se stal kandidátem věd, v roce 1989 se stal docentem teorie práva a právní filozofie a v roce 2001 byl jmenován profesoremv oboru teorie, filozofie a sociologie práva.[3] Od roku 2001 je vedoucím katedry teorie práva a právních učení a od roku 2006 i vedoucím katedry ústavního práva.[1]
Ve své vědecké činnosti se od roku 1996 věnuje otázkám tvorby práva, právní metodologie a interpretace práva, proměnám práva v rámci europeizace a globalizace, či problematice právního státu a ústavnosti.[9] Jeho nejpopulárnější publikací je učebnice Teorie práva.
V roce 2005 byl akademickým senátem Právnické fakulty UK zvolen na čtyřleté funkční období děkanem fakulty. Podruhé byl do funkce zvolen roku 2009, kdy ho podpořilo 19 z 20 senátorů.[10]
V roce 2014 byl rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou jmenován prorektorem pro akademické kvalifikace. Na další čtyřleté období byl jmenován roku 2018 se souhlasem 45 z 46 akademických senátorů univerzity.[11]
Advokátní činnost[editovat | editovat zdroj]Od počátku 90. let Aleš Gerloch působí jako samostatný advokát.[12] Jako odborník na ústavní právo se věnuje především řízením před Ústavním soudem aEvropským soudem pro lidská práva. Je hodnocen jako jeden z nejlepších advokátů při podávání návrhů Ústavnímu soudu.[13] Úspěšně zastupoval skupinu senátorů ve věci slevy na dani pro pracující důchodce, když Ústavní soud prohlásil zrušení této slevy v rozporu se zásadou rovnosti,[14] podobně uspěl jeho návrh na zrušení ustanovení zákona, které nespravedlivě zdaňovalo důchodce s vysokými příjmy.[15] Ústavní soud též vyhověl návrhu senátorů zastoupených Alešem Gerlochem na zrušení vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, která ukládala insolvenčním správcům povinnosti v rozporu s Ústavou.[16] Další skupinu senátorů úspěšně zastupoval v řízení o zrušení ustanovení úhradové vyhlášky, které vybočily ze zákonného zmocnění.[17]
Rozhodnutí ÚS, které omezilo možnost žádat informace o platu a odměnách zaměstnanců veřejné správy podle zákona o svobodném přístupu k informacím v zájmu ochrany soukromí,[18] vzbudilo kritiku v právnických kruzích.[19] Tento nález se totiž ve velkém rozsahu opíral o stanovisko Aleše Gerlocha, který byl označen jakoamicus curiae, ...
(1)
(3)
(3)
