Jan Bureš Jan Bureš je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny a členem KBC global research desk. Dříve pracoval jako analytik na Českém statistickém úřadě a vedl ekonomický výzkum v Institutu pro evropskou politiku Europeum. Téma chatu: Krize na finančních trzích
Zadávání otázek
Zadávání otázek skončilo 18.12.2008 14:00.
1.
Otázka od marky : dobrý den, měl jste zde článek o euru: co podle vás krize udělá s naší ochotou přijmout euro? přestože přijetí je především politické rozhodnutí...
Odpověď: Myslím si, že ochota přijmout euro v politických kruzích i u širší veřejnosti stoupne. Z odborného hlediska ale nevidím žádnou významnější vazbu mezi eurem a lepší schopností ustát dnešní propad zahraniční poptávky po exportech nebo přenos napětí z globálních finančních trhů. Naopak si myslím, že v určitých ohledech pro nás, alespoň z počátku krize, byla vlastní měna výhodná.Jan Bureš
2.
Otázka od Detective : Jedním z úkolů ekonoma je včas detekovat a analyzovat blížící se krizi. Otázka pro Vás pane Bureš: Kolik týdnů dopředu jste předpověděl příchod právě probíhající krize?
Odpověď: Na týdny přesně to nevím. Na jaře tohoto roku jsem sice v době nečekaně prudkého zisku akcií říkal, že nás čekají ještě horší časy, celkově jsem byl ale delší dobu spíše optimistou. Bohužel scénář, ve kterém Asie a Evropa ustojí finanční krizi s menšími šrámy, vzal za své po pádu Lehman Brothers na začátku podzimu. Od té doby výrazně přiostřila finanční krize a navazující prudké zpomalení Ameriky a Evropy srazilo růst i v do té doby odolných koutech světa, ke kterým počítám i českou ekonomiku.Jan Bureš
3.
Otázka od onyx : Dotkne se krize úspor (pf, termínové vklady, penzijní připojištění, stavební spoření...) a jak tomu zabránit?
Odpověď: Klasické úspory na termínových účtech bank budou v dohledné době spíše výhodnější. I v oblastech málo zasažených krizí (jako Česko) začínají banky z opatrnosti soupeřit o nové vklady klientů a jsou jim ochotny za ně více platit. Rizikovější formy úspor navázaná výkony akciových trhů se v dnešní době prudce znehodnotily, konzervativní modely jako penzijní spoření a stavební spoření, kde je častokrát implicitně přítomná garance státu, jsou bez problémů.Jan Bureš
4.
Otázka od Luban : Mohl by jste odhadnout dopad krize ve stavebnictví?
Odpověď: Ve stavebnictví mohou být dopady krize cítit nejvíce. Jednak proto, že stavebnictví je obecně silně závislé na vývoji hospodářského cyklu a prudký propad investiční aktivity ho typicky zasahuje nejvíce. Jednak proto, že jedním z dopadů dnešní krize je horší dostupnost úvěru a velká část developerů v minulosti hospodařila pouze s minimem vlastního kapitálu. Na druhé straně stavebnictví v Česku může těžit z vládních infrastrukturálních projektů, které jsou častokrát navázány na evropské projekty.Jan Bureš
5.
Otázka od producent : jak se krize projevi v zemedelskych komoditach a následné v potravinách
Odpověď: Nejsem bohužel odborník na zemědělské komodity. I když s tím, jak krize zasáhla hospodářství rychle rostoucí Asie (tam rostl apetit po komoditách nejvíce), začaly padat ceny mnoha komodit, zemědělské komodity podle mého názoru zůstávají do velké míry pod specifickým diktátem těžko předvídatelné globální úrody.Jan Bureš
6.
Otázka od Rzoun : FED snížil sazby na nulu, ČNB ve čtvrtek pravděpodobně také razantně sníží - o 0,5 nebo o 0,75. Pomůže to teď hned?
Odpověď: Tradiční měnová politika v Americe přestává být účinná - sazby jsou poblíž nuly a na stole je stále riziko deflace. Proto se Fed dočasně rozhodl nasadit alternativní metody - přímé úvěrování domácností a podniků prostřednictvím odpkupu jejich dluhu od bank. Je to mimořádný, ale v podobných situacích účinný nástroj, který dokáže stlačit v době vysoké nedůvěry tržní úrokové sazby. Ohledně dopadu do reálné ekonomiky jako takové bych byl ale opatrnější a rok 2009 bude ve znamení velice prudkého šlápnutí na brzdu na většině míst ve světové ekonomice.Jan Bureš
7.
Otázka od Peter : Jaký máte názor na představy ČSSD coby záchranný plán pro Česko? Zvedání podpor, slepá podpora průmyslových odvětví bez analýz, atd...??
Odpověď: Osobně si myslím, že česká vláda toho moc pro zmírnění dopadů krize udělat nemůže. Jsme malá otevřená ekonomika, kde jakýkoliv pokus stimulovat poptávku fiskální cestou (nižší DPH, vyšší dávky) může jednoduše podpořit dovozy a zvýšit zadlužení státu. Vláda spíše může v těžké době ulevit straně nabídky - podnikům, tak aby jim zlevnila například zaměstnávání pracovníků,a byly tak (ještě) více konkurenceschopné a mohly udržet pracovní místa i v době krize.Jan Bureš
8.
Otázka od Pavel Daniel : Dobrý den, rád bych se zeptal na to, jakou podle vás budou hrát roli v nejbližší a možná středně časové budoucnosti tzv. ratingové agentury, které tak fatálně selhaly před a v průběhu současné světové finanční krize?
Odpověď: Obávám se, že ačkoliv je to další krize, ve které jsou přímo/nepřímo ratingové agentury namočené, příliš se toho nestane. Zásadní problém je samozřejmě ve střetu zájmů, kdy ratingové agentuře platí ten, kdo si na sebe nechá vypracovat hodnocení. Je to těžko pochopitelné a do očí bijící, a to především, pokud člověk vezme v potaz, že jinak se na finančních trzích úzkostlivě hlídají jakékoliv potenciální střety zájmů.Jan Bureš
9.
Otázka od Monika : Zdravím, nikde jsem zatím neslyšela ani neviděla jasné doporučení, jak mám naložit se svými úsporami v časech krize. Znamená to, že odborníci nevědí?
Odpověď: Mnoho jasných receptů, co dělat s penězi neexistuje. Respektive ony existují, ale jsou spojeny s vysokou mírou rizika. Pokud nechcete nést riziko, nechte peníze na spořících účtech u českých bank. Jejich výhodnost vzhledem k zájmu o depozita klientů značně vzrostla. Pokud byste chtěla agresivnější sázky, nápady tu samozřejmě jsou, ale riziko je veliké. Velká část dlouhodobě perspektivních společností enormně zlevnila (Google, Lufthansa, aj.), krátkodobě ale investicemi do nich můžete taky ještě slušně ztratit. Zajímavé jsou také inflačně indexované americké vládní dluhopisy, které ve svých cenách počítají s průměrnou inflací v USA okolo nuly (to považuji za málo pravděpodobné).Jan Bureš
10.
Otázka od Honza : Dobrý den, jak se dotkne snížení HDP v ČR např. o jedno procento jednotlivých sektorů? Je možno řící, které obory oslabí v desítkách procent, které v jednotkách a kdo případně zůstane na nule nebo stejně poroste? Předpokládám, že banky takové analýzy potřebují.
Odpověď: Nejvíce se podle našeho názoru krize v Česku dotkne těch sektorů, které vyvážejí investiční celky (především strojírenství), popřípadě těch, co jsou nejvíce navázány na domácí investiční aktivitu (stavebnictví). Nejméně naopak těch, co vyrábějí základní spotřební zboží (potraviny, drogerie). Vzhledem k tomu, že i v českém prostředí nakonec klesla dostupnost úvěru, budou také obecně více postiženy hodně zadlužené sektory (opět stavebnictví kvůli vysokému zadlužení developerů)Jan Bureš
11.
Otázka od Standa : Ukazuje se, že kroky centrálních bank, které snižují základní úrokové sazby v zemích, nepomáhají k oživení nedůvěry. Proč to potom pokračuje?
Odpověď: V USA i v eurozóně je efekt skutečně zatím malý, pokud ale dojde k extrémnímu uvolnění měnových kohoutů, mohou se efekty nakonec při kombinaci s fiskální expanzí dostavit. V malé otevřené ekonomice jako je Česko se navíc snižování sazeb odráží ve slabším kurzu koruny, což je druhý kanál, kterým centrální banka nakonec podnikové sféře může ulevit.Jan Bureš
12.
Otázka od Karel : Dobrý den, jak podle vás nastartovat spotřebu, když zavedené a tradiční kroky vlád a státních finančních institucí nefungují?
Odpověď: Nastartovat spotřebu není úplně úkol pro malé otevřené ekonomiky jako Česko, závislé na zahraničním obchodě. Podpora spotřeby se může odrazit v dovozech. Osobně vidím řešení v mimořádné politice, která by se měl skládat ze tří základních bodů"1) Prudké uvolnění měnových podmínek ve stylu Spojených států i v eurozóně a Británii, tak aby se ze stolu smetlo riziko deflace a poklesly reálné úrokové sazby.2)Fiskální expanze ve velkých světových ekonomikách, a to především těch, které generovaly v posledních letech výrazné úspory (například Čína nebo Německo)3) Uvolnění měnových kurzů velkých asijských ekonomik, především pak Číny, tak aby jejich měny mohly přirozeně posílit vůči dolaru a vytvořil se větší prostor pro růst jejich domácí spotřeby.Jan Bureš
13.
Otázka od Hynek Střelka : Dobrý den,jak je to s pojištěním vkladů u bank, všude se hovoří o tzv. střadatelích, kteří mají státem pojištěné úspory, kdo to je střadatel, fyzická osoba, právnická osoba, fyzická osoba podnikatel (živnostník) nebo všichni majitelé účtů? Naše firemní bankéřka v ČSOB nám na tel. dotaz nejprve řekla, že garance se podnikatelských účtů netýká, pak že snad tedy ano, prostě neměla tušení...
Odpověď: Pojištění vkladů se vztahuje jak na fyzické, tak i právnické osoby.Jan Bureš
14.
Otázka od Pavel Mareš : Já tedy moc nerozumím ekonoomice,ale zdá se mi, že krizi způsobilo zadlužování a řeší se tím, že se zadlužíme ještě víc. Jak se tyto dluhy zaplatí a kdy? Bude to vysokou inflací?
Odpověď: Krizi způsobilo z makro pohledu nadměrné zadlužení amerických domácností, za které je částečně spoluzodpovědná politika fixních nominálních kurzů a nadměrné úspory velkých asijských ekonomik. Je jasné, že americké domácnosti budou muset v budoucnosti začít spořit, současná politika Fedu a amerického ministerstva financí je ale krizovým managementem, ve kterém jde o to zabránit šokové deflační terapii. DLouhodobé řešení vede přes větší spotřebu asijských ekonomik a větší úspory USA.Jan Bureš
15.
Otázka od Pavel Mareš : Ještě dotaz. V současnosti se nalévají peníze do bank. Kde skončili zisky bank za posledních X let. Ještě před rokem nebo dvěma se většina bank chlubila obrovskými zisky, vyplácela dividendy a teď škemrají o peníze. To by měli odnést akcionáři a banky skončit. Jaký je Váš názor?
Odpověď: V jakémkoliv jiném sektoru samozřejmě platí, že ten, kdo je méně efektivní než konkurence končí. Ve finančnictví ale kvůli velkému provázání bohužel častokrát pád vašeho nejbližšího konkurenta znamená, že padne i efektivnější konkurence. Proto si americká administrativa dovolila nechat padnout pouze jednu "velkou" banku - Lehman Brothers. Krach finančního systému jako takového je navíc samozřejmě smrtelnou ranou pro fungování jakékoliv kapitalistické ekonomiky - proto finanční systém potřebuje efektivní regulaci, ale i pragmatické zásahy v průběhu krize. Navíc i tato pragmatická pomoc se dá udělat tak, aby akcionáři problematických bank přišly prakticky o vše (viz záchrana Bear Sterns).Jan Bureš
16.
Otázka od Pavel Mareš : Myslíte, že tento systém, který je založen na nakonečném růstu (dluhy se splatí budoucím růstem) je udržitelný? Není přece možný aby při poklesu HDP o 0,5% kdekoliv vznikali takové problémy.
Odpověď: Každá ekonomika je v jiném fázi vývoje a každá je tím pádem zvyklá na jiná tempa růstu. Zatímco vyspělé ekonomiky rostou v průměru pomalejším tempem - potenciál Německa je blízko 2%. Dohánějící méně rozvinuté ekonomiky mají větší pro růst a častokrát také vyšší růst potřebují, aby byly schopny udržet nezaměstnanost na nižších úrovních - Číně například roste nezaměstnanost, kdykoliv růst zpomalí pod 6%.Jan Bureš
Děkujeme za vaše dotazy a těšíme se na další online diskuze.