Éra levných peněz ještě rozhodně nekončí, centr. banky změkčují své komentáře k EXITům

Světové centrální banky v poslední době obecně ubírají razanci svým dřívějším komentářům o možném utahování kohoutků obecně uvolněné měnové politiky.

Zahájení EXITu amerického Fedu se v září nekonalo a podle posledních odhadů se úvahy o něm odsunuly z prosince až na březen příštího roku. Kanadská centrální banka dnes zmírnila svou rétoriku o nutnosti zvýšení sazeb, centrální banky v Norsku a Švédsku dnes ponechaly sazby na nízké úrovni, centrální banky v Izraeli, Maďarsku, Litvě, Rumunsku a Chile sazby dokonce dále snížily.

Centrální bankéři tak reagují na poslední makroekonomická data naznačující spíše zpomalení globálního ekonomického růstu a tím snížený tlak na případné zvyšování sazeb. Signály naznačují mírnější růst především ve většině rozvinutých průmyslových ekonomik, kde inflace a nezaměstnanost spíše stagnují.

Hlavním rizikem uvolněné manové politiky napříč světem je především riziko vzniku cenových bublin především na realitních a také akciových trzích. Obecně uvolněná měnová politika přitom má pouze limitovaný efekt na ekonomický růst. Přesto, že v posledních 5 letech bilance centrálních bank narostly na více jak 20 biliónů USD, tak MMF tento týden snížil své odhady letošního globálního růstu na 2,9% oproti červencovým 3,1%. Pro příští rok pak snížil své odhady z 3,8 na 3,6%. Inflace se bude v rozvinutých zemích pohybovat pod hranicí 2%, kam ji cíluje většina centrálních bank.

Z komentářů mnoha centrálních bank jsou patrné obavy z možného zpomalování růstu jejich ekonomik.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko