Během prvního roku existence Centrální evidence přestupků do něj úřady zapsaly přes 90 tisíc záznamů. Nejčastějším prohřeškem jsou krádeže, které tvoří přibližně třetinu případů. Další v pořadí jsou přestupky proti veřejnému pořádku nebo občanskému soužití. V případě recidivy hrozí lidem vyšší pokuty, nezaplatí je ale každý. Po více než roce platnosti zákona přichází část senátorů se snahou zákon o registru změnit.
V registru přestupků dominují krádeže. Senátoři chtějí zpět možnost vykázání recidivistů z obce
Události: V registru přestupků je nejvíce krádeží (zdroj: ČT24)
Pokuty sice představují příjem do obecní nebo městské kasy, pohledávky neplatičů ale znamenají další zátěž. „V řadě případů jdou pohledávky do tisíců až deseti tisíců, takže se pak předávají k vymáhání a to je zase nárůst agendy, nákladnosti a hlavně to úřad stojí spoustu času a energie,“ přiblížil výkonný ředitel Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Centrální evidence přestupků v prosinci 2017
Snahy změnit zákon se projevují například v požadavku některých obcí, které chtějí mít opět možnost vykázat recidivisty ze svého území. „Registr přestupků se nám jeví jako užitečný nástroj při postihování recidivy, každopádně určitě by byl účinnější v případě, že by ho bylo možné zkombinovat se sankcí zákazu pobytu,“ říká třeba mluvčí brněnských strážníků Pavel Šoba.
Zákaz pobytu jen posílá delikventy jinam, míní Dienstbier
Obce a města ještě před několika měsíci mohly pobyt zakazovat, s novým přestupkovým zákonem ale o pravomoc přišly. Novelu zákona nyní navrhuje část senátorů, která jim chce pravomoc vrátit. Podle návrhu by měl zákaz pobytu platit až tři měsíce. Dotknout by se neměl třeba lidí, kteří mají k místu nějakou vazbu.
Přestože přestupkový zákon nám umožňuje určité finanční sankce, dokonce se sankce oproti minulosti několikanásobně zvýšily, tak efektivita není, protože vymahatelnost sankcí je velmi malá.
Kritici změny ale namítají nejen to, že úprava může být protiústavní, ale také jí vytýkají, že se problém pouze přesune z jedné obce do jiné. „Tento typ trestu nic neřeší, pouze přesouvá problém jinam. Jak já říkám, jeden starosta posílá problém druhému starostovi,“ přibližuje neúčinnost záměru senátor Jiří Dienstbier (ČSSD).
Senátoři v novele navrhují také možnost trestat zákazem pobytu i opakované rušení nočního klidu nebo třeba znečišťování veřejného prostranství, ke kterému často dochází zakládáním černých skládek. V evidenci přestupků se od letošního července objevují i ty případy, které se v minulosti řešily jen domluvou. Ve statistikách se ale změna výrazně neprojevila a třeba města v souvislosti s ní hovoří o dalším zbytečném papírování.
Pokuty jsou vyšší
Od července platí také ustanovení, že urážka nebo pomluva úředníka či policisty je přestupkem proti veřejnému pořádku. Lidem za ni hrozí až desetitisícová pokuta. Na desetinásobek také v létě vzrostla sankce za úmyslné maření, ztěžování nebo ohrožení poskytnutí zdravotní služby. Nově se může sankce vyšplhat až na 100 tisíc korun.
A zvýšil se i postih za přestupky proti majetku, konkrétně za opakovanou krádež hrozí pokuta až 70 tisíc korun. Přísnější trest se vztahuje také na rušení nočního klidu, kdy může člověk zaplatit až 10 tisíc korun.