Registr státních budov za stovky milionů obsahuje chyby, zjistil při prověrce Nejvyšší kontrolní úřad

Centrální registr administrativních budov (CRAB) stál 550 milionů korun. Údaje v něm jsou chybné a nespolehlivé, přitom mají státu lépe spravovat majetek. Vyplývá to z pondělí zveřejněné prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na provoz a využití státních nebo státem užívaných nemovitostí v letech 2014 až 2015.

Praha (Aktualizováno: 9:18 11. 12. 2017) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší kontrolní úřad

Nejvyšší kontrolní úřad | Foto: Tomáš Adamec

Kontrolovány byly Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministerstvo vnitra (ÚZSVM). ÚZSVM se zjištěními NKÚ ohledně nízké kvality dat v CRAB souhlasí, sám na ni v minulosti opakovaně upozorňoval. Ministerstvo vnitra přiznává omyl v chybném zadání dat, podle něj to ale mohlo pouze částečně zkreslit data za jeden kalendářní rok. 

Při kontrole vycházel NKÚ z dat ze souvisejících informačních systémů, které vznikly proto, aby o budovách poskytovaly podstatné informace a přispěly k jejich lepšímu využívání a také snížily náklady na jejich správu a provoz. ÚZSVM zodpovídá za správu údajů v CRAB a ministerstvo vnitra spravuje informační systém ministerstva vnitra Správa nemovitostí (REM).

Od spuštění CRAB v roce 2012 je podle kontrolorů kvalita vedených údajů o budovách stále nízká. „Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách,“ uvedli kontroloři.

Ministerstvo práce chybovalo v účetnictví, zjistili kontroloři. Nedostatky vyčíslili na osm miliard

Číst článek

ÚZSVM nízkou kvalitu dat přiznává, v minulosti na ni upozorňoval. „Podle zákona jsou za úplné a pravdivé údaje odpovědné jednotlivé státní instituce, které je do CRAB vkládají,“ uvedl úřad. Upozornil na to, že nemá žádnou kompetenci ověřit ekonomické údaje ani přimět státní instituce k nápravě, pokud svoje zákonné povinnosti neplní. Jen za roky 2015 a 2016 poslal prý u více než 1330 budov 741 písemných žádostí o nápravu a navíc provedl více než 860 fyzických kontrol objektů.

K nízké vypovídací schopnosti shromažďovaných údajů přispělo podle NKÚ i ministerstvo vnitra, které do databáze CRAB zadalo místo výdajů na správu, provoz a údržbu budov za celý rok 2015 výdaje jen za jedno čtvrtletí.

„Tím významně zkreslilo údaje v CRAB oproti údajům v REM, a to o více než 520 milionů korun. Takto vedené údaje nemohou pomoci státním organizacím významně snížit náklady na správu a provoz budov,“ upozornili kontroloři.

„Ministerstvo migrovalo rozdílné hodnoty omylem,“ reagovala mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Mohlo dojít pouze k dílčímu zkreslení za jeden kalendářní rok, ale v žádném případě nemohly tyto údaje ovlivnit snížení nebo zvýšení nákladů na správu a provoz budov v celkové databázi CRAB, dodala.

NKÚ: Státu chybí jasné cíle

CRAB, který vznikl, aby zpřístupnil kompletní informace o majetku na jednom místě, podle NKÚ obsahoval do roku 2015 údaje zhruba o 3800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 tisíc státních objektů. Vnitro ale v roce 2016 využilo zákonné možnosti vyjmout z CRAB údaje o většině svých evidovaných budov, čímž se počet objektů v registru snížil zhruba na 2700.

ÚZSVM chce toto rozhodnutí ministerstva zrušit. „Trendy a meziroční srovnání pak mají nižší vypovídací hodnotu a zvýšily se tím i průměrné náklady na evidování jednoho objektu,“ uvedl ÚZSVM.

Strany nezveřejnily dárce, od dohledového úřadu dostaly pokuty přes půl milionu korun

Číst článek

Mluvčí úřadu Radek Ležatka dodal, že současné vedení náklady na provoz CRAB výrazně zlevnilo a také zadalo přípravu otevřeného zadávacího řízení, které by mělo systém zefektivnit a odstranit závislost na jednom dodavateli.

S výkladem NKÚ, že v CRAB má být evidováno 40 tisíc objektů, Ležatka nesouhlasí. Zákon uvádí a vyplývá to z názvu, že Centrální registr administrativních budov zahrnuje administrativní objekty, a ne nemocnice, školy, sklady či rekreační zařízení.

Podle závěru NKÚ chybí státu jasné cíle, čeho chce při správě a využívání nemovitostí dosáhnout. Pokud by si stát určil, jaké ukazatele jsou pro něj důležité a které z nich chce sledovat, například obsazenost budov, provozní výdaje na metr čtvereční, mohlo by se podstatně zredukovat množství povinně evidovaných údajů, které se u každé budovy v CRAB vedou, míní kontroloři. Těch je minimálně 255 u každého objektu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme