Na staré lidi, kteří jsou v zásadě soběstační, ale nějakou pomoc by již potřebovali, cílí nový typ služby. Na internetu se vedle kolonky hlídání dětí a mazlíčků objevují i takzvané „hlídačky seniorů“. Nejčastěji studentky, které dělají nejstarší generaci společnost. Dojdou s nimi k lékaři, do obchodu, do divadla... „Máme klientky, kterým chodíme hlavně uklízet a popovídat si s nimi,“ potvrzuje Michaela Horáčková z liberecké pobočky agentury Doma? Pohoda!.
V Česku přitom žijí téměř dva miliony lidí starších 65 let. „S ohledem na stárnutí populace je nutné těmto seniorům umožnit zůstat co nejdéle v domácím prostředí,“ míní Petr Šigut, spoluzakladatel serveru Hlídačky.cz. Cena za tuto službu se pohybuje okolo 100 až 150 korun za hodinu. Odborné vzdělání není podmínkou.
Dvacetiletá Tereza Borovková z Hradce Králové studuje na záchranářku. Praxi má ale podle svých slov dostat v nemocnici. Seniorům tak chce pomáhat i jinak než zdravotnicky. Zkušenosti získala v rodině. „Máme mezi příbuznými i starší lidi, a když je potřeba, pomáhám jim. Starala jsem se o dědečka, který trpěl demencí,“ popisuje Tereza.
Službu většinou objednávají děti seniorů. Dokonce ji lze koupit formou dárkového poukazu. „Nevíte, co dát manželce, babičce, tchyni nebo dědovi? Co takhle trochu pohody?“ stojí v reklamě. Právě komunikace je podle Horáčkové automaticky součástí všech služeb, protože ta starým lidem velmi chybí. Současná společnost upouští od trendu, kdy jsou babičky a dědečkové v úzkém kontaktu se svými dětmi a vnuky. Osamocený si tak podle průzkumů připadá každý třetí senior v Česku.
Takový stav se odráží i na jejich fyzické a psychické kondici. „Zdraví zahrnuje jak biologické faktory, tak faktory psychologické, sociální a duchovní,“ vysvětlila gerontoložka Ivana Holmerová.
„Svou dřívější legitimitu ztratila jak silná závislost mladé rodiny na rodině původu, tak plné obětování se pro mladou rodinu,“ popsala nedávno vývoj v mezigeneračních vztazích Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity v Brně. Trend dokládají čísla: téměř každý den hlídá vnoučata 22 procent, každý týden 35 procent prarodičů.
Sandwichová generace
Zvyklost babiček a dědečků, kteří hlídají svá vnoučata, společnost opouští i kvůli tomu, že si lidé zakládají rodiny čím dál později. Sociologové proto častěji skloňují termín sandwichová generace: lidé v produktivním věku s ještě neosamostatněnými dětmi pečují také o stárnoucí rodiče. V každodenním životě tak svým stárnoucím rodičům pomáhají téměř tři čtvrtiny lidí ve věku 45 až 59 let.
Pokud se ovšem mladá rodina odstěhuje daleko, senior se ocitá sám. Izolovaný si nepřipadá jen ve velkých městech. „Na rozhraní krajů žije nejvíce starých lidí. Mladí se stěhují za prací do center. O to je palčivější nedostupnost pečovatelské a jiných terénních služeb,“ popsal Jan Lorman, zakladatel občanského sdružení Život 90, které se věnuje postavení seniorů ve společnosti.
Státem podporované pečovatelské služby podle něho mají velkou nevýhodu. Hovoří dokonce o svěrací kazajce legislativy. „Kupříkladu omezení jen na některé úkony, limitované výše úhrad za službu, které nestačí na pokrytí nákladů,“ jmenuje Lorman.
Některým seniorům by se ale i tak hodila pomoc. Obracejí se proto čím dál častěji na komerční služby. Jednou z nich je právě server Hlídačky.cz, který původně vznikl jako pomoc maminkám na mateřské dovolené. „Letos v listopadu jsme spustili také péči o seniory. Běžná rodina musí zvládnout mnoho věcí – otec i matka chodí do práce, starají se o děti, o domácnost io své stárnoucí rodiče nebo prarodiče,“ říká spoluzakladatel Petr Šigut.
Pomoc nabízejí většinou ženy. Než se jejich nabídka na serveru Hlídačky.cz objeví, musí projít určitou kontrolou. Minimálně vyplnit svůj základní profil. Pokud je v pořádku, správci ho aktivují. „Poté se hlídačky mohou nechat ověřit ve třech krocích. Nejvyšším stupněm je fyzické ověření, kdy si povídáme, zkontrolujeme doklad totožnosti, výpis z rejstříku trestů a další certifikáty,“ popisuje Šigut.
Tento krok není povinný, nicméně se podle správců vyplatí. „Takto ověřené hlídačky umisťujeme na první pozice ve vyhledávání. V případě péče o seniory také mohou doložit dokument o vzdělání, které je opravňuje k odborné zdravotní pomoci,“ sdělil.
Služby cílené na seniory jsou spuštěné poměrně krátce, správci již ale evidují desítky poptávek. Na Liberecku, kde působí agentura Doma? Pohoda!, se ale služba rozjíždí zatím pomaleji. „Dětem stále ještě tolik nedochází, že jejich rodiče potřebují také něco jiného než jenom zdravotní službu, rehabilitaci,“ míní Horáková.
Komerční služby nemají nárok
To, že většinou službu objednávají potomci seniorů, je logické. Pro staré lidi je bariérou internet, pomocí něhož by agenturu našli. Největším problémem jsou ale finance. Na pravidelné bázi by totiž službu nedokázali sami platit. Na pomoc od státu ale nedosáhne každý.
Řeč je hlavně o příspěvku na péči. Ten senioři mohou postoupit i příbuzným, kteří se o ně starají. Pokud si ovšem senior zajistí komerční službu, s příspěvkem na péči už nemůže počítat.
Ministerstvo sociálních věcí seniory upozorňuje, že u komerčních služeb stát nedohlíží na kvalitu. „V pořádku navíc není, pokud se komerční služba prezentuje jako služba sociální. V takovém případě by mohlo jít o přestupek, za který hrozí pokuta až do výše dvou milionů korun,“ informoval mluvčí resortu Jiří Vaněk.
Pokud prarodič hledá jen někoho na povídání, nemusí vždy platit. „Sdružení Život 90 má několik desítek dobrovolníků. Pečují o osamělé seniory, ke kterým nikdo nechodí. Poptávku po této službě nestačíme uspokojovat,“ uvedl Lorman.
