Asi každý ví, že soudit se něco stojí, je třeba platit právníkům, kteří vám pomáhají (psali jsme o tom v článku Jak stanovit odměnu pro právníka, abyste neplatili zbytečně víc? a v článku Kolik zaplatíte protistraně, když prohrajete soudní spor?), ale také soudům, které spor posuzují (psali jsme o tom např. v článku Zadarmo už ani nepohrozíte dlužníkovi soudem).
Poplatková povinnost vám vzniká podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, podáním odvolání (proti rozhodnutí odvolacího soudu) nebo podáním dovolání (proti rozhodnutí odvolacího soudu). Pokud jste dosud sami soudní poplatek ihned (spolu s příslušným podáním) nezaplatili, vyzval vás soud k tomu, abyste tak učinili ve lhůtě 3 dnů. To je lhůta šibeniční, zvláště když jste výzvu obdrželi třeba před odjezdem na víkend nebo pokud zrovna nemáte peníze…
Na druhou stranu však soudy běžně tolerovaly, aby účastník řízení (tedy ten, kdo má soudní poplatek zaplatit – žalobce, odvolatel nebo dovolatel), který neuhradil poplatek ani na základě jemu zaslané soudní výzvy, poplatek uhradil dodatečně, třeba až ve lhůtě 15 dnů, kterou má pro odvolání – proti rozhodnutí, kterým soud právě z důvodu nezaplacení soudního poplatku příslušné řízení zastavil. Byl-li poplatek uhrazen v této dodatečné patnáctidenní lhůtě, v řízení se dále pokračovalo a nic nebylo ztraceno.
Nejvyšší soud dříve určil, aby soudy byly tolerantní
Nejvyšší soud ČR, pokud nižší soudy postupovaly nesprávně a pozdní zaplacení soudního poplatku netolerovaly a řízení zastavily, když byl zaplacen sice pozdě, ale přece v oné „dodatečné lhůtě“, taková rozhodnutí o zastavení řízení rušil. Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení spis. zn. 29 Cdo 38/2015, ze dne 20. 9. 2016, určil, že zaplatí-li žalobce soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně až poté, kdy uplynula lhůta k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, avšak dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení o zastavení řízení, odvolací soud usnesení o zastavení řízení změní tak, že se řízení nezastavuje, neboť důvod pro zastavení řízení (v důsledku zaplacení soudního poplatku) odpadl.
A podobně v usnesení spis. zn. 29 Cdo 1863/2017, ze dne 18. 5. 2017, NS ČR určil, že zaplatí-li odvolatel soudní poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro neuhrazení poplatku, odvolací soud změní usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení tak, že toto řízení se nezastavuje, neboť důvod pro zastavení odvolacího řízení odpadl (v důsledku zaplacení soudního poplatku z odvolání).
Místo 3 máte 15 dnů, ale nic navíc
Od 30. 9. 2017 vám musejí soudy dát zásadně 15denní lhůtu na zaplacení poplatku, jen výjimečně ji mohou zkrátit. Pokud tedy nezaplatíte soudní poplatek ihned s příslušným podáním (žalobou, odvoláním, dovoláním), máte čas, než vás soud k zaplacení vyzve, a potom ne jen 3 dny, ale zásadně 15 dnů.
Nově je minimální lhůta, kterou soud ve výzvě k zaplacení soudního poplatku musí účastníkovi řízení stanovit, prodloužena přímo zákonem na 15 dnů, na druhou stranu již není možné uhradit poplatek dodatečně po uplynutí této lhůty. Zákon o soudních poplatcích určuje v ust. § 9 odst. 1, že nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Ovšem zároveň nově dodává: Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Podobně se nově v ust. § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích určuje:
Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem. O tom všem vás musí soud podle ust. § 9 odst. 3 zákona poučit, ale my vám to říkáme již nyní. Pro nezaplacení poplatku soud řízení dle ust. § 9 odst. 4 zákona nezastaví jen výjimečně, a to
- podle písm. b) vznikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině,
- nebo podle písm. c) je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené soudem k zaplacení poplatku sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.
Takže posledně jmenovaná možnost podle ust. § 9 odst. 4 písm. c) dává šanci soudu vysvětlit, že zaplatit nemůžete, ale vůbec to nezaručuje úspěch. Už jsme psali o tom, že soudy přiznávají osvobození od soudních poplatků jen velmi nerady. Viz naše články Jste chudí a potřebujete podat žalobu? Soud poplatky stejně neodpustí a Kdy vám soud může odpustit všechny soudní poplatky?
Nebude-li ani ve lhůtě stanovené ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu zaplacen poplatek, který je splatný podáním návrhu na provedení úkonu, úkon se neprovede a návrh se stane podle ust. § 9 odst. 8 zákona o soudních poplatcích neúčinným, i když poplatník později poplatek zaplatí. O tom musí být poplatník poučen ve výzvě příslušného soudu nebo příslušné správy soudu.
Kdy musí být peníze na účtu soudu?
Je proto nutné, aby byl poplatek skutečně uhrazen včas. Pokud nezaplatíte včas za podání žaloby a váš nárok, který v žalobě uplatňujete, ještě není promlčen (nepromlčel se), resp. není prekludován (váš nárok nepropadl), je možno podat žalobu znovu a poplatek tentokrát uhradit včas.
Pokud ale neuhradíte poplatek např. za podání odvolání, je řízení ztraceno, protože lhůta k jeho podání již v té době zpravidla uběhne. Poplatek tedy zaplaťte včas, co nejdříve, a to i když vám byl vyměřen v nesprávné výši. Pokud soud ve výzvě nesprávně stanoví výši soudního poplatku, nevzniká tímto rozhodnutím poplatníkovi povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši nesprávně stanovené soudem, ale zůstává mu zachována poplatková povinnost zákonná.
Soud rozhodne o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku i v případě, je-li výše ve výzvě soudem k jeho zaplacení nesprávně určena a účastník jej nezaplatí ani zčásti, určil Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení spis. zn. 23 Cdo 4438/2015, ze dne 4. 4. 2016 (o němž jsme psali v článku Pokud vám špatně vyměří soudní poplatek, zaplaťte ho ve správné výši).
Při placení soudního poplatku formou bezhotovostního převodu je z hlediska včasnosti splnění poplatkové povinnosti rozhodný ten den, kdy je částka soudního poplatku skutečně připsána na účet soudu, určil Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení spis. zn. 32 Cdo 3616/2016, ze dne 8. 11. 2016, o němž jsme psali v článku Kdy zaplatíte státu bezhotovostně včas?
Zaplatit za vás může i někdo jiný
Pokud řešíte zaplacení poplatku půjčkou a není již čas na přeposílání z účtu na účet, poplatek za vás může zaplatit i někdo jiný, jak potvrdil Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 23 Cdo 1917/2015, ze dne 29. 9. 2015: Možnost zaplacení soudního poplatku prostřednictvím třetí osoby je z povahy věci připuštěna, zaplacení soudního poplatku je úkonem zastupitelným.
