Gymnazista dva roky zkoumal tůně v Dráchově. Jeho poznatky se zohlední při těžbě písku
Středoškolák Jakub Vácha zkoumal budoucí pískovnu v Dráchově na Táborsku, kde objevil i významnou populaci čolka. Jeho připomínky a rekultivační návrhy zohlednila těžařská firma Českomoravský štěrk při konečném návrhu těžby a odborníci je začlenili do procesu EIA, posuzování vlivu na životní prostředí. Za práci získal sedmnáctiletý gymnazista cenu Jihočeská ratolest.
Lokalitu velkou 100 hektarů zkoumal dva roky, je v ní přes 20 tůní, stok a dalších mokřadů. Zjistil, jací obojživelníci tam žijí, navrhl změny i to, jak by se měla dát plocha po těžbě do pořádku. Díky spolupráci s těžební firmou se jeho zjištění a postřehy dostaly do návrhu těžby.
Jedna nálepka ptáky neodradí, varují ornitologové. Po nárazu do skla zahyne každý rok miliarda opeřenců
Číst článek
V chráněném ložiskovém území Dráchov objevil sedm druhů obojživelníků včetně populace čolka velkého, o níž se nevědělo.
„Nižší desítky kusů, což je stabilní populace schopná se i šířit. Nejdůležitější je, že nejbližší populace čolka velkého je známá z veselských pískoven. V rezervacích naproti se nikdy nenašel i přesto, že se tam provádí intenzivní průzkumy zaměřené na obojživelníky,“ řekl Vácha, žák gymnázia v Soběslavi, který spolupracuje s univerzitními i muzejními pracovišti.
Gymnazista firmu sám oslovil
V Dráchově se má těžit písek a štěrkopísek, podle Váchova odhadu do deseti let. Firmu Českomoravský štěrk sám oslovil, požádal ji o geologické profily a vrty, aby věděl, kde se bude těžit pod hladinou podzemní vody, kde mohou vzniknout jezera.
Ve všem mu vyhověli, sami si práci vyžádali a zapracovali do projektu. Našel vzácnější rostliny, které se přestěhují jinam, aby přežily, v plánu jsou i přesuny obojživelníků.
Ve své středoškolské odborné činnosti z oboru ekologie a ochrana životního prostředí zohlednil geologické, ekonomické a především ekologické faktory. V lokalitě jsou podle něj cenné remízky s tůněmi nebo meliorační stoky, okolo nichž jsou křoviny.
„Pro těžaře jsou to malá území, pro přírodu důležitá. Ještě důležitější věc: měly by se vytvářet bohaté pobřežní zóny, mělké, postupně se svažující, kde se vytváří společenstva rostlin, na něž jsou navázána společenstva hmyzu, obojživelníci, ryby. Aby se břeh nechal pozvolný; je žádoucí, aby se na ploše nevysazovaly borovicové řádky, ale aby ji příroda mohla zarůst sama,“ řekl Vácha, rodák z Řípce u Veselí nad Lužnicí.
Mokřady procházel a dělat odchyty. Síťku měl na tyči určené pro malířský váleček, používal i rybářské vrše, dělal noční poslechy obojživelníků. Přírodu má rád od školky, chytal a určoval všechno, co viděl. Vztah ke krajině získal díky dědečkovi, který s ním a se sestrou chodil do lesa.
Nejvíc se věnuje mineralogii. Chce studovat geologii na Masarykově univerzitě v Brně, kam ho díky úspěchům v soutěžích vezmou bez přijímacích zkoušek. Nyní ho čeká geologický výzkum pískovny v Plané nad Lužnicí.
