Zeman veze podnikatele do Moskvy

Když Miloš Zeman začínal své prezidentství, jeden z jeho nejčastěji opakovaných obratů bylo sousloví „ekonomická diplomacie“. Ta měla nahradit dosud přežívající důraz na lidská práva v české diplomacii.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | Zdroj: Pražský hrad

Místo toho se podle Zemana měli velvyslanci stát ekonomicky vzdělanými ambasadory českých podniků, nacházet pro ně nové trhy a naopak lákat investice do Čech.

Zeman letí do Ruska, veze Vitáskovou i Zbytka. S Putinem se setká na dače v Soči

Číst článek

Proč ne – na podpoře ekonomické diplomacie se v menší či větší míře v exportním Česku asi všichni shodneme. Ale aktuální cesta prezidenta do Ruska dobře ukazuje, že ekonomická diplomacie bez jasných a transparentních pravidel nikdy nedělá dobrotu.

Když nevíme, koho prezident s sebou bere, když nevíme, jaké kontakty mají v Rusku jeho nejbližší spolupracovníci a když naopak víme, jakou péči věnuje Hrad těm firmám, které sponzorují prezidentovu stranu, pak je to problém, který nevyváží sebevíce uzavřených kontraktů.

Ruskému tažení chybí transparentnost

Zemanovo energické prosazování ekonomické diplomacie se brzo po jeho zvolení na Hrad zaměřilo především na Rusko a Čínu. Bylo to logické – šlo o velké trhy s přebytkem likvidity. Zeman zároveň dal najevo, že se nechce nijak trápit s autoritářskou podstatou tamních režimů. To vše asi opravdu k ekonomické diplomacii patří.

Ale právě proto, že v takto pojaté diplomacii prim hraje obchod a ne důraz na posilování demokracie či lidských práv, tak je mimořádně důležitá transparentnost a jasnost všech vztahů.

A zde Zeman zklamal. Do Ruska prosadil jako velvyslance Vladimíra Remka, tedy žádného ekonoma. To se snad dalo ještě pochopit jeho známostí kosmonauta a Hrdiny SSSR. Když se však Zeman v roce 2015 sešel s Vladimirem Putinem, ani si Remka nevzal s sebou. Nepochopitelné.

Místo něj na setkání ale seděl prezidentův neplacený poradce Martin Nejedlý, o jehož stycích v Rusku nevíme vůbec nic, protože dosud neznáme jeho životopis. Jen víme, že v Rusku lobbuje často a rád, těžko ovšem říct, za koho.

Zemanem tolik prosazovaný Remek nakonec v Moskvě předčasně ke konci roku skončí, což stabilitě ekonomických vztahů s Ruskem asi zrovna moc neprospěje.

Mezi Zemanovými velkými ruskými či čínskými byznysovými výpravami také najdeme podnikatele, o kterých není jisté, proč zrovna oni jsou v delegacích. Zato víme, že jde tu a tam o významné sponzory či podporovatele Strany práv občanů, která je sice politicky zcela nevýznamná, ale má velmi důležitého čestného předsedu – shodou okolností právě prezidenta.

Nejdřív Brusel, až pak Moskva

Jako bychom při tom neustálém usilování o podporu ekonomické diplomacie postupně zcela zapomněli na to základní: Funkční ekonomická diplomacie se pozná podle jasných pravidel pro podnikatele. Ale i jasných pravidel pro politiky, jejich okolí či s nimi svázané strany.

Se Zemanem poletí do Ruska i Vitásková. Z první dámy české energetiky se stala lidskoprávní aktivistka

Číst článek

A to už vůbec nezmiňujme to, co by mělo být samozřejmé pro každou zemi s pudem sebezáchovy: že ekonomická diplomacie nikdy nemůže narušovat oficiální vládní zahraniční politiku. Zeman může jistě snášet čím dál více relevantních důvodů, proč protiruské sankce nefungují, ale Česko tento názor má jako první tlumočit prostřednictvím premiéra na Evropské radě a jednat o tom s partnery v Evropské unii.

V žádném případě ale ne na prezidentské sóloakci v Moskvě, na což se Zeman se zjevnou chutí chystá. Nepochybně k velké spokojenosti Vladimira Putina.

Autor je hlavním analytikem týdeníku Ekonom.

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme