Provádět ambiciózní klimatickou politiku a snižovat emise oxidu uhličitého, které se radikálně podílí na globálním oteplování, se ekonomicky vyplatí. Hospodářský růst totiž může kráčet ruku v ruce s ochranou životního prostředí. Na právě probíhajícím klimatickém summitu OSN v Bonnu se o toto poselství podělili zástupci amerických států, měst a korporací, které nesouhlasí s krokem amerického prezidenta Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské klimatické dohody.
Americký vzkaz Trumpovi: Snižování emisí CO2 je prospěšné pro ekonomiku i nová pracovní místa
„We Are Still In“ je název iniciativy a spojující heslo všech amerických subjektů (jsou mezi nimi např. univerzity, vědecké instituty či různé náboženské spolky), které se hlásí k zodpovědnosti Spojených států za plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Jejich vzkaz světové veřejnosti, prezentovaný právě i v Bonnu na COP23, se nese v duchu, že zůstávají součástí této dohody, a nikoliv že se nacházejí mimo ni – což je postoj současného vedení Bílého domu.
Arnold Schwarzenegger na klimatickém summitu OSN v Bonnu
„Bez ohledu na to, s čím přijde (Trumpova) administrativa nebo Kongres, města, podniky a občané budou pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů. Vysvětlení je jednoduché. Uvědomili si, že to je v jejich zájmu,“ vysvětluje Michael Bloomberg, dlouholetý starosta New Yorku.
Bloomberg, guvernér Kalifornie Jerry Brown a jeho předchůdce na tomto postu, Arnold Schwarzenegger, jsou hlavními tahouny i tvářemi plejády aktivit, jejichž cílem je ochrana klimatu, veřejného zdraví, dekarbonizace ekonomiky a transformace energetiky. Příkladem takových iniciativ regionů, měst, firem a nevládních organizací jsou U.S. Climate Alliance, America's Pledge nebo na mezinárodní úrovni Under2Coalition.
V září příštího roku se koalice různých aktérů včetně hlav národních států sjedou do kalifornského San Francisca na „Global Climate Action Summit“. Akce bude mít jednoznačně mobilizační charakter, aby ještě před klimatickým summitem COP 24 v Katovicích důrazně připomněla jednotlivým zemím důležitost předložení ambicióznějších klimatických závazků v podobě tzv. národních redukčních příspěvků (NDCs). Ty stávající budou zhodnoceny na již zmiňovaném summitu OSN v Polsku, který proběhne v prosinci 2018.
Co se týče ochrany klimatu ve Spojených státech, Bílý dům nebude mít v tomto ohledu poslední slovo.
Nové pracovní příležitosti
Pavilon „U.S. Climate Action Center“ na klimatickém summitu v Bonnu
Americké státy a města zapojené do výše uvedených iniciativ, jmenovitě do U.S. Climate Alliance, představují významnou hospodářskou sílu. Ostatně v uplynulém roce se Kalifornie, Oregon, Washington, Virginia, Minnesota a další státy podílely na HDP Spojených států téměř 38 procenty. A jejich emise skleníkových plynů dosáhly 40 procent z celonárodního objemu.
Díky snaze těchto států redukovat výrazným způsobem vlastní emise by se Spojené státy mohly alespoň přiblížit klimatickým závazkům, se kterými se prezentovaly před konferencí v Paříži. Obamova administrativa tehdy přislíbila, že do roku 2025 poklesnou emise o 26 až 28 procent, a to ve srovnání s jejich výší v roce 2005.
Sféra alternativních zdrojů zaměstnává téměř milion Američanů
Kalifornie a spol. navíc argumentují tím, že sázka na obnovitelné zdroje a čisté technologie se vyplatí. Vedle nesporných benefitů, jako je čistší vzduch, je tu totiž ještě hledisko akcelerace hospodářského růstu a nabídky nových pracovních míst.
Mezi lety 2005 a 2015 vzrostla americká ekonomika o 15 procent a emise skleníkových plynů přitom za stejné období klesly o 11,5 procenta.
„Ekonomika Oregonu roste nejvíce ze všech amerických států a díky rozvoji sektoru obnovitelných zdrojů došlo k vytvoření 50 000 pracovních míst,“ zdůraznila guvernérka státu Kate Brownová.
Její slova potvrzuje v únoru zveřejněná zpráva federálního ministerstva pro energetiku, v níž se konstatuje, že takřka milion Američanů je v dnešní době zaměstnán v oblastech přímo či nepřímo navázaných na výrobu sluneční a větrné energie, vývoj technologií energetické účinnosti a produkci dopravních prostředků na alternativní pohon. Pro srovnání: v průmyslu fosilních paliv pracuje jen něco přes 200 000 lidí.
Klima jako součást politického boje
Od zástupců amerických států, které realizují ambiciózní klimatické politiky (včetně těch vedených republikánskými guvernéry, jako jsou Vermont či Massachusetts) zaznělo přesvědčení, že by debata na toto téma měla být věcná a konstruktivní, bez nánosů ideologie a zjevné rivality mezi opačnými póly amerického politického spektra.
„Většina Američanů nechce, aby si politici z Republikánské a Demokratické strany brali téma změny klimatu jako rukojmí pro své politické soupeření. Místo toho chtějí, aby jim politici nabízeli konkrétní jednotlivá řešení,“ prohlásil Alden Meyer z organizace „Union of Concerned Scientists“. Například na to, jak zvýšit odolnost měst proti extrémním klimatickým jevům, jako jsou hurikány, bouře, záplavy nebo vlny veder a sucha a s tím spojené rozsáhlé lesní požáry.
Navzdory těmto hlasům volajícím po depolitizaci tématu lze nicméně očekávat, že právě otázka ochrany klimatu může být jedním z ústředních bodů kampaně pro volby do Kongresu v roce 2018, kdy se obmění celá Sněmovna reprezentantů, třetina senátorských křesel a ještě navíc proběhnou volby guvernérů ve většině amerických států.