Odborový svaz pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví (OSPPP), který vyhlásil v úterý stávkovou pohotovost zaměstnanců bank, pojišťoven a zdravotních pojišťoven, doporučuje základním organizacím jednat o růstu mezd v příštím roce v průměru o 15 procent. Uvedl to předseda odborového svazu František Hupka. Růst by se měl podle něj týkat hlavně zaměstnanců s nejnižšími příjmy. Mzda v sektoru by neměla být nižší než 15 tisíc korun.
Čelíme bossingu, za přepážkou nikdo nevydrží, stěžují si odbory ve finančnictví. Chtějí zvýšit mzdy
„Stávková pohotovost potrvá, dokud poslední základní organizace neřekne, že je s vyjednáváním spokojena,“ uvedl Hupka. Nebudou to ale podle něj akce, které by se dotkly klientů bank či ohrozily chod poboček. „Pošleme dopisy zaměstnancům, vedení firem, Svazu bank a pojišťoven, budeme se snažit s nimi setkat,“ uvedl Hupka konkrétní projevy stávkové pohotovosti.
Svaz bank a pojišťoven kroku nerozumí
Svaz bank a pojišťoven tomuto gestu podle svého vyjádření nerozumí. „Svaz se snažil s OSPPP vyjednávat na všech možných úrovních. Naposledy skrze zprostředkovatele určeného ministerstvem práce a sociálních věcí. Toto jednání se uskutečnilo v polovině října. Přestože přineslo dílčí výsledek, OSPPP se rozhodl v něm nepokračovat,“ uvedl v úterý předseda představenstva svazu Zdeněk Šimek.
Uvedl, že tedy očekávali, že OSPPP přijde se svým návrhem formátu jednání. „Nadále jsme připraveni o kolektivní smlouvě vyššího stupně vyjednávat a hledat její kompromisní podobu pro obě strany,“ dodal.
„Čtrnáctiměsíční vyjednávání se zaměstnavateli nevedlo k žádnému cíli, kdy tím je kvalitní kolektivní smlouva vyššího stupně. V ní jsme chtěli provést změny, které nebyly provedeny v našem sektoru již dvacet let. Požadovali jsme, aby neklesaly reálné mzdy zaměstnanců. Zástupci Svazu bank a pojišťoven nebyli však ochotni za celých 14 měsíců přijít s konstruktivními návrhy nebo s řešením,“ vysvětlil Hupka.
obrázek
Podle předsedy odborového svazu Hupky se kromě špatného ohodnocení navíc obor finančnictví potýká s mobbingem (šikana na pracovišti) a bossingem (šikana od nadřízeného). „Je to velký nešvar a je to způsobeno tím, jak velké cíle jsou kladené na zaměstnance. V bankovnictví je 25procentní fluktuace, kde odchází know how a projevuje se to na kvalitě obsluhy u klientů. Zaměstnanci nestíhají obsluhovat a noví vydrží půl roku rok, než zjistí, co je to za práci,“ upřesňuje.
Protesty budou pokračovat, pokud banky nepřijdou se slušným návrhem
Odborový šéf dodává, že v žádném případě nejde odborům o to, aby se zvyšovaly mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům. „V bankovnictví jsou lidé, kteří mají příjem pod 20 tisíc korun a jsou to lidé, kteří sedí na call centrech, back office pracovištích či na přepážkách, kde průměrná mzda je 24 tisíc korun,“ řekl Hupka.
Je přesvědčen, že 15% navýšení si zaměstnavatelé mohou dovolit, jak je vidět z jejich tiskových zpráv s hospodářskými výsledky. „Pokud však přijdou velké banky s tím, že nabídnou 2–3 procenta, pak od nás mohou čekat další nemalé protestní akce,“ zdůraznil.
Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že nejvyšší platy v soukromé sféře měli v letošním prvním čtvrtletí lidé pracující právě v peněžnictví a pojišťovnictví. Takzvaný medián, tedy střední hrubá mzda, která dělí platy na dvě stejně velké poloviny a podle některých analytiků mnohem více než průměrná mzda odpovídá reálným příjmům obyvatel, u nich dosahoval 35 319 korun.