Babiš si Babiše cení nadevše. Ale proč mě hodil přes palubu, ptá se jeho poslanec

Před čtyřmi roky byl jednou z hlavních tváří hnutí ANO. Z billboardů hlásal, že není jako politik, on maká. Voliči v Libereckém kraji, kde byl lídrem, mu uvěřili a partaj tu dosáhla na nejlepší výsledek za celou republiku. Bývalý novinář Martin Komárek si to náležitě užíval. Možná až moc, k velké nelibosti stranického šéfa. Kterému se záhy začalo zdát, že možná jeho kůň tak docela nemaká. A jeho vtipné poznámky nejsou tak docela vtipné. Tehdy začal konec jeho politické kariéry.

„V roce 2013 se přihlásil k šílenému experimentu: proniknout mezi poslance a pokusit se zmapovat jejich chování, jednání a zvyky, od sběru potravy až po sexuální rituály. (…) Podařilo se mu nemožné. Strávil mezi agresivními útočnými predátory takřka čtyři roky, než byl rozsápán, nebo prostě zemřel hanbou z toho, co viděl. Každopádně stačil lidstvu předat neocenitelné poznatky, které snad našemu rodu jednou v daleké budoucnosti umožní zvítězit nad bezohledným retardovaným parazitem: poslancem českým.”

Stojí na záložce jedné z nejnovějších knih o české politice. Satiry s názvem Nebezpečné stádo aneb poslanec český a jiné nebezpečné retardované druhy. Jejím autorem je bývalý novinář a komentátor Martin Komárek. Muž, který před čtyřmi lety coby jedna z hlavních hvězd pomohl dovést hnutí ANO do Poslanecké sněmovny.

Teď ale v politice končí. O další kariéru se totiž připravil nekorektními fóry, kterým se nikdo příliš nesmál, zejména pak ne šéf hnutí ANO Andrej Babiš. A to minimálně od chvíle, kdy se jejich terčem stalo Vodňanské kuře a Utopenci z Kosteleckých uzenin.

V létě roku 2013 byl Martin Komárek velkým tahákem vznikajícího hnutí ANO. Na voliče shlížel ze stovek, možná tisíců billboardů po celé republice, na kterých on a Andrej Babiš hlásali jedno z už téměř legendárních hesel hnutí ANO – Nejsme jako politici, makáme. K hnutí se přidal ve chvíli, kdy mělo kolem dvou procent preferencí a kdy všichni věřili, že volby budou v květnu roku 2014. Jenže pak přišel zásah na Úřadu vlády, zatčení Jany Nagyové, pád vlády Petra Nečase a předčasné volby. ANO tak muselo své politické plány urychlit.

„Když jsem v redakci oznámil, že jdu do politiky, někteří kolegové mi říkali: Babiš si tě koupil, co? Neměl jsem na to co říct. Byl jsem ale zrovna v redakci, když byl oznámen prodej Mafry, tak jsem jim říkal: Ne ne, přátelé, já k němu odešel dobrovolně. Koupil si vás,” vypráví Martin Komárek svoji oblíbenou historku o tom, jak se do politiky dostal.

K Babišovi přestoupil z pozice politického komentátora MF Dnes, kam psal dvacet let. Odešel okamžitě, dva týdny před tím, než Babiš oznámil, že vydavatele deníku, společnost Mafra, koupil. K ANO nastoupil jako placený programový manažer, zaměstnanec strany. Přestup oznámil jen pár týdnů poté, co zemřel jeho otec, politik a prognostik Valtr Komárek. Pro syna byl velký vzor, ostatně celou svoji kariéru o něm často mluví.

„Kdyby se toho táta dožil, byl by hrozně spokojenej. Protože jeho kamarád Zeman je prezidentem, strana, jejímž byl čestným předsedou, sestavuje vládu a jeho syn s tím koaluje,” pochvaloval si v rozhovoru pro Týden krátce po minulých volbách, kdy ANO začalo vyjednávat s ČSSD o vládě.

„Většina mých kamarádů mi to odpustila, nebo to nějak vzali. Snad jen Karel Steigerwald (bývalý Komárkův kolega z MF Dnes, nyní v Reflexu, pozn. red.) se mnou dodnes nemluví. Ale já to nesu dobře, hůř to nese moje žena, která přišla o některé kamarády a kamarádky,” říká dnes bývalý novinář.

K Babišovi, bývalému členovi KSČ, má Komárek ve své podstatě docela blízko. I on byl člen komunistické strany. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory marxisticko-leninská filosofie a politická ekonomie. Po škole působil na fakultě jako odborný asistent. V roce 1985 nastoupil do tehdy svazáckého deníku Mladá fronta. A zatímco Andrej Babiš někdy v tu dobu odjel do Maroka jako pracovník zahraničního obchodu, Komárek budoval kariéru v Praze.

„Gottwaldův odkaz není zdaleka pouze na papíře. Je i v myšlení a práci těch, kdo o něm dokážou přemýšlet, kdo se dokážou řídit jeho příkladem,“ napsal v roce 1986 do jednoho ze svých komentářů. „Bylo mi 25 let, udělal jsem ústupek tehdejšímu majiteli. Měl jsem malé děti, nechtěl jsem se nechat vyhodit, kdybych takový článek napsat odmítl. Přiznám se, že se za to stydím,“ hájil se později.

A za článek se nepřímo omlouval ještě jednou. Tentokrát ale za komentář z roku 2012 o tom, že Andrej Babiš o korupci „prská jako Pepa z hospody“, ale přitom má „ruce minimálně stejně špinavé jako Topolánek, Bém, Dalík, Řebíček, Roman“. Sám pak v textu položil otázku: „Je on taková výjimka, nebo taky občas dá těm, co rádi berou – tedy, jak říká, politikům, soudcům a policii?“

Text Komárkovi média připomněla téměř okamžitě poté, co se na Babišovu stranu přidal. V srpnu roku 2013 to pak pro Hospodářské noviny vysvětloval takto:

„Neexistuje žádný důkaz. A pomluvy mezi miliardáři jsou ještě horší než mezi novináři. To, co jsem napsal, vycházelo z obecného mínění. Když jsem se s Andrejem Babišem setkal, můj dojem byl úplně jiný, než jak jsme ho v médiích popisovali. Podle mě je to slušný, relativně skromný člověk. Nevím, jestli je úplně pravda, co říká. Ale vystihuje to, co si myslí lidé.”

Ačkoliv pro novináře byl Komárek plný kontroverzí, na voliče jeho jméno fungovalo. V Libereckém kraji, kde jako lídr kandidoval, mimořádně uspěl, získal přes 21 procent a nejlepší výsledek hnutí v celé republice. A náležitě si to užíval.

„Atmosféra je tam fantastická. Trochu mi připomíná revoluční doby z listopadu 1989. Ti lidé jsou nadšení, všichni chtějí pracovat. Jsou to většinou podnikatelé nebo lidé, kteří uspěli v nějakých profesích. Politiku se všichni učí rychle. Nejrychleji samozřejmě Andrej Babiš, to je opravdu vynikající politický učedník,” pochvaloval si v jednom z povolebních rozhovorů báječnou atmosféru v poslaneckém klubu ANO.

„Nejsme jako politici, makáme“

Navenek byl Komárek jednou z nejúspěšnějších tváří hnutí, uvnitř to ovšem až tak slavné nebylo. Jeho náročný šéf Andrej Babiš si totiž brzy všiml, že mezi Komárkovy přednosti rozhodně nepatří pracovitost. V té chvíli ale byly jejich rozepře ještě pod stranickou pokličkou.

Na veřejnost se dostaly pár týdnů po volbách, v listopadu, kdy si Komárek zažertoval na Facebooku, k jeho smůle ale na úkor Babišova Agrofertu. Napsal: „Právě jsem pojedl Babišova kosteleckého utopence. Tuhý, masitý a znamenitý. Doporučuji.” A o chvíli později přidal: „Vodňanské kuře. Příjemná konzistence, nevtíravá masitá chuť, dojem přírodního potěšení z jídla bez přísad a příměsí. Báseň pro chuťové pohárky.“ Babiš v tom cítil ironii a špatně to nesl.

„On to považuje za vtipné, ale ředitelé našich firem to nepovažují za vtipné. Pokud to má být ironie, tak bych se vůči tomu musel ohradit, protože my vyrábíme kvalitní potraviny. Mně se to nelíbí. Nevím, každý máme asi jiný smysl pro humor,” vzkázal Babiš v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

V prosinci k tomu někdejší žurnalista přidal ještě vypečenou dovolenou. Promeškal schvalování státního rozpočtu, aby se za pár dní na Facebooku provalilo, že odjel odpočívat do Španělska. Pro někoho, kdo byl na billboardech s heslem ‘Nejsme jako politici, makáme!’, to bylo trochu faux pas.

Podobné přešlapy pak Komárek vršil dál. Třeba když na Facebook, který prý používá jako soukromá osoba, napsal vzkaz, kterému se lidé znalí jeho názorů mohli zasmát, ale pro nezasvěcené je přes čáru. „Já nejsem rasista. Klidně se snesu s negrama, rákosníkama a dokonce s židákama. Jen ty cigoši špinavý mi vaděj“. A vzápětí přidal politik narozený do židovské rodiny další: „Dnes by to měl Hitler jednodušší. Nemusel by Židy vyhladit. Stačilo by, kdyby si je vymazal z přátel na Facebooku.“

V České televizi pak loni v debatě o změně zákona o střetu zájmů řekl, že novela je bohapustá, protože člověku znemožňuje vlastnit majetek, znemožňuje mu třeba vlastnit noviny, což je také majetek. „Protože Bůh uznává majetek,” pronesl Komárek.

„Babiš si Babiše cení nadevšechno“

I přes sílící kritiku jak od vedení ANO, tak od bývalých kolegů se Komárek neustále tvářil, jako by si svých politických slabin ani nevšímal. A tak se třeba v březnu 2015 rozhodl kandidovat na post místopředsedy ANO. Ve volbách propadl, získal pouhých 37 hlasů, ale ani v té situaci nepřipouštěl porážku.

O politice

» Babiš je zábavnější produkt než lahev aviváže, říká marketingový guru Jaroš

» Hipster v politice. Vzestup a pád Matěje Hollana

» Drtivé vítězství Zemana? Jeho stratég vzpomíná, jak se dělala kampaň v “pravěku”

» Kam zmizel superguru Vít Bárta

» Mítinky jsou mrtvé. S Jakubem Horákem o taktice, jak dnes prodávat politiku

„Řekl bych, že řeč jsem tam měl nejlepší. Po Babišovi, samozřejmě. Nepovedlo se to, ale pak jsem se dostal do předsednictva. Takže jsem s výsledkem spokojen,” zhodnotil svůj pokus o pár týdnů později pro časopis Týden.

A kandidoval znovu i v roce 2017, tentokrát rovnou „jen” do předsednictva strany, ovšem pohořel ještě víc, když získal pouhých 29 hlasů. Ale ani v té chvíli se nevzdal a usiloval o to, aby mohl znovu kandidovat do sněmovny. A jak dodával, smířil se s tím, že první už asi nebude.

„Babiš na mě z nějakého důvodu, který mi nikdy neřekl, zanevřel. Ale je pravda, že my jsme úplně jiní lidi. Do firemní kultury já se moc nehodím. Muselo ale za tím být ještě něco jiného. Jestli ho na mně něco štvalo, nebo jestli mě u něj někdo pomluvil, to nevím. Ale třeba měl pravdu, já jsem v politice udělal milion chyb,” přemítá Komárek.

Ani z jeho sněmovní kandidatury ze zadních míst totiž nakonec nic není. Komárka nechtěla organizace v Liberci, které poprvé pomohl k úspěchu, ani buňka v Praze. A tak Komárek oznámil, že v politice pro tuto chvíli končí a bude se věnovat psaní.

„V květnu jsem měl krizi, kdy jsem si naplno uvědomil, že do sněmovny chodím nerad a nemám tam moc dobrých kamarádů,“ říká dnes Komárek a dodává: „Až bude po volbách, tak to řeknu naplno, nějací kolegové se ke mně nezachovali pěkně. Pravda ale je, že mě vedení ANO třikrát pěkně požádalo, abych kandidoval, ale já jim pěkně vysvětlil, že už ne.”

Nedávno dokončil (v úvodu článku zmíněnou) satirickou knihu, vydává své satirické internetové Komárkovy noviny, píše knižní portrét Miloše Zemana a chystá se podnikat v mediálním poradenství. S tím, co ve sněmovně dokázal, je prý spokojený. I když jedním dechem dodává, že toho moc nebylo. A v tom má pravdu.

„Poslanec nepracuje, poslanec zvedá ruku. Chtěl jsem změnit zákony pro veřejnoprávní média, ale neuspěl jsem. Ty zákony jsou špatný v tom, že dělají z generálních ředitelů absolutní pány, protože rady nemají páky, jak je finančně podporovat, ale lobby televize proti změnám byla příliš silná. Jinak jsem se sebou spokojenej, protože jsem nic neukradl a nezblbnul jsem,” říká ve své pracovně, v bytě v domě s kouzelnou atmosférou na pražském Smíchově. Mimochodem v domě, kde do svého zatčení v září 1949 žila Milada Horáková.

I když Komárek v letošních volbách nekandidoval, na hnutí ANO nezanevřel. Podporovat jej chce v kampani a nevylučuje ani možnost, že by za ANO v budoucnu mohl opět kandidovat.

Věřil, že ANO říjnové volby vyhraje. A také tomu, že se v hnutí nenajde nikdo, kdo by sáhl po premiérském postu místo Andreje Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vidí stejně jako většina jeho stranických kolegů jako předvolební „účelovku”.

„Nepamatuji si žádosti o vydání, které by byly více nesmyslné, hloupé, kde by bylo více nepravd. Tato žádost je velice neobvyklá, protože přichází těsně před volbami,” říká Komárek na adresu policejní žádosti o zbavení Babiše a Jaroslava Faltýnka poslanecké imunity.

A podobně vyřešenou má i otázku podezření, zda Andrej Babiš nebyl spolupracovníkem StB. „Respektuju rozhodnutí soudu. Nikdy nemůžu a nebudu soudit, jestli byl udavač, nebo s nimi byl jen ve styku. A ve styku s nimi byl, protože musel. On vždycky chtěl být úspěšnej a bohatej – a je racionální. Z tohoto hlediska bych to chápal. Babiš je velmi silná osobnost, je impulzivní, Babiš si Babiše cení nadevšechno. Když jste silná osobnost, tak se s nimi můžete stýkat, ale nikoho neudáte. Podle toho, jak ho znám, tak jsem o tomhle přesvědčený,” přemítá Komárek o muži, který se touží stát příštím premiérem. A který ho hodil přes palubu.