Na české politické scéně se v poslední době dějí opravu mimořádně podivné věci. Především nepočítám skutečnost, že prezident Miloš Zeman neustále sám sebe (a tím i celý národ) obelhává v tom, že jeho zdravotní stav je dostatečný na to, aby zvládl další náročný prezidentský mandát. Je zcela jasné, že není. Dále jsme si museli zvyknout na to, že Miloš Zeman soustavně jedná způsobem, který je zcela nedůstojný jeho postavení a že se často pohybuje na hraně ústavních pravidel, jak říkají právníci.



Nesvéprávných „politiků“ je ale v českém prostředí zřejmě více. Za hnutí ANO, vedené Andrejem Babišem kandidoval do Parlamentu České republiky podnikatel Jiří Hlavatý, který (až do této chvíle) se mi vždy jevil jako člověk velice sympatický a činorodý. Vybudoval dobře fungující a úspěšný podnik. A jevil se tak zřejmě nejenom mě (já jsem hnutí ANO nevolil), ale i mnoha svým voličům, a proto ho vykroužkovali a stal se tak poslancem Parlamentu ČR. Díky tomu ale ztratil svůj senátorský mandát a zpanikařil. Ta důvěra je mu najednou na překážku. Začal své voliče obviňovat, že takto on si to přece nepředstavoval, takto on to přece nechtěl. Kdyby chtěl být zvolen do Parlamentu ČR, mohl kandidovat z nějakého předního místa, nikoli až z místa osmnáctého.

Ale jak to mají voliči hnutí ANO vědět, když se daleko zasloužilejší politici hnutí ANO třeba vůbec na kandidátku nedostali, natož na nějaké přední místo? Je zcela jasné, že pan Jiří Hlavatý je alespoň politicky osobnost zcela nesvéprávná. Takový člověk nepatří ani do Parlamentu ČR a už vůbec ne do Senátu ČR. Jeho případní voliči by si z toho měli vzít napříště poučení. Jeho politickou infantilitu potvrzují následující slova:
„Za to, že se konají další volby, já opravdu nemůžu,“ řekl Jiří Hlavatý s tím, že vinu nesou voliči, kteří jej zvolili.

Do Senátu bude kandidovat znovu v lednových doplňujících volbách. Jak už jsem ale uvedl, je si jist, že nenese žádnou odpovědnost za doplňující volby, které musel kvůli jeho zvolení poslancem prezident Miloš Zeman vypsat. Neplánuje se ani nijak finančně podílet na nákladech, které s tím budou spojeny. Můžou za to podle něj voliči, kteří jej vykroužkovali, tj. ti, kteří mu dali důvěru. A právě to je postoj člověka, který není schopen přijmout odpovědnost za své politické rozhodování a jednání. V běžné lékařské praxi je takové jednání chápáno jako nesvéprávné.