Článek
Představme si, že jsou ostatní země eurozóny opatrnější než v případě nekonečné a nekoncepční pomoci Řecku, a to z několika důvodů. Zaprvé, protože španělská ekonomika je přece jen mnohem významnější než ta řecká. Zadruhé se obávají morálního hazardu a nechtějí, aby se krize rozšířila i k nim. A nakonec proto, že nálada lidí v jejich zemi po zkušenostech z posledních let rozhodně není nakloněna ke stejnému neefektivnímu řeckému scénáři a k pomoci jiné zemi v momentě, kdy jsou problémy u nich doma.
Atmosféra ve Španělsku houstne a nakonec vyústí v referendum o vystoupení země z eurozóny a Evropské unie. Představme si, že v kontextu výše popsaných reálií se většina Španělů vyjádří pro vystoupení. Přichází Spexit a nastává zděšení, šok, politická krize.
Představme si dále, že se politici Katalánska vzepřou a prohlásí, že naopak oni chtějí v Evropské unii zůstat a že s krokem Španělska zásadně nesouhlasí, což dali najevo tím, že v referendu hlasovali odlišně od zbytku země. Vyhlásí tedy sami další referendum, tentokrát o nezávislosti Katalánska na Španělsku s tím, že i nadále chtějí setrvat nejen v Evropské unii, ale také samozřejmě v eurozóně.
Představme si, že referendum dopadne podobně, jako dopadlo skutečné referendum nedávno. Katalánský parlament následně vyhlásí nezávislost na Španělsku a Katalánsko by tak směrovalo do Evropské unie jako nová země v době, kdy by Španělsko z ní naopak odcházelo.
A teď si představme reakce úředníků a politiků z Bruselu, významných představitelů evropských zemí, zejména pak Francie a Německa, na toto dění, na vyhlášení referenda o nezávislosti Katalánska, na jeho snahu zůstat v Evropské unii. Myslíte si, že by byly tyto reakce totožné, jaké čteme dnes?
Heiko Maas
Maas je německý politik za Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD), od března 2018 je spolkovým ministrem zahraničí ve čtvrté vládě kancléřky Angely Merkelové.
Vystudoval práva na Sárské univerzitě. V roce 1996 byl zvolen do sárského parlamentu. V letech 1998 až 1999 v něm vykonával funkci ministra životního prostředí, energetiky a dopravy.
V roce 2009 vedl SPD do celostátních voleb. Strana pod ním ale dosáhla nejhoršího výsledku v historii, když ji volilo 24,5 procenta lidí. Za SPD v letech 2010 a 2012 kandidoval také na post německého prezidenta.
Po federálních volbách v roce 2013 se SPD dohodla na koalici s CDU/CSU. V prosinci téhož roku se Maas stal v kabinetu kancléřky Angely Merkelové ministrem spravedlnosti a ochrany spotřebitele, kterým byl až do loňského března, kdy se stal ministrem zahraničních věcí. Zároveň opustil své místo v sárském parlamentu.
Představme si, co bychom asi tak slyšeli? Tipoval bych to na názory o právu na sebeurčení, o respektování demokracie a svobodném rozhodnutí občanů, o důležitosti jednotné Evropy, o hrdinných Kataláncích, kteří podobně jako třeba Skotové dali zřetelně najevo svoje evropanství a nesouhlas s fragmentací Evropy. Zkrátka na identickou situaci, ale v opačné poloze, by zaznívala diametrálně odlišná stanoviska, než která slyšíme dnes. Tedy podle mě. Třeba se ale pletu, nevím. Představme si...