Centrální banka ve čtvrtek určitě zvedne svoji oficiální sazbu. Pojďme se podívat, co bude ve čtvrtek večer ve všech zprávách. V pátek ve všech novinách. O čem bude většina článků a hlavně jaké zjednodušené a zkreslené odpovědi budeme slyšet? Následuje fiktivní rozhovor se členem bankovní rady s informacemi, které bychom měli „slyšet mezi řádky“.

Otázka: Včera (ve čtvrtek 2.11.) jste zvýšili svoji základní sazbu. Zdraží se sazby úvěrů?

Oficiální fiktivní, ale nepřesná odpověď: Ano. Tímto krokem jsme zpřísnili podmínky naší měnové politiky a sazby úvěrů by se měly posunout nahoru.

Pravdivá, ale nevděčná a nepopulární odpověď: Zvýšení krátkodobé sazby může, ale nemusí mít vliv na cenu úvěrů, čehož je důkazem současnost, kdy transmisní mechanismus dosáhl svých limitů a nefunguje. Po srpnovém zvednutí repo-sazby dokonce úrokové sazby hypoték klesly.

Sazby jsme hlavně zvýšili proto, že se inflace pohybuje blízko 3 %, nezaměstnanost je dokonce pod 3 % a udržovat v situaci, kdy se ekonomika evidentně přehřívá, nulové sazby je nesmysl. Měli jsme to udělat již dávno, ale závazek předešlé bankovní rady se zafixovaným datem ukončení intervencí nás zbrzdil.


Otázka: Po srpnu jste zvedli nyní sazbu podruhé. Můžeme očekávat další zpřísnění měnové politiky?

Oficiální fiktivní, ale nepřesná odpověď: Modely nám ukazují rostoucí proinflační rizika, a proto budeme v utahování pokračovat.

Pravdivá, ale nevděčná a nepopulární odpověď: Současné zvyšování sazeb má u úrovní kolem nuly spíše jen informativní charakter a nemá valný význam. Mnohem tvrdší efekt má posilování koruny z uměle nastavených intervenčních hodnot. Vůči dolaru koruna již letos posílila o 15 % a vůči euru je to o 5 %. To samozřejmě zpřísňuje obchodní podmínky exportérům, kteří si užívali několik let měnové steroidy.


Otázka: Co vás po zářiovém jednání přimělo v listopadu zvednout sazby?

Oficiální fiktivní, ale nepřesná odpověď: Nová prognóza a nová data ukázaly mírné přehřívání ekonomiky, což v souladu s rostoucími mzdovými tlaky přesvědčilo další členy bankovní rady hlasovat pro zvýšení sazeb.

Pravdivá, ale nevděčná a nepopulární odpověď: Nechtěli jsme zvyšovat sazby, dokud nepřijde nová prognóza. Nicméně, již v září jsme viděli vysokou inflaci, velmi nízkou nezaměstnanost, obrovské tlaky na růst mezd ve veřejné sféře a také potvrzený více jak 5% růst reálných mezd. Pokud tímto stylem rozhodování budeme pokračovat, stačí, když budeme mít zasedání jednou za 3 měsíce, vždy po nové prognóze. Přitom sami víme, že naše prognózy jsou dlouhodobě velmi nepřesné.


Otázka: Kde můžeme očekávat sazby za půl roku či rok?

Oficiální fiktivní, ale nepřesná odpověď: Už nyní se část rady vyslovila pro rychlejší růst, a proto se sazby takřka určitě budou pohybovat nad 1 %. Dokážu si představit základní sazbu za rok kolem 1,5 %.

Pravdivá, ale nevděčná a nepopulární odpověď: Krátkodobé sazby slouží spíše jako indikace, jak centrální banka vidí vývoj inflace resp. ekonomiky. V současnosti má velký vliv na rozhodování ČNB nejen očekávaná inflace, ale i kurz koruny. V případě náhlého prudkého oslabení (vlivem odchodu investorů z koruny) můžou krátkodobé sazby vyskočit i o několik procent.

Dlouhodobé sazby resp. sazby úvěrů a hypoték se řídí spíše reálným očekáváním inflace a ta je zase z velké části dána vývojem v zahraničí (než výší sazeb u nás). Dlouhodobé sazby hypoték a úvěrů budou závislé na vývoji v EMU a na způsobu jak se ustálí nový rovnovážný kurz koruny, který je stále rozhozen předchozími intervencemi. Krátkodobé sazby mohou jít sice prudce nahoru v případě ochrany kurzu koruny, ale dlouhodobé výnosy mohou klidně stagnovat na současných úrovních, protože ECB se prozatím na důraznější konec kvantitativního uvolňování nechystá.

Suma sumárum nelze předjímat další vývoj. Pokud by však pokračovaly současné makroekonomické trendy, několik dalších zvýšení krátkodobých sazeb nás ještě čeká.

Děkuji za rozhovor.