Finanční správa se přiznala: Prémie se úředníkům vyplácejí podle toho, kolik "vymlátili"

19.10.2017 21:42

Hospodářské noviny informují, že vedení finanční správy po opakovaných dotazech přiznalo, že existuje systém cílových odměn. Úředníci dostávají prémie především za aktivitu při doměřování daní u takzvaných převodních cen. Finanční motivaci uplatňuje daňová správa také při neuznání odpočtu, který uplatňují inovativní firmy.

Finanční správa se přiznala: Prémie se úředníkům vyplácejí podle toho, kolik "vymlátili"
Foto: ČT24
Popisek: Generální ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček

Berní úředníci dostávají odměny v závislosti na tom, s jakým nasazením doměřují firmám daně. Finanční správa pod vedením Martina Janečka tuto praxi doposud popírala. Přiznala ji až po opakovaných dotazech. Mluvčí Generálního finančního ředitelství  Petra Petlachová nejprve tvrdila, že nejsou stanovena pravidla navázání cílových odměn na výši doměřené daně či neuznaného odpočtu na výzkum a vývoj. Redakce však získala interní materiál Generálního finančního ředitelství, z něhož je zřejmé, že systém cílových odměn existuje. Vedení finanční správy to nakonec potvrdilo.
 
"V loňském roce definoval odbor daní z příjmů Generálního finančního ředitelství příslib cílové odměny v oblasti převodních cen a neuznaných odpočtů na výzkum a vývoj. V souvislosti s ověřením správnosti v obou oblastech byly odměny poskytnuty," sdělila  Petlachová. Cílové odměny mohou tedy dostat úředníci, pokud firmám, které investují do výzkumu a vývoje, zamítnou uplatněný daňový odečet. Firmy pak vyzvou, aby doplatily daň včetně penále a úroku z prodlení. Tuto aktivitu ocenila finanční správa prémiemi ve výši 150 tisíc korun, uvádí interní materiál Generálního finančního ředitelství z letošního května.
 
 
Podnikatelé si ovšem stěžují, že berní úředníci často hledají sebemenší záminky, aby zpochybnili uplatněný odpočet na výzkum a vývoj. Vloni takto neuznali odečet ve výši přesahující 151 milionů korun. Nejvíce činorodí byli v tomto směru pracovníci finančních úřadů v Pardubickém kraji.Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček upozorňuje, že jde o desítky firem, kterých se tento problém týká. 
 
"Kontroluje se zpětně za mnoho let, ale u většiny takzvaně odhalených případů ve skutečnosti žádné problémy nejsou. Ty jsou v příslušném pokynu finanční správy, který je nejasný, komplikovaný a úředníkům dává velké pravomoce. Je nutné ho změnit," zdůrazňuje Havlíček. Uznává také, že některé úřady a regiony postupují racionálně. "Někde ale řádí jako ,černá ruka', což je případ Pardubického kraje," potvrzuje Havlíček. Není podle něj možné, aby jednotlivé kraje vykazovaly tak odlišné výsledky. 
 
Systém cílových odměn, který podle mluvčí Petlachové nastavil odborný útvar GFŘ, se týká také doměrků v oblasti takzvaných převodních cen. Jde o ceny za služby či zboží, jež fakturují firmy propojené v jedné skupině. Právě na transakce v rámci holdingů se GFŘ pod vedením Martina Janečka intenzivně zaměřilo. "Problematika transferových cen je celosvětově vnímána jako vysoce riziková oblast, jež bývá nadnárodními skupinami využívána k agresivnímu daňovému plánování a často i k daňovým únikům," uvedl již dříve Janeček.
 
Na odměnách za zjištěné nesrovnalosti u převodních cen a následné zvýšení daňové povinnosti vyplatila berní správa podle interního květnového přehledu 228 tisíc korun. V minulém roce zhruba při 900 kontrolách doměřila téměř 886 milionů korun. To je dvojnásobek oproti roku 2015.
 
 Zatímco dříve se finanční úředníci kontrole převodních cen spíše vyhýbali, nyní jsou hitem, poukazuje daňový expert KPMG Daniel Szmaragowski. "Dnes co úředník, to specialista na převodní ceny s mnohdy neortodoxními názory. V některých ohledech postupy zavánějí až zneužíváním postavení státní správy, obdobně jako při vydávání zajišťovacích příkazů," uvedl Szmaragowski.
 
Exnáměstek ministra financí pro daně Ladislav Minčič, který nyní působí v Hospodářské komoře, je toho názoru, že i ve státní správě by se měl uplatňovat princip odměňování podle kvality práce. Jak ale zdůrazňuje, výkonnost by se měla sledovat komplexněji. "Nejde jen o doměření daně. Pokud to uděláte u mrtvého eseróčka, stejně si na něm nic nevezmete," říká Minčič. Nesouhlasí se systémem, kdy úředníci berou odměny za to, že firmám neuznají odpočty na výzkum a vývoj. "Časem se může ukázat, že postup nebyl správný. Finanční správaspor prohraje a peníze bude muset vracet. 
 
Za krátkozraké považuje svazování prémií s daňovými doměrky také šéfka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. "Rozumím tomu, že finanční správa chce lidi motivovat. Pokud je ovšem motivace příliš silná a úředníci jdou za výběrem daní hlava nehlava, stát to nakonec stojí nemalé peníze, když je vrací včetně úroků za špatný postup," říká Pospíšilová. 
 
Finanční správa obhajuje cílové odměny vysokou náročností těchto kontrol. A to zejména u velkých firem, kam podle Petlachové vysílá odborně erudované specialisty. "Transakce se spojenými osobami a odpočet na výzkum a vývoj jsou častým předmětem snah o podvodné jednání," uvádí mluvčí další důvod pro cílené odměny pracovníků finančních úřadů.
 

reklama

autor: dah

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

odklad

Dobrý den, hodně se teď řeší odklady do škol. Zajímalo by mě, proč v tomto směru vedeme? A jak se díváte na jejich zrušení, jak někteří navrhují? Máte dojem, že jsou zneužívány nebo je chyba jinde? Mám s odkladem zkušenost a přijde mi, že by jejich zrušení nadělalo víc škody než užitku. Děkuji za od...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To uzrálo. Petr Fiala má průšvih kvůli čokoládě Milka

13:24 To uzrálo. Petr Fiala má průšvih kvůli čokoládě Milka

Znáte kauzu propojující čokoládu Milka s válkou na Ukrajině? Společnost vyrábějící tuto čokoládu i v…