Tradiční politické strany a jejich lídři podle Šnobra vyčpěli. „Není to ale konec demokracie. Politická scéna se začala jen vyvíjet jinak, než si mnozí představovali. Česko jen podstoupí další zkoušku, o kterou si ale snad už končící generace politiků vlastně řekla,“ míní Šnobr.
LN: Blíží se volby, jak na ně pohlížíte vy jako významný podnikatel? Proměnila se politická scéna?
Vnímám to s velkou nadějí a očekávám viditelnou změnu. Možná ani ne v tom, kdo volby vyhraje nebo nevyhraje, ale očekávám, že se politické portfolio ve sněmovně rozšíří, dostanou se tam strany, které tam doposud nebyly nebo byly zastoupené marginálně. Minimálně se vytvoří nové prostředí. Sice nelze vyloučit, že výsledkem voleb bude zopakování současné koalice – i když v jiném gardu, přesto čekám změnu. Velkou naději dávám tomu, že se do sněmovny dostanou třeba Piráti. To je můj osobní černý kůň těchto voleb. Už asi věkem neodpovídám jejich klasickému voliči, ale právě proto bych vnímal jejich vstup do sněmovny jako nějakou naději pro mladší generaci.
Víru, že se politika dá dělat jinak, než toho co jsme se doposud dočkali. V tomto se cítím, že jsem selhal. Za 25 let jsem nenašel pro sebe volbu, které bych mohl důvěřovat. Hledám vždy jen nejmenší zlo a co hůře stále obtížněji. Mám už dospívající děti a vnímám, jak jinak se mladí dívají na svět. Chce to prostě odvahu k větší změně.
LN: Jste zklamaný z dosavadního vývoje?
Naše generace v politice odehrála, co mohla, já už jsem historicky vyzkoušel skoro všechno – býval jsem volič ODS, dnes velmi nespokojený. Je to strana, která mne stále nepřesvědčila, že ji mohu znovu volit. Nikdy jsem nevolil levici a v posledních volbách jsem dal hlas KDU-ČSL, coby nejmenšímu zlu.
Kvůli tomu, co se odehrálo v létě – se STAN ano, se STAN ne – jsem zklamán i u této strany. Asi jsme neuměli za posledních 25 let politickou scénu svými hlasy správně usměrnit, už se mi nechce volit staré obličeje, starou přetvářku a triky. Letošní volby pojmu jinak a hlas vhodím v naději za nějakou i třeba malou změnu, která odstartuje později větší změny. Česká politika potřebuje nové a mladé obličeje
LN: Zaznívá názor, že česká demokracie se řítí do špatných časů, hodně o tom mluví právě tradiční politici.
Já to tak nevnímám. Oni jsou samozřejmě ohroženi, přicházejí na to, že jejich recepty nefungují. Když se podíváte třeba na TOP 09, to by mohla být strana, kterou bych jinak volil, ale nebudu. Ze dvou prostých důvodů. Přiklánění se k Evropské unii na moje poměry zbytečně hrotí a přehánějí. A tvrdit jenom to, že EU je třeba reformovat a my u toho chceme být, je málo. Očekával bych, že diskuse v tomto směru bude důkladnější a méně se bude strašit. Dnes už má každý názor na to, jak se má EU měnit, má mnoho problémů, staré a nové členské země vidí mnoho věcí rozdílně. Uvěřit myšlence až fanatického evropanství lídrovi Miroslavu Kalouskovi je pro mě obrovský problém. On je pro mě ztělesněním chytrého politika, který v tom umí chodit, našel si díru na politickém trhu, ale já mu to svaté evropanství prostě nevěřím. Pro tradiční politiky dnešní situace může znamenat, že končí staré dobré časy, kdy se scházeli pořád v podobné sestavě, v různě přejmenovaných stranách. Objeví se nová jména, situaci zamotají, ač některé nové subjekty jsou i pro mě také hodně problematické.
LN: Jak vidíte výsledek voleb?
ANO se zdá víceméně jasným vítězem – ne protože by byli geniální a navrhovali geniální věci, ale protože ostatní nemají moc co nabídnout a historicky postupně selhávali a selhávají. Pro vyhrocený antibabišovský boj se zapomnělo, že jsou tu ale i další subjekty. Ukazuje se, že voliči, kteří nebudou volit Babiše nebo vrávorající ČSSD, nepůjdou za těmi ve sněmovně už zaběhlými, ale zvolí Piráty, Zelené, Okamuru a další. Vytváří se podhoubí. Vnímám to, že někteří političtí matadoři z toho musí být zděšení a tak straší. Na to nebyli zvyklí. Není to ale konec demokracie. Politická scéna se začala jen vyvíjet jinak, než si mnozí představovali. Česko jen podstoupí další zkoušku, o kterou si ale snad už končící generace politiků vlastně řekla.
LN: Co říkáte na růst SPD? Podle některých průzkumů může Okamura klidně skončit druhý.
Máme tu antibabišovskou koalici, kdy se všichni usnesli, že budou kritizovat úplně všechno, co Babiš udělal. Ale nedomysleli, že tím nezískají oni, nýbrž někdo třetí. Speciálně u Okamury, ke kterému mám politicky asi nejdál, je to důsledek jedné věci. Drží si téma, ke kterému jsou ostatní strany velmi vlažné, nebo ho vynechávají. Okamura našel recept, našel témata, dostatečně je zdůrazňuje, dodává výklad v jeho stylu. Můžeme si o tom myslet, že používá mnohé informace hodně specificky, ale s tím si položme otázku: Jak to, že hraje prakticky na prázdném hřišti? V některých otázkách, které ale jak se ukázalo, voliče zajímají, nemá prostě oponenty. Ve volbách se tak možná ukáže, že byl podceněn.
LN: Jak sledujete mocenský souboj mezi hnutím ANO a ostatními stranami?
Zdůrazňuji, že nejsem příznivec Hnutí ANO, kriticky vnímám kauzy pana Babiše, ale na projektech, jako je anonym Šuman, mě trápí, jak je vůbec možné, že se takové věci dějí. Že vicepremiéra země někdo nahrává, že se pak materiály objevují před volbami, gradují, je vidět, že je to dobře načasovaná a naplánovaná kampaň. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že někdo za účtem Šuman páchá národní dobro. Jsou to výbušné materiály, ale pro mě v této mediálně prodávané formě trochu nedůvěryhodné. Vyvozují se z toho závěry, u kterých bychom si měli počkat na to, jak je bude hodnotit policie a hlavně soudy. Pak je potřeba dodat ještě jednu věc. Ať je Andrej Babiš jaký chce a já s ním politicky nesympatizuji, je vidět, je na očích a nese plnou tíhu svých kauz. Máme tu ale jiné strany a u nich je naprosto zřejmé, že politici jsou více loutky než cokoli jiného a v pozadí se pohybuje mnoho lobbistů a zájmů a žádné velké emoce to nebudí.
LN: Měl by podle Vás dostat Andrej Babiše v případě vítězství šanci vytvořit vládu navzdory trestnímu stíhání?
I kdyby k tomu výsledek Hnutí ANO ve volbách oprávňoval, nemyslím si, že by to bylo možné ale dokonce ani rozumné. Po volbách bude potřeba trochu ufouknout tlak, uvolnit atmosféru. To bude rozhodující pro úspěšné formování další vlády, ať už bude jakákoli.
LN: Jakou roli v poslední době v politice sehrálo dění kolem společnosti ČEZ?
Po celou dobu se ukazuje, že ČEZ – a to se dá s Babišem souhlasit – není řízená akcionáři, fakticky ji ovládá management. Stát jako hlavní akcionář v tomto smyslu dlouhodobě plně selhal. Když se podíváte, co se děje v pozadí, prostřednictvím dozorčí rady jsou to odboráři a zástupci sociální demokracie, kdo tu společnost nyní ovládá, resp. nechává managementu volné pole působnosti. Z dvanácti členů jsou tři sociální demokraté a čtyři odboráři. Zástupci ANO, ministerstva financí se svými čtyřmi hlasy nemají na rozhodování skoro vliv. Rozdrobené politické zájmy, bídná nebo žádná strategie ze strany státu a k managementu loajální zástupci zaměstnanců tj. odbory jsou naprosto klíčová tepna, která udržuje současné fungování ČEZ. Nezměnilo se na tom nic ani poté, co ANO nastoupilo do vlády. Babiš se o to pokusil na první valné hromadě a prohrál. Z mého pohledu minoritního akcionáře na to pak rezignoval. Výsledkem je, že ČEZ nemá čtyři roky skutečného akcionáře, který by přinesl jasnou strategii a nastínil další směřování české energetiky.
LN: Kdo tedy ovládá ČEZ?
Management. Dozorčí rada je pasivní a management si dělá, co chce, svoji pozici si vždy bez problémů obhájí.
LN: Může mít souvislost dění kolem struktury ČEZ s kampaní proti Babišovi?
Těžko říci, ale nelze zapomenout, že se tu odehrál pokus o prodej hnědouhelné elektrárny Počerady, která je největší, ale závislá na dodávkách uhlí z Mostecké uhelné. Bylo to na jaře a začátku léta, tlaky byly obrovské. Bylo nepochybné, že vlastník mosteckých dolů má velký zájem na získání elektrárny a bylo více než zřejmé, že management ČEZ se prodeji nebrání. Ale padlo to, protože dozorčí rada nakonec za poměrně vypjaté situace rozhodla, že se nic prodávat nebude.
LN: To bylo období, kdy vrcholila vládní krize.
Ano, nechci říci, že to byla hlavní příčina, ale šlo o něco, co vývoj ovlivnilo. Jak už víme z historie České republiky, nic se neděje bez příčiny, která má souvislost s velkými obchody v zákulisí. O tom, že ČEZ je propojením politiky a velkého byznysu nemám nejmenších pochyb. Je tu příliš mnoho lobbistických zájmů a dalších skrytých zájmů, než aby člověk uvěřil, že všechno probíhá v zájmu všech akcionářů společnosti
LN: Bude po volbách šance vyměnit management v čele s Danielem Benešem?
Upřímně? Já doufám, že ano, že přijde změna. Nikdy nevíte, jak dopadne politické rozložení, ale ČEZ by si zasloužil v nejvyšším vedení čerstvou krev. Nakonec těch selhání na nejvyšší úrovni bylo poslední dobou už trochu moc. Troufám si říci, že nebýt hlavním akcionářem stát, v normálním byznysovém prostředí by změny už dávno proběhly. Navíc v energetice se v Evropě schyluje k naprosto rozhodující fázi změn, česká energetika stojí před rozhodující výzvou směrem k dlouhodobé budoucnosti. Změny by ale měly přijít i v dozorčí radě. V té by měli sedět odborníci, ne političtí zástupci často bez erudice a přehledu o energetice. Dnes dozorčí rada funguje spíš formálně a pasivně. Přitom právě dozorčí rada by měla být hybatelem událostí, měla by pracovat na skloubení podnikatelských zájmů státu ale i dalších akcionářů, směrovat ČEZ strategicky.
