Brno poskytne 19 milionů korun svému Národnímu divadlu a milion korun Filharmonii Brno, aby tak obě instituce pokryly výpadky ze vstupného kvůli rekonstrukci divadla. V úterý to oznámil primátorův náměstek Jaroslav Kacer za TOP 09.

Město rekonstruuje za více než půl miliardy korun Janáčkovo divadlo, soubory proto musí hrát v menších prostorách.

Divadlo má být otevřeno v závěru příštího roku. Investici zkomplikoval nález azbestu, práce kvůli tomu potrvají déle a budou dražší.

Zvýšení neinvestičního příspěvku oběma organizacím v úterý podpořili radní, schválit to musí ještě listopadové zastupitelstvo. "Obě částky pokryjeme z rezerv," uvedl Kacer.

Divadlu i filharmonii se kvůli opravám snížily výnosy ze vstupného a současně zvýšily náklady, neboť musí platit pronájem nebo vybavení náhradních prostor.

Kacer doplnil, že divadlo i filharmonie jsou příspěvkovými organizacemi města, proto musí hospodařit s vyrovnaným rozpočtem.

Divadlu dalo Brno letos přes 300 milionů korun a filharmonii kolem 70 milionů korun.

Zakázku na rekonstrukci divadla vyhrálo sdružení firem Metrostav, IMOS a OHL. Stavbaři převzali budovu divadla před začátkem letních prázdnin. Původně měli opravy provést ve 14 měsících. Hotovo mělo být po prázdninách v příštím roce, nález azbestu ale otevření posunul zhruba o dva měsíce a projekt prodražil o několik milionů korun.

Opravy mají za cíl rozšířit sociální zázemí, zmodernizovat prostory pro diváky i zaměstnance, jevištní technologie a veškeré rozvody.

Oproti původním plánům se stavebníci zaměřili také na střechu, která je ve špatném stavu.

V Janáčkově divadle působí zejména opera a balet Národního divadla Brno. Oba soubory proto nyní zažívají provizorium a zkoumají nová místa vhodná k divadelní produkci. Týká se to například brněnského výstaviště. Výhledově by situaci s nevyhovujícím koncertním sálem v Brně mělo vyřešit nové Janáčkovo kulturní centrum.

Janáčkovo divadlo se sálem pro 1383 diváků vzniklo v první polovině 60. let minulého století podle projektu kolektivu brněnských architektů. Byli mezi nimi například Ivan Ruller a Boleslav Písařík.